Pojetí byrokracie M. Croziera: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Pojetí byrokracie M. Croziera Michel Crozier je francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii. Tématu se věnuje v dílech Le phe…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Pojetí byrokracie M. Croziera
+
'''Michel Crozier''' (6. 11. 1922 - 24. 5. 2013) byl francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii<ref>Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.</ref>. Tématu se věnuje v dílech ''Le phenomene bureaucratique (1964)''<ref>Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/rfsp_0035-2950_1964_num_14_5_403469_t1_0991_0000_003 Le phenomene bureaucratique (www.persee.fr)]</ref>, ''Le monde des employes de bureau (1965)''<ref>Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/ahess_0395-2649_1967_num_22_3_421561_t1_0634_0000_2 Le monde des employes de bureau (www.persee.fr)]</ref> a ''La societe bloquee (1970)''<ref>La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/rfsoc_0035-2969_1972_num_13_2_2071 La societe bloquee (www.persee.fr)]</ref>.  
−
 
+
== Byrokratická organizace ==
−
  Michel Crozier je francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii. Tématu se věnuje v dílech Le phenomene bureaucratique (1964), Le monde des employes de bureau (1965) a La societe bloquee (1970).  
+
* Byrokratickou je taková organizace, která ''lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům''.
−
  Byrokratickou organizaci Crozier definuje jako tu, která lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům, čímž se stává brzdou společnosti. Ritualismus byrokracie pak popisuje jinak než Robert K. Merton, a to jako racionální a promyšlené jednání byrokratů. Z toho pak odvozuje motivy chování a cíle byrokratické aparátu.
+
* Je to brzda společnosti.
−
  Pracovníci podle něj netouží po větší participaci ani autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat. Na participaci se pak podílejí jedině v případě, kdy by pro ně znamenala určité výhody. Naopak zachování strnulosti, kdy se pracovníci odvolávají na plnění předepsaných pravidel, jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ohrožena, a to rovnou ze dvou stran – ze strany organizace i klientů. Tímto se byrokraté sice cítí chráněni proti vnějším sankcím, ale za cenu naprosté izolace od skutečného světa.
+
* Ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů.
−
  Největší přínos Croziera v oblasti zkoumání byrokracie spočívá zřejmě v teorii toků informací a komunikačních bariér. Byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci a pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev: řadoví pracovníci, střední management a vrcholový management. Vrcholoví manažeři rozhodují o fungování organizace, ale již nevidí dopady těchto rozhodnutí. S těmi jsou naopak obeznámeni řadoví pracovníci, ti však nemají možnost o dění rozhodovat. Tato nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti, a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí. Tok informací tedy funguje následujícím způsobem - střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují. Vrcholní manažeři jsou si toho vědomi a pevně se drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné. Když se řadoví pracovníci cítí jednáním managementu ublíženi, střední management se odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace. Tento systém pak vyhovuje i řadovým pracovníkům, jelikož jsou chráněni vrstvou středního managementu. Tyto komunikační bariéry pak zapříčiňují i problémy změny v organizaci – kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci. Nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci.  
+
* Neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace.
−
  V dalších úvahách Crozier navazuje na Gouldnerovo schéma bludného kruhu zakrývání vztahů moci a posilování kontroly nad podřízenými, podle kterého neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali. To pak zapříčiňuje potřebu větší kontroly, která s sebou přináší zároveň větší míru centralizace. Crozier pak dodává, že byrokraté využívají tento mechanismus ve vlastní prospěch – např. vzdalování kontrolní substance od kontrolované skupiny umožňuje podřízeným zkreslování údajů o jejich skutečné činnosti. Crozier tedy upozorňuje na to, že fungování organizace podmiňuje centralizaci po celou dobu jejího fungování – jak v období změn, tak i v dobách stability.
+
Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani po autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání se na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.
−
 
+
== Teorie toků informací a komunikačních bariér ==
−
Použitá literatura:
+
* Byrokratická organizace je založená na '''centralizaci''' a '''hierarchizaci '''
−
Crozier, M (1970). La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil.
+
* Pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev:
−
 
+
:# Řadoví pracovníci
−
Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil.
+
:# Střední management
−
Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil.
+
:# Vrcholový management
−
Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.
+
* '''Tok informací''': Střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují. Vrcholoví manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné. Při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace.
 +
* Nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí.
 +
* Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci.
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
[[Kategorie: Sociologie|*]]

Aktuální verze z 2. 1. 2015, 10:08

Michel Crozier (6. 11. 1922 - 24. 5. 2013) byl francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii[1]. Tématu se věnuje v dílech Le phenomene bureaucratique (1964)[2], Le monde des employes de bureau (1965)[3] a La societe bloquee (1970)[4].

Byrokratická organizace

  • Byrokratickou je taková organizace, která lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům.
  • Je to brzda společnosti.
  • Ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů.
  • Neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace.

Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani po autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání se na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.

Teorie toků informací a komunikačních bariér

  • Byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
  • Pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev:
  1. Řadoví pracovníci
  2. Střední management
  3. Vrcholový management
  • Tok informací: Střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují. Vrcholoví manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné. Při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace.
  • Nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí.
  • Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci.

Reference

  1. ↑ Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.
  2. ↑ Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. Le phenomene bureaucratique (www.persee.fr)
  3. ↑ Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. Le monde des employes de bureau (www.persee.fr)
  4. ↑ La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. La societe bloquee (www.persee.fr)
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojetí_byrokracie_M._Croziera&oldid=13360“