|
|
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
− | Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, str. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011):
| + | #PŘESMĚRUJ [[Společenské dopady informačních technologií]] |
− | | |
− | * Soukromí jednotlivce,
| |
− | * přesnost informací,
| |
− | * vlastnictví informací,
| |
− | * přístupnost informací.
| |
− | | |
− | === Soukromí ===
| |
− | | |
− | Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata:
| |
− | | |
− | * [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT),
| |
− | * [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
| |
− | * [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
| |
− | * monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
| |
− | * únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').
| |
− | | |
− | === Přesnost informací ===
| |
− | | |
− | Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].
| |
− | | |
− | Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].
| |
− | | |
− | === Vlastnictví informací ===
| |
− | | |
− | Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:
| |
− | | |
− | * [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
| |
− | * sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,
| |
− | * [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).
| |
− | | |
− | === Přístupnost informací ===
| |
− | | |
− | Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).
| |
− | | |
− | Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]].
| |
− | | |
− | == Reference ==
| |
− | | |
− | # BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/ | |
− | # CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
| |
− | # ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
| |
− | # FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
| |
− | # JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
| |
− | # ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
| |
− | # SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
| |