Fordismus: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „* S pojmem '''Fordův systém''', nebo později '''Fordismus''' se setkáváme ve spojení s vrcholným systém průmyslové hromadné výroby, který se z…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
*Nutno si uvědomit, že Fordův systém neměl vliv pouze na ekonomicko-průmyslový vývoj, ale také na vývoj společnosti. Díky vysokým mzdám i nekvalifikovaných dělníků a výrobě automobilů, které bylo možno díky velmi nízkým nákladům na výrobu prodávat za nízké ceny, privilegium vlastnění auta, už nebylo otázkou málo početné bohaté skupiny obyvatelstva, ale široké oblasti střední třídy. | *Nutno si uvědomit, že Fordův systém neměl vliv pouze na ekonomicko-průmyslový vývoj, ale také na vývoj společnosti. Díky vysokým mzdám i nekvalifikovaných dělníků a výrobě automobilů, které bylo možno díky velmi nízkým nákladům na výrobu prodávat za nízké ceny, privilegium vlastnění auta, už nebylo otázkou málo početné bohaté skupiny obyvatelstva, ale široké oblasti střední třídy. | ||
=== Kritický pohled na fordismus === | === Kritický pohled na fordismus === | ||
| − | *Bauman se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku, kdy ji připodobňuje k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení.<ref>Bauman, Z. Tekutá modernost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2002, 343s., str. 46, ISBN 80-204-0966- | + | *Bauman se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku, kdy ji připodobňuje k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení. |
| − | *Lipovetsky konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.<ref>Lipovetsky, G. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s., str. 27, ISBN 978-80-7260-184-4.</ref> | + | <ref name="bauman">Bauman, Z. Tekutá modernost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2002, 343s., str. 46, ISBN 80-204-0966-</ref>.<br /> |
| − | *Giddens uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.<ref>Giddens, A. & W.Sutton, P. Sociologie. Vyd. 1., akt. a rev. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1</ref> | + | |
| + | *Lipovetsky konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.<ref name=org>Lipovetsky,G. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s., str. 27, ISBN 978-80-7260-184-4.</ref>.<br /> | ||
| + | *Giddens uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.<ref name="giddens">Giddens, A. & W.Sutton, P. Sociologie. Vyd. 1., akt. a rev. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1</ref>.<br /> | ||
== Fordismus u nás == | == Fordismus u nás == | ||
*V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl [[Tomáš Baťa]], který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. | *V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl [[Tomáš Baťa]], který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. | ||
*Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce. | *Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce. | ||
| + | === Neúspěch fordismu === | ||
| + | '''Důvody úpadku''' | ||
| + | *'''naftová krize''' v roce 1973 vedla k poklesu spotřeby a celkové změně systému | ||
| + | *pokles amerického průmyslu a vzestup japonského průmyslu | ||
| + | *fordismus se nehodil pro '''individuální zakázky''' | ||
| + | *[[Stanley Davis]] a jeho vznik masové zakázkové výroby- nové technologie umožňují ve velkém produkci výrobků, jež jsou upraveny pro konkrétního zákazníka | ||
| + | *masová zakázková výroba=> nová průmyslová revoluce (stejný boom jako dříve masová výroba) | ||
| + | **'''Dell Computer'''- zákazníci si zvolí přesné složení jednotlivých komponentů počítače, nejdříve probíhá prodej poté sestavení (negativum spočívá v tom, že výrobce musí mít při ruce velké zásoby výrobních dílů, což znamená velké náklady) | ||
| + | *'''systém nízké důvěry''' -náplň práce se odvozuje od strojů a stanovuje je vedení podniku (dělníci pod dohledem, málo prostoru pro samostatné rozhodování) => nezamýšlené důsledky=> narůstá míra nespokojenosti X systém vysoké důvěry- pracovníci si mohou udržovat tempo i náplň práce=> tyto systémy se většinou uplatňují na vyšších úrovních průmyslových organizací | ||
| + | === Kritický pohled na fordismus === | ||
| + | *Bauman se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku připodobněním k '''Weberově ideálně-typickému modelu'''. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení.<ref name="bauman" />.<br /> | ||
| + | *Lipovetsky konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření [[Taylorismus|Taylorova]] a [[Fordismus|Fordova modelu]] organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.<ref name="org" />.<br /> | ||
| + | *Giddens uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl [[Tomáš Baťa]], který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce.<ref name="giddens" />.<br /> | ||
| + | |||
| + | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references /> | <references /> | ||
[[Kategorie: Obecná sociologie|*]] | [[Kategorie: Obecná sociologie|*]] | ||
Aktuální verze z 31. 7. 2014, 14:15
- S pojmem Fordův systém, nebo později Fordismus se setkáváme ve spojení s vrcholným systém průmyslové hromadné výroby, který se zrodil na počátku 20. století v Americe a během následujících let se rozvíjel i v Evropě, kde ovlivnil řadu podnikatelů (Baťa).
- Zakladatelem tohoto směru byl Henry Ford, který pod vlivem hlavních zásad vědeckého managementu klasického období (taylorismu) zavedl pásovou výrobu, která byla výchozím faktorem pro jeho vývoj změn ve výrobě.
Obsah
Shrnutí stěžejních bodů Fordovy výroby
- zavedl pásovou výrobu • důraz na prokalkulaci času a minima nákladů - standardizace výroby
- apeloval na výhody hromadné produkce jednoho výrobku - sériová masová výroba (Ford T) • zaměření se na dělníky - *uzpůsobení výroby pro nekvalifikované (manuální práce s přesným návodem), nadstandardní mzdy, odměny, vysoké slevy na koupi výrobku.
- Dnes bychom Fordův systém v ekonomické terminologii přiřadili k pojmu Economy of scale - úspory z rozsahu, přičemž tento pojem definuje typ výroby, která přináší velké spory/ výhody plynoucí z zhormadění produkce [1]
- Nutno si uvědomit, že Fordův systém neměl vliv pouze na ekonomicko-průmyslový vývoj, ale také na vývoj společnosti. Díky vysokým mzdám i nekvalifikovaných dělníků a výrobě automobilů, které bylo možno díky velmi nízkým nákladům na výrobu prodávat za nízké ceny, privilegium vlastnění auta, už nebylo otázkou málo početné bohaté skupiny obyvatelstva, ale široké oblasti střední třídy.
Kritický pohled na fordismus
- Bauman se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku, kdy ji připodobňuje k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení.
[2].
- Lipovetsky konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.[3].
- Giddens uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.[4].
Fordismus u nás
- V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl Tomáš Baťa, který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás.
- Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce.
Neúspěch fordismu
Důvody úpadku
- naftová krize v roce 1973 vedla k poklesu spotřeby a celkové změně systému
- pokles amerického průmyslu a vzestup japonského průmyslu
- fordismus se nehodil pro individuální zakázky
- Stanley Davis a jeho vznik masové zakázkové výroby- nové technologie umožňují ve velkém produkci výrobků, jež jsou upraveny pro konkrétního zákazníka
- masová zakázková výroba=> nová průmyslová revoluce (stejný boom jako dříve masová výroba)
- Dell Computer- zákazníci si zvolí přesné složení jednotlivých komponentů počítače, nejdříve probíhá prodej poté sestavení (negativum spočívá v tom, že výrobce musí mít při ruce velké zásoby výrobních dílů, což znamená velké náklady)
- systém nízké důvěry -náplň práce se odvozuje od strojů a stanovuje je vedení podniku (dělníci pod dohledem, málo prostoru pro samostatné rozhodování) => nezamýšlené důsledky=> narůstá míra nespokojenosti X systém vysoké důvěry- pracovníci si mohou udržovat tempo i náplň práce=> tyto systémy se většinou uplatňují na vyšších úrovních průmyslových organizací
Kritický pohled na fordismus
- Bauman se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku připodobněním k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení.[2].
- Lipovetsky konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.[3].
- Giddens uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl Tomáš Baťa, který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce.[4].
Zdroje
- ↑ Veber, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Management Press, 2009, 734 s.ISBN 978-80-7261-200-0
- ↑ 2,0 2,1 Bauman, Z. Tekutá modernost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2002, 343s., str. 46, ISBN 80-204-0966-
- ↑ 3,0 3,1 Lipovetsky,G. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s., str. 27, ISBN 978-80-7260-184-4.
- ↑ 4,0 4,1 Giddens, A. & W.Sutton, P. Sociologie. Vyd. 1., akt. a rev. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
