Období batolete: Porovnání verzí

Aktuální verze z 4. 7. 2014, 12:13

1 - 3 roky
dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje fáze symbolická
osvojí si chůzi → dosáhne na většinu věcí (třeba si i dotáhne židli, aby na ni vylezlo a dosáhlo výš) → rozvoj hrubé motoriky (další nebezpečí – otevře si okno, chodí po schodech)
chůze po schodech: nejdřív udělá vždy krok dopředu dominantní nohou a tu druhou přitáhne a zvládá jen chůzi do schodů → pak už střídá nohy do schodů → pak se naučí chodit samo dolů ze schodů s předsouváním dominantní nohy → pak už umí střídat nohy i ze schodů dolů (kolem 3. let)
kolem 2. let vypadá jeho běh „normálně“ a dokáže reagovat (např.: na zavolání), předtím se spíš jen „batolilo“
kolem konce 3. roku skáče po jedné noze
pohybová zdatnost a její rozvoj souvisí s růstem autonomie mezi 2. - 3. rokem
už o sobě nemluví ve třetí osobě, ale použije slovo já a prosazuje vlastní vůli
fáze prvního negativismu – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
moment vyjadřování verbálního „já sám“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu
kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)

Zdroje

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Období batolete ==
+* '''1 - 3 roky'''
-* od '''1. do 3. let'''
 * dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
 * vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje '''fáze symbolická'''
@@ Řádek 12: / Řádek 10: @@
 * '''fáze prvního negativismu''' – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
 * moment vyjadřování verbálního „'''já sám'''“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí  musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu
 * kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)
+== Zdroje ==
+[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]
-* separační reakce - fáze:
-# protest – vydrží hodiny plakat
-# zoufalství – odvrátí se úplně od světa (např.: se otočí ke zdi, zaleze pod peřinu), nekomunikuje, je stísněné, málo jí, nemůže usnout
-# odpoutání se – odpoutá se od primární osoby a najde si náhradní objekt → sestru v nemocnici, staršího pacienta, hračku, zvíře
-* rozpracoval to Spitz - když má být dítě odtrženo a matka nemůže s ním (nemocnice), dělá se to tak, že dítě do toho prostředí vstupuje aktivně (chodí si s mamkou nemocnici prohlížet, samo si může vybrat postýlku) → může se adaptovat
-== Fáze vzdoru - negativismu ==
-* čím autoritativnější výchova, tím větší projevy negativismu → když mu není nic zakazováno, nemá se proti čemu vymezovat
-* když si doma s dítětem hrají, tak pak poslouchá, ale když ho nechají celé dny si dělat co chce a nevšímají si ho, pak někam jdou a dítě slyší samé ne, tak stejně nebude poslouchat
-* odpor projeví i dítě, kde se mu věnují až moc – je přetěžováno, tak se proti tomu brání
-== Hra ==
-* hodně výzkumů provedla Marie Severová
-* podle typu hry poznáme věk dítěte
-* v tomto období se jedná o '''hru paralelní''': na pískovišti může být 20 dětí v tomto věku, ale každé si bude hrát se svýma bábovičkama na svém kousku písku (možná si někdy bábovičky vymění, ale víc se mezi sebou nebaví)
-* hru vztahují k dospělému („peču bábovku pro maminku“)
-* dvojčata jsou výjimka
-* velké pokroky v rozvoji jemné motoriky – už si staví věž nebo most z kostek
-* '''kresebné projevy''' – symbolického charakteru (namaluje kroužek a řekne, že je to máma, za chvíli k tomu přidá čárku a už je z toho sluníčko), procvičuje si tím hybnost zápěstí (proto ho baví si jen tak čmárat) a propojuje s tím i smyslové vjemy (ťuká tužkou – dělá tečky → připomíná mu to déšť, tak neřekne, že namaloval déšť, ale že prší)
-* důležitý je kontakt dítěte s knihou
-== Otcovská a mateřská mluva ==
-* role matky vůči dítěti - přináší stabilitu, teplo, harmonii, řečení problému
-* role otce vůči dítěti - podněcuje dítě k vyšším výkonům, narušují harmonii, uměle navozují dyskomfort → důležité v celém předškolním období dítěte → příprava pro negativní momenty života
-* '''Gleasova teorie mostu''' = otec je mostem dítěte do společnosti, je dítěti náročnějším konverzačním partnerem
-* otec i matka jsou disponováni k rodičovské didaktice - '''intuitivnímu rodičovství''' → v řeči ho zatěžují přiměřeně, používají '''child directed speech'''
-=== Otec ===
-* používá méně frekventovaná slova a náročnější slova
-* je více konverzačně náročnější
-* hůře dítěti rozumí → podává více žádostí o vyjasnění – dítě musí svou žádost opakovat různými způsoby
-* má větší těžkosti dítěti porozumět
-* má větší tendenci užívat častěji komplexních forem rozkazů nebo silně nepřímých rozkazů a narážek
-* dítě je nuceno vynaložit na porozumění otci více úsilí
-* dítě s otcem více procvičuje správnou řeč – když se dříve domluví dítě s okolím, má to pozitivní vliv na jeho vývoj kognitivních funkcí
-* převažují interakce herní (u matky interakce opatrovatelské) → mají živější hry, dítě je více zapojeno do hry
-* „'''poking'''“ = popichování otců, pošťuchují, podněcují, oživují
-* konverzují méně s dětmi, kratší věty, na žádost dítěte neodpoví ihned
-* řídí se reálným věkem dítěte – tím, co si myslí, že už by mělo zvládnout, neřídí se jeho úrovní řečových schopností
-* často dítě testuji, zkouší, jak mu to myslí (např.: jestli přijde na nějakou lest; a těmito pokroky se otcové mezi sebou nejvíce chlubí)
-* opravují dítě častěji než matky
-* autoritativnější, agresivnější náboj, ale liší se to u dcer a u synů (matka mluví na obě pohlaví stejně)
-== Teorie ==
-=== Sigmund Freud - anální fáze ===
-* 1,5 až 3 roky
-* přesun tělesné zóny na oblast anální
-* nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
-* neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
-=== Erik Erikson - autonomie x stud ===
-* 1,5 až 3 roky
-* ctností je víra ve své schopnosti
-* fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
-* dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
-* začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
-* přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
-* hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
-=== Jean Piaget - fáze symbolické předpojmové inteligence ===
-* 2 až 3 roky
-* to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce)
-* jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
-* řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně