|
|
| (Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Novorozenecké období ==
| |
| − |
| |
| − | * narození je pro jedince šokující událost. Z prostředí, které mělo stálou teplotu, tlumilo zvuky, světlo i nárazy se najednou ocitne v relativním chladu, hluku a na světle. Musí samo dýchat a udržovat tělesnou teplotu. Novorozenecké období trvá přibližně jeden měsíc. Jeho reakce zajišťují vrozené reflexy (hledací, sací) a vrozenými způsoby chování (reakce křikem). Vidí do vzdálenosti 20 - 30 cm, nezaostřuje (vidění je získaná funkce), dobře slyší a vnímá dotek, změnu teploty a polohy. První učení je rozpoznatelné po 2 - 5 dnech v procesu krmení.
| |
| − | * lidský plod se rodí zpravidla ve '''38. až 42. týdnu''' těhotenství. Průměrná porodní hmotnost je '''3300g - 3400g''' a měří v průměru '''50 cm'''. Porod je v životě dítěte a matky významnou událostí. Pro dítě znamená zásadní změnu jeho způsobu života. Po ustřižení pupeční šňůry přechází na zcela nový způsob plicního dýchání. Musíme si uvědomit, že v prenatálním životě přebývalo v plodové vodě, která měla stabilní teplotu, tlumila zvuky a doteky. Po porodu se dítě ocitá v úplně jiných podmínkách. Novorozenecké období je v podstatě doba adaptace na nové prostředí. Adaptují se nejen narozené děti, ale i rodiče.
| |
| | * novorozenecké období - '''porod až 6. týden''' | | * novorozenecké období - '''porod až 6. týden''' |
| − | | + | * narození je pro jedince šokující událost, z prostředí, které mělo stálou teplotu, tlumilo zvuky, světlo i nárazy se najednou ocitne v relativním chladu, hluku a na světle, musí samo dýchat a udržovat tělesnou teplotu |
| − | | + | * novorozenecké období trvá přibližně jeden měsíc |
| − | == Základní novorozenecké reflexy ==
| + | * reakce zajišťují vrozené reflexy (hledací, sací) a vrozenými způsoby chování (reakce křikem), vidí do vzdálenosti 20 - 30 cm, nezaostřuje (vidění je získaná funkce), dobře slyší a vnímá dotek, změnu teploty a polohy, první učení je rozpoznatelné po 2 - 5 dnech v procesu krmení |
| − | | + | * lidský plod se rodí zpravidla ve '''38. až 42. týdnu''' těhotenství, průměrná porodní hmotnost je '''3300g - 3400g''' a měří v průměru '''50 cm''' |
| − | * cca 35 reflexů | + | * porod je v životě dítěte a matky významnou událostí, pro dítě znamená zásadní změnu jeho způsobu života, po ustřižení pupeční šňůry přechází na zcela nový způsob plicního dýchání, musíme si uvědomit, že v prenatálním životě přebývalo v plodové vodě, která měla stabilní teplotu, tlumila zvuky a doteky, po porodu se dítě ocitá v úplně jiných podmínkách. novorozenecké období je v podstatě doba adaptace na nové prostředí, adaptují se nejen narozené děti, ale i rodiče |
| − | * jsou základnou pro rozvoj chování novorozence
| + | == Zdroje == |
| − | * základní neurologická výbava
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
| − | * slouží k přežití dítěte (lidské mládě je na tom hůře než nižší savci)
| |
| − | * např. řada smyslů je dokončena až v 5. měsíci (porod není až tak hraniční situací – řada nedokončených věcí)
| |
| − | * dítě se vzhledem k velikosti své hlavy prostě musí narodit takhle nehotové, a proto je vybaveno '''protosociálním chováním''' (Langmeier) – aby si přitáhlo jednu pečující osobu (např. vybavením úsměvu apod.) a i matka je vybavena '''mateřskou senzitivní periodou'''
| |
| − | * používá se '''Pražská metoda vyšetřování novorozence''' (autorka Šulcová)
| |
| − | * jsou to pozůstatky z živočišného, vývoje, které už dítě ani nemusí potřebovat (nejsou už do té míry funkční)
| |
| − | * většina vymizí do 3.-3,5. měsíce po narození
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Reflexy zajišťující přežití ===
| |
| − | | |
| − | * dýchací reflex, mrkací, polykací, sací, žvýkací, orientační (vyměšovací, obranný, polohovací)
| |
| − | * tvoří podklad k dalším aktivitám | |
| − | * např. sací reflex – základ aktivity krmení (= komplexní aktivita), dochází k slaďování mezi matkou a dítětem, vytváří si oběma vyhovující způsob sání (rytmus, poloha dítě – prso) | |
| − | * reflexní aktivita není již ryze reflexní
| |
| − | * u dětí předčasně narozených - na kapačkách – nutno podporovat nenutriční sání – dítě je vyživováno jinak, ale sáním se např. přikrmuje – hlavně stimulace ústní dutiny, sání
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Primitivní reflexy ===
| |
| − | | |
| − | * subkortikálně (podkorově) založené reflexy, řízené primitivními mozkovými strukturami
| |
| − | * zpravidla do 1 roku vymizí = známka normálního neurologického vývoje
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * '''plavací reflex''' – vymizí v 4 – 6 měsících, dítě zadržuje dech, plave s otevřenýma očima
| |
| − | * '''uchopovací reflex''' ('''palmární – dlaňový''') – vymizí do 4 měsíců, udrží se vteřinku, dvě ve visu, když mu dáme držet se našich prstů, úchopový reflex je znát i pod prsty na noze
| |
| − | * '''Babinského reflex''' – vymizí do 8 – 12 měsíců, přejetí hrotem po plosce nohy - roztažení prstů do vějířku
| |
| − | * '''Moroův reflex''' [morův] – vymizí do 6 měsíců, dítě na hluk či náhlý pohyb rozhodí ručičky a vypne se do luku, pak dají ruce k sobě, dítě položíme na záda na teplou podložku a podložkou cukneme, dítě by mělo rozhodit končetiny s rozevřenými prsty a pomalu je pak navracet k „objetí“ | |
| − | * '''chůzový (step) reflex''' – dítě napodobuje při styku s podložkou chůzi
| |
| − | * '''tonicko-šíjový reflex''' - tzv. '''šermířská poloha''' - položené dítě má hlavu otočenou na stranu ruky v extenzi
| |
| − | * '''pátrací reflex''' - když se dotkneme prstem tváře, dítě nasměruje hlavičku směrem k dotyku
| |
| − | * '''plazivý reflex''' - dítě na břiše udělá pohyby připomínající plazení (výbavný lépe na těle matky) | |
| − | * '''Landaův reflex''' - naznačíme dítěti pouštění, když ho držíme pod pažemi v poloze na čtyřech a ono udělá jakoby letadýlko, prohne se
| |
| − | * reflexivní úsměv - dítě se nejdříve směje reflexivně, jeho úsměv je okolím zpevňován a tak mu zůstane, pokud u dětí v ústavní péči úsměv zpevňován není, zapomenou ho a musí se ho pak znovu naučit za jiných podmínek
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Posuzování novorozenců ==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Apgartest ===
| |
| − | | |
| − | * '''Virginia Apgar''' (1909-1974)
| |
| − | * test se provádí 5 minut po narození
| |
| − | * sleduje se:
| |
| − | | |
| − | # zkoušení primitivních reflexů
| |
| − | # barva kůže
| |
| − | # tepová frekvence (má být cca 180)
| |
| − | # zda dýchá a jak ( 0 bodů – nedýchá, 1 – s obtížemi, 2 – OK)
| |
| − | # svalový tonus
| |
| − | | |
| − | * bodové rozmezí: 0 – 10 bodů
| |
| − | * 7 – 10 – dítě je OK, není v bezprostředním ohrožení života
| |
| − | * 0 – 4 – nutný okamžitý zásah, hrozí, že nepřežije
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Brazeltonova škála ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * měří schopnost novorozence odpovídat na prostředí
| |
| − | * sledujeme 4 dimenze chování (celkem 20 reflexů), testy se provádějí v domácím prostředí a matka hraje při testování důležitou úlohu facilitátora, který podněcuje dítě, pobízí ho, zaznamenávají se pak ty nejlepší výkony
| |
| − | * v testu tedy sledujeme tyto 4 dimenze chování:
| |
| − | | |
| − | # '''interaktivní chování''' - ukazuje, jak se novorozenec adaptuje na domácí prostředí
| |
| − | # '''motorické chování''' - velice důležité je pozorování toho, jestli si dítě saje paleček, tzn. pozorujeme aktivitu ručička a ústa a dále nesmíme opomenout základní reflexy
| |
| − | # '''ovládání fyziologického stavu''' znamená, za jak dlouho se dítě uklidní po excitaci
| |
| − | # '''reakce na stres''' - sledujeme úlekové reakce, ty samozřejmě nevyvoláváme, ale zaznamenáváme ze zkušenosti
| |
| − | | |
| − | * tato zkouška trvá přibližně půl hodiny
| |
| − | * prediktivní hodnota je vyšší u Brazeltonovy škály než Agparovy, je důležitější z psychologického hlediska, zkoumá reakce na 26 různých situací, celková dráždivost, reakce na chrastítka....
| |
| − | * používá se ve 3 dnech života, po 2 dnech se opakuje, velmi podrobná, dovede rozlišit jedince, kteří představují rizikovou populaci
| |
| − | * děti skórující nízko = riziková skupina z hlediska dalšího vývoje (děti méně reagují, od rodičů potřebují větší úsilí, pro okolí jsou méně uspokojující, více zanedbávané, protože potřebují větší stimulaci, protože „jsou horší“ než ostatní
| |
| − | * Brazelton vyvinul pro nízko skórující děti jistý trénink (pro rodiče) – učí se lépe stimulovat své potomky
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Směry vývojové motoriky ==
| |
| − | | |
| − | * '''kefalokaudální''' – nejprve jsou schopni hýbat hlavičkou, pak nožičkami (od hlavy k ocasu)
| |
| − | * '''proximodistální''' – ruka, pak prstíky (od bližšího ke vzdálenějšímu)
| |
| − | * '''ulnoradiální''' – od malíkové hrany k palci, od palmárního stisku (pěst) k sofistikovanějšímu (dvěma prsty)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Novorozenecké stavy ==
| |
| − | | |
| − | * základním stavem je spánek (20 hod/denně) – je to třeba respektovat
| |
| − | * '''Brazelton''' vymezil 6 základních behaviorálních stavů, které lze pozorovat u novorozence:
| |
| − | | |
| − | # '''spánek bez očních pohybů''' (hluboký spánek) - oči jsou zavřené, nepohybují se, dech pravidelný, dítě je pasivní a nereaguje na lehké podněty
| |
| − | # '''spánek s rychlými očními pohyby''' (REM – spánek, lehký spánek) - pod zavřenými víčky se oči pohybují, nepravidelný dech, grimasy, záškuby, mírná odezva na mírné podněty
| |
| − | # '''ospalost, podřimování, klimbání''' - přechod mezi spánkem a bdělým stavem (probouzení, usínání), střídavé otevírání a zavírání očí, dítě je vláčné, dech pravidelný
| |
| − | # '''klidné bdění''' - dítě je bdělé, ale jen leží, otevřené oči, sleduje okolí, drobné pohyby rtů, očí, dech rychlý a nepravidelný, v tomto stavu se údajně dítě nejlépe podmiňuje
| |
| − | # '''neklidné bdění''' - spojená s dyskonfortem – dítě není se svým stavem spokojeno (hlad ..), pohybová aktivita, rychlé pohyby končetin, nepravidelný dech, oči otevřené
| |
| − | # '''pláč''' - hladový pláč – rytmický s tendencí zesílit, bláznivý pláč (honey – ang.) – intenzivní vřískot, nepohoda, bolestný pláč – zavýsknutí a pak usedavý pláč, falešný pláč – chybí jen kontakt, chtějí něčeho dosáhnout, ve 3 týdnech a později, 6 – 7 % času novorozenec propláče, reakce matky na pláč – co nejdříve – dítě pak méně pláče, nenaučí se to, lepší interakce s matkou, stav nepohody není tak velký, jiný je pláč zdravých dětí, jiný nedonošených, s Downovým syndromem, s poškozením CNS, rozpláče se, když pláčí jiné děti – sociální chování
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Extrakontakt ==
| |
| − | | |
| − | * nahé tělo dítěte na nahé tělo matky (s dosud neodděleným pupečníkem)
| |
| − | * reflexy: pátrací, plazivý, sací
| |
| − | * kontakt haptický i vizuální (oba mají tendenci vyhledávat oční kontakt)
| |
| − | * otec – ochranitelská gesta, spontánní snaha sahat na oba (na ženu s dítětem)
| |
| − | * 70. léta – byla v tomto ohledu velmi negativní, dítě se na 48 hodin matce sebralo (zdůvodňováno tím, že se matce stejně zatím produkuje jen mlezivo a ne mléko), ale matka začne produkovat mléko třeba i za 2 – 3 hodiny, když má dítě u sebe (a dítě potřebuje i to mlezivo)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Interakce rodič - dítě == | |
| − | | |
| − | * 3 hlavní rysy - Stern 1977 | |
| − | | |
| − | # matka při hovory výrazy přehání (vyšší hlas, pomaleji, rytmus, výrazná mimika, tvář 20 – 25 cm od děcka)
| |
| − | # chudší repertoár výrazových prostředků dítě snáze diferencuje
| |
| − | # opakování projevu s rigiditou a stereotypem
| |
| − | | |
| − | * vzájemná sladěnost, rytmy, rituály
| |
| − | * Salk – prvních 24 (12) hodin po porodu je důležité pro snadné vyladění, interakci mezi oběma – pak je to už těžší, ne bezděčné
| |
| − | * důležité oční kontakty, 20 – 25 cm, matka (otec) napodobují výraz dítěte
| |
| − | * interakce není vždy ideální – asynchronie – matka nereaguje přiměřeně na rytmus dítěte
| |
