Mojmír I.: Porovnání verzí
(založení článku) |
m (→Syntézy a přehledy: úprava paginace) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Mojmír I.''' (830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí. | |
− | '''Mojmír I.''' ( | ||
== Biografie == | == Biografie == | ||
− | Mojmír I. je považován za zakladatele Mojmírovců, první doložené dynastie, která vládla v českých zemích. O jeho životě neexistuje příliš mnoho zpráv. Je jisté, že přijal křesťanství<ref>Křesťanství pronikalo do českých zemí již dříve, patrně nejpozději po roce 796. [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#07910000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'']</ref> a udržoval mírové vztahy s franskou říší. Často připomínaným okamžikem jeho vlády byl útok na Nitru, kde vládl kníže Pribina. Mojmír tohoto vládce vyhnal a přisvojil si zdejší území pro sebe. Po jeho smrti zasáhl do politických rozepří na Velké Moravě východofranský král Ludvík Němec a prosadil za nového vládce Mojmírova synovce Rostislava. | + | Mojmír I. je považován za zakladatele Mojmírovců, první doložené dynastie, která vládla v českých zemích. O jeho životě neexistuje příliš mnoho zpráv. Je jisté, že přijal křesťanství<ref>Křesťanství pronikalo do českých zemí již dříve, patrně nejpozději po roce 796. [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#07910000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech''].</ref> a udržoval mírové vztahy s franskou říší. Podařilo se mu vymoci si uznání a poslušnost předáků velkomoravské elity, čímž položil základy rostoucí moci své dynastie.<ref>''Přemyslovci. Budování českého státu'', s. 79.</ref> Často připomínaným okamžikem jeho vlády byl útok na Nitru, kde vládl kníže Pribina. Mojmír tohoto vládce vyhnal a přisvojil si zdejší území pro sebe.<ref>K rozboru problematiky viz BLÁHOVÁ, Marie, et al.,''Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197'', s. 196-198.</ref> Po jeho smrti zasáhl do politických rozepří na Velké Moravě východofranský král Ludvík Němec a prosadil za nového vládce Mojmírova synovce Rostislava.<ref>Třeštík naopak uvádí, že Ludvík Mojmíra sesadil a na jeho místo prosadil Rostislava. ''Přemyslovci. Budování českého státu'', s. 80.</ref> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Řádek 11: | Řádek 10: | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
==== Syntézy a přehledy ==== | ==== Syntézy a přehledy ==== | ||
+ | * ''Přemyslovci. Budování českého státu''. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 79-80. | ||
+ | * BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. ''Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197''. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 196-199. | ||
+ | * MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. ''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl.'', 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. | ||
+ | * TŘEŠTÍK, Dušan. ''Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. | ||
+ | |||
==== Odborné monografie a dílčí články ==== | ==== Odborné monografie a dílčí články ==== | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
+ | {{Čeští panovníci}} | ||
+ | {{Portály|Historické vědy}} | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Čeští panovníci]] |
Aktuální verze z 2. 11. 2014, 11:39
Mojmír I. (830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí.
Obsah
Biografie
Mojmír I. je považován za zakladatele Mojmírovců, první doložené dynastie, která vládla v českých zemích. O jeho životě neexistuje příliš mnoho zpráv. Je jisté, že přijal křesťanství[1] a udržoval mírové vztahy s franskou říší. Podařilo se mu vymoci si uznání a poslušnost předáků velkomoravské elity, čímž položil základy rostoucí moci své dynastie.[2] Často připomínaným okamžikem jeho vlády byl útok na Nitru, kde vládl kníže Pribina. Mojmír tohoto vládce vyhnal a přisvojil si zdejší území pro sebe.[3] Po jeho smrti zasáhl do politických rozepří na Velké Moravě východofranský král Ludvík Němec a prosadil za nového vládce Mojmírova synovce Rostislava.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Křesťanství pronikalo do českých zemí již dříve, patrně nejpozději po roce 796. ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech.
- ↑ Přemyslovci. Budování českého státu, s. 79.
- ↑ K rozboru problematiky viz BLÁHOVÁ, Marie, et al.,Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197, s. 196-198.
- ↑ Třeštík naopak uvádí, že Ludvík Mojmíra sesadil a na jeho místo prosadil Rostislava. Přemyslovci. Budování českého státu, s. 80.
Prameny
Literatura
Syntézy a přehledy
- Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 79-80.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 196-199.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
Odborné monografie a dílčí články
Externí odkazy