Období batolete: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Období batolete ==
+
* '''1 - 3 roky'''
 
 
* od '''1. do 3. let'''
 
 
* dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
 
* dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
 
* vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje '''fáze symbolická'''
 
* vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje '''fáze symbolická'''
Řádek 12: Řádek 10:
 
* '''fáze prvního negativismu''' – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
 
* '''fáze prvního negativismu''' – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
 
* moment vyjadřování verbálního „'''já sám'''“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí  musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu
 
* moment vyjadřování verbálního „'''já sám'''“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí  musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu
 
 
* kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)
 
* kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)
 
+
== Zdroje ==
 
+
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]
* separační reakce - fáze:
 
 
 
# protest – vydrží hodiny plakat
 
# zoufalství – odvrátí se úplně od světa (např.: se otočí ke zdi, zaleze pod peřinu), nekomunikuje, je stísněné, málo jí, nemůže usnout
 
# odpoutání se – odpoutá se od primární osoby a najde si náhradní objekt → sestru v nemocnici, staršího pacienta, hračku, zvíře
 
 
* rozpracoval to Spitz - když má být dítě odtrženo a matka nemůže s ním (nemocnice), dělá se to tak, že dítě do toho prostředí vstupuje aktivně (chodí si s mamkou nemocnici prohlížet, samo si může vybrat postýlku) → může se adaptovat
 
 
 
 
 
== Fáze vzdoru - negativismu ==
 
 
 
* čím autoritativnější výchova, tím větší projevy negativismu → když mu není nic zakazováno, nemá se proti čemu vymezovat
 
* když si doma s dítětem hrají, tak pak poslouchá, ale když ho nechají celé dny si dělat co chce a nevšímají si ho, pak někam jdou a dítě slyší samé ne, tak stejně nebude poslouchat
 
* odpor projeví i dítě, kde se mu věnují až moc – je přetěžováno, tak se proti tomu brání
 
 
 
 
 
== Hra ==
 
 
 
* hodně výzkumů provedla Marie Severová
 
* podle typu hry poznáme věk dítěte
 
* v tomto období se jedná o '''hru paralelní''': na pískovišti může být 20 dětí v tomto věku, ale každé si bude hrát se svýma bábovičkama na svém kousku písku (možná si někdy bábovičky vymění, ale víc se mezi sebou nebaví)
 
* hru vztahují k dospělému („peču bábovku pro maminku“)
 
* dvojčata jsou výjimka
 
* velké pokroky v rozvoji jemné motoriky – už si staví věž nebo most z kostek
 
* '''kresebné projevy''' – symbolického charakteru (namaluje kroužek a řekne, že je to máma, za chvíli k tomu přidá čárku a už je z toho sluníčko), procvičuje si tím hybnost zápěstí (proto ho baví si jen tak čmárat) a propojuje s tím i smyslové vjemy (ťuká tužkou – dělá tečky → připomíná mu to déšť, tak neřekne, že namaloval déšť, ale že prší)
 
* důležitý je kontakt dítěte s knihou
 
 
 
 
 
== Otcovská a mateřská mluva ==
 
 
 
* role matky vůči dítěti - přináší stabilitu, teplo, harmonii, řečení problému
 
* role otce vůči dítěti - podněcuje dítě k vyšším výkonům, narušují harmonii, uměle navozují dyskomfort → důležité v celém předškolním období dítěte → příprava pro negativní momenty života
 
* '''Gleasova teorie mostu''' = otec je mostem dítěte do společnosti, je dítěti náročnějším konverzačním partnerem
 
* otec i matka jsou disponováni k rodičovské didaktice - '''intuitivnímu rodičovství''' → v řeči ho zatěžují přiměřeně, používají '''child directed speech'''
 
 
 
 
 
=== Otec ===
 
 
 
* používá méně frekventovaná slova a náročnější slova
 
* je více konverzačně náročnější
 
* hůře dítěti rozumí → podává více žádostí o vyjasnění – dítě musí svou žádost opakovat různými způsoby
 
* má větší těžkosti dítěti porozumět
 
* má větší tendenci užívat častěji komplexních forem rozkazů nebo silně nepřímých rozkazů a narážek
 
* dítě je nuceno vynaložit na porozumění otci více úsilí
 
* dítě s otcem více procvičuje správnou řeč – když se dříve domluví dítě s okolím, má to pozitivní vliv na jeho vývoj kognitivních funkcí
 
* převažují interakce herní (u matky interakce opatrovatelské) → mají živější hry, dítě je více zapojeno do hry
 
* „'''poking'''“ = popichování otců, pošťuchují, podněcují, oživují
 
* konverzují méně s dětmi, kratší věty, na žádost dítěte neodpoví ihned
 
* řídí se reálným věkem dítěte – tím, co si myslí, že už by mělo zvládnout, neřídí se jeho úrovní řečových schopností
 
* často dítě testuji, zkouší, jak mu to myslí (např.: jestli přijde na nějakou lest; a těmito pokroky se otcové mezi sebou nejvíce chlubí)
 
* opravují dítě častěji než matky
 
* autoritativnější, agresivnější náboj, ale liší se to u dcer a u synů (matka mluví na obě pohlaví stejně)
 
 
 
 
 
== Teorie ==
 
 
 
 
 
=== Sigmund Freud - anální fáze ===
 
 
 
* 1,5 až 3 roky
 
* přesun tělesné zóny na oblast anální
 
* nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
 
* neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
 
 
 
 
 
=== Erik Erikson - autonomie x stud ===
 
 
 
* 1,5 až 3 roky
 
* ctností je víra ve své schopnosti
 
* fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
 
* dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
 
* začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
 
* přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
 
* hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
 
 
 
 
 
=== Jean Piaget - fáze symbolické předpojmové inteligence ===
 
 
 
* 2 až 3 roky
 
* to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce)
 
* jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
 
* řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně
 

Aktuální verze z 4. 7. 2014, 12:13

  • 1 - 3 roky
  • dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
  • vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje fáze symbolická
  • osvojí si chůzi → dosáhne na většinu věcí (třeba si i dotáhne židli, aby na ni vylezlo a dosáhlo výš) → rozvoj hrubé motoriky (další nebezpečí – otevře si okno, chodí po schodech)
  • chůze po schodech: nejdřív udělá vždy krok dopředu dominantní nohou a tu druhou přitáhne a zvládá jen chůzi do schodů → pak už střídá nohy do schodů → pak se naučí chodit samo dolů ze schodů s předsouváním dominantní nohy → pak už umí střídat nohy i ze schodů dolů (kolem 3. let)
  • kolem 2. let vypadá jeho běh „normálně“ a dokáže reagovat (např.: na zavolání), předtím se spíš jen „batolilo“
  • kolem konce 3. roku skáče po jedné noze
  • pohybová zdatnost a její rozvoj souvisí s růstem autonomie mezi 2. - 3. rokem
  • už o sobě nemluví ve třetí osobě, ale použije slovo já a prosazuje vlastní vůli
  • fáze prvního negativismu – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
  • moment vyjadřování verbálního „já sám“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu
  • kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)

Zdroje