Pojetí byrokracie M. Croziera: Porovnání verzí

(Stránka vyprázdněna)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
 
+
'''Michel Crozier''' (6. 11. 1922 - 24. 5. 2013) byl francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii<ref>Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.</ref>. Tématu se věnuje v dílech ''Le phenomene bureaucratique (1964)''<ref>Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/rfsp_0035-2950_1964_num_14_5_403469_t1_0991_0000_003 Le phenomene bureaucratique (www.persee.fr)]</ref>, ''Le monde des employes de bureau (1965)''<ref>Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/ahess_0395-2649_1967_num_22_3_421561_t1_0634_0000_2 Le monde des employes de bureau (www.persee.fr)]</ref> a ''La societe bloquee (1970)''<ref>La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. [http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/rfsoc_0035-2969_1972_num_13_2_2071 La societe bloquee (www.persee.fr)]</ref>.
 +
== Byrokratická organizace ==
 +
* Byrokratickou je taková organizace, která ''lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům''.
 +
* Je to brzda společnosti.
 +
* Ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů.
 +
* Neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace.
 +
Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani po autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání se na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.
 +
== Teorie toků informací a komunikačních bariér ==
 +
* Byrokratická organizace je založená na '''centralizaci''' a '''hierarchizaci '''
 +
* Pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev:
 +
:# Řadoví pracovníci
 +
:# Střední management
 +
:# Vrcholový management
 +
* '''Tok informací''': Střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují. Vrcholoví manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné. Při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace.
 +
* Nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí.
 +
* Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci.
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
[[Kategorie: Sociologie|*]]

Aktuální verze z 2. 1. 2015, 10:08

Michel Crozier (6. 11. 1922 - 24. 5. 2013) byl francouzský sociolog, který přinesl nový pohled na byrokracii[1]. Tématu se věnuje v dílech Le phenomene bureaucratique (1964)[2], Le monde des employes de bureau (1965)[3] a La societe bloquee (1970)[4].

Byrokratická organizace

  • Byrokratickou je taková organizace, která lpí na pravidlech, přestože nevedou k žádným výsledkům.
  • Je to brzda společnosti.
  • Ritualismus byrokracie je racionální a promyšlené jednání byrokratů.
  • Neosobní pravidla v byrokratické organizaci umožňují úředníkům, aby s nimi volněji kalkulovali, což zapříčiňuje potřebu větší kontroly a centralizace.

Pracovníci organizace netouží po větší participaci ani po autonomii v organizaci, jelikož ta by pro ně znamenala zodpovědnost, a proto se snaží neměnný stav organizace fixovat - odvolávání se na plnění předepsaných pravidel jim pomáhá udržet si vlastní integritu, která by byla jinak ze strany organizace i klientů ohrožena.

Teorie toků informací a komunikačních bariér

  • Byrokratická organizace je založená na centralizaci a hierarchizaci
  • Pracovníci jsou zde rozděleni do tří vrstev:
  1. Řadoví pracovníci
  2. Střední management
  3. Vrcholový management
  • Tok informací: Střední manažeři se snaží nechat si co nejvíce informací pro sebe, a proto je neposkytují. Vrcholoví manažeři se proto pevně drží formálních předpisů, aby z jejich rozhodnutí vyplynulo co nejnižší riziko v případě, že jsou informace mylné. Při problémech se střední management odvolává na nedostatek řídících pravomocí a vrcholní manažeři na mylné informace.
  • Nefunkčnost vyhovuje oběma stranám – řadoví pracovníci se nemusí bát zodpovědnosti a vrcholoví manažeři nevidí důsledky svých rozhodnutí.
  • Kvůli nedostatku informací se vrcholový management nedozvídá včas o dysfunkcích v organizaci a nová opatření pak svou univerzálností posilují centralizaci.

Reference

  1. ↑ Keller, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.
  2. ↑ Crozier, M (1964). Le phenomene bureaucratique. Paris: Éditions de Seuil. Le phenomene bureaucratique (www.persee.fr)
  3. ↑ Crozier, M (1965). Le monde des employes de bureau. Paris: Éditions de Seuil. Le monde des employes de bureau (www.persee.fr)
  4. ↑ La societe bloquee. Paris: Éditions de Seuil. La societe bloquee (www.persee.fr)
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojetí_byrokracie_M._Croziera&oldid=13360“