Naga ed-Deir: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Naga ed-Deir''', místo v egyptšině nazývané '''Tjeni''' a v řečtině '''Thinis''' nebo '''This''' se nachází v Horním Egyptě poblíž Abydo…“)
 
Řádek 7: Řádek 7:
  
 
'''Predynastická doba'''
 
'''Predynastická doba'''
Naga ed-Deir je lokalitou osídlenou od počátku egyptských dějin až do řecko-římského období. Nejstarší oblastí je pohřebiště N 7000, datované do obodbí [[Nakkáda I|Nakkády I]] a [[Nakkáda II|II]]. Nachází se zde pohřby skrčenců s hlavou k jihu a obličejem k západu, mrtví bývají často zabaleni v textiliích nebo rohožích. Takovýchto organických materiálů je na lokalitě dochováno relativně velké množství. Jako výbava sloužila keramika, kamenné nádoby, palety, a také měděné, kostěné a kamenné nástroje. Byla zde nalezena i jedna cylindrická pečeť, pocházející z Mezopotámie, jedná se ale o ojedinelý artefakt, dokládající zřejmě sporé kontakty s Předním Východem, vedené pravděpodobně nepřímo.  
+
 
 +
Naga ed-Deir je lokalitou osídlenou od počátku egyptských dějin až do řecko-římského období. Nejstarší oblastí je '''pohřebiště N 7000''', datované do obodbí [[Nakkáda I|Nakkády I]] a [[Nakkáda II|II]]. Nachází se zde pohřby skrčenců s hlavou k jihu a obličejem k západu, mrtví bývají často zabaleni v textiliích nebo rohožích. Takovýchto organických materiálů je na lokalitě dochováno relativně velké množství. Jako '''výbava''' sloužila keramika, kamenné nádoby, palety, a také měděné, kostěné a kamenné nástroje. Byla zde nalezena i jedna cylindrická pečeť, pocházející z Mezopotámie, jedná se ale o ojedinelý artefakt, dokládající zřejmě '''sporé kontakty s Předním Východem''', vedené pravděpodobně nepřímo. <ref>Lylthgoe, A. M. 1965 :"The Predynastic cemetery N 7000: Naga-ed-Der", Berkeley: University of California Press.</ref>
 
Na této lokalitě se nachází ještě jedno mladší pohřebiště z tohoto období, datované do Nakkády III. Toto pohřebiště je menší a chudší, důvodem může být jak to, že se hlavní aktivity přesunuly jinam, tak také skutečnost, že pohřbů z [[|Nakkáda III|Nakkády III]] je relativně málo a většina mohla být zničena.  
 
Na této lokalitě se nachází ještě jedno mladší pohřebiště z tohoto období, datované do Nakkády III. Toto pohřebiště je menší a chudší, důvodem může být jak to, že se hlavní aktivity přesunuly jinam, tak také skutečnost, že pohřbů z [[|Nakkáda III|Nakkády III]] je relativně málo a většina mohla být zničena.  
  
 
'''Raně dynastická doba'''
 
'''Raně dynastická doba'''
  
- další z PDD (Nakk III) - v PDD bylo možná hlavním pohřebištěm oblasti Mesaieed blízko  Naga el-Messai x z Nakk III relativně málo pohřbů, možná zničeno
+
Aktivity z raně dynastické doby se koncentrují v oblasti, označované jako '''N1500''', nacházející se asi 300m jihozápadně od predynastického pohřebiště N 7000. Z této doby pocházejí '''nikované [[mastaba|mastaby]]''', které mívají schodiště. Nachází se v nich buď dřevěná konstrukce, nebo 1-5 místností ze sušených cihel, přičemž tělo zemřelého je uloženo vždy v největší z nich. Pohřbení jedinci jsou stále ve skrčené poloze, s hlavou směřující k jihu a tvář k západu. Objevují se hliněné i dřevěné rakve, jako výbava opět slouží keramika, relativně velký počet kamenných nádob (v nejbohatších hrobkách jich bylo nalezeno kolem 40), a také také pečetě s hieroglyfy. Významný je '''hrob, označený N 1532''', kde byl kromě kamenných nástrojů a pazourkových nožů nalezen tepaný zlatý náhrdelník s včelou, býkem a gazelou a emblémem bohytě [[Neit]] - jedná se o  jeden z nejstarších zlatých šperků z Egypta
- N1500 – RDD – 300m JZ od N 7000, poprvé sušené cihly, nikované mastaby, někdy schodiště, 1-5 komor z cihel nebo s dřevěnou konstrukcí, tělo v největší, skrčenci na L boku  hlavou k J, tváří k Z, dřevěné nebo hliněné rakve, ve skladech keramika, některé mnoho kamenných nádob (40), egyptské pečetě s hieroglyfy
+
Do tohoto období se datují také pohřebiště, označovaná čísly 300, 500 a 3500.
- hrob N1532  - au tepaný náhrdelník s včelou, býkem a gazelou, + emblém Neith, jeden z nejstarších zlatých šperků z Egypta, kamenné nástroje, pazourkové nože
+
 
- pohřebiště 300, 500 a 3500 – také z RDD
+
'''Stará říše'''
- SŘ – 2 typy hrobek jednoduché mastaby, některé se šachtami, některé s nikami,
+
 
- Pohřebiště 100 a 400 – SŘ, hrobky tesané do skály, někdy jen PK ve skále, jiné mají vytesanou i kapli, výjimečně vyzdobenou, šachty do podzemí
+
Nejvýznamnější pohřebiště ze Staré říše jsou označována čísly '''100 a 400''' (dále jsou to například pohřebiště 1000, 1500, 2000) . V tomto období můžeme v Naga ed-Deir rozlišit několik typů hrobek. Jde buď o jednoduché, někdy nikované '''mastaby''', které mohou, ale nemusejí mít šachtu. Dále jsou do tohoto období datovány '''hrobky vytesané do skály''', někdy se ve skalní stěně nachází pouze pohřební komora, jindy ovšem i kaple, která je výjimečně zdobená. Do podzemí hrobek opět vedou šachty. Pohřby nejchudší vrstvy obyvatelstva tvoří prosté jámy.
- Jámy pro nejchudší vrstvu
+
V obodbí [[4.dynastie]] lze vysledovat '''změnu polohy těl zemřelých''', kdy jsou postupně ukládáni v natažené pozici namísto skrčené, a jejich hlava směřuje k severu a nikoli k jihu. Na konci Staré říše mizí hliněné rakve a převažují dřevěné, na kterých se někdy objevují texty. Relativně častým nálezem z tohoto období jsou podhlavničky a zrcadla, ve skalních hrobkách se dochovaly i sochy, ať už z kamene či dřeva, a také části oděvu nebo papyry. Běžným nálezem je opět keramika, bylo zde nalazeno např. i několik [[médúmské zboží|médúmských misek]].
- Ve 4.dyn změna polohy těl – hlavy k S, postupně ze skrčené do natažené pozice
+
 
- Na konci SŘ postupně mizí hliněné rakve a převažují dřevěné, někdy s texty
+
'''První přechodné období'''
- Často podhlavničky a zrcadla
+
 
- Ve skalních hrobkách zachované kamenné i dřevěné sochy, části oděvu, papyry
+
V této době pokračují aktivity na dřívějších pohřebištích, přidává se ale i několi nových (např. pohřebiště 3200, 3500). Jsou stavěny mastaby i skalní hrobky, přičemž hrobky ve skalách jsou často zdobeny malbami, jejichž motivy jsou stále scény typické pro Starou říši. Častým jevem je '''znovužívání starších hrobek i artefaktů'''. V chudších hrobech se nacházejí rakve z organických materiálů.
- V obou typech hrobů běžná jednobarevná keramika, několikrát médúmské misky
+
Do Prvního přechodného období jsou také datovány '''malované vápencové stély''', vyvedené jak v nízkém, tak hlubokém reliéfu. Výjimečně se objevovaly v době [[6.dynastie]], ale teprve v této době se stávají bežnými, bylo jich zde nalezeno přes stovku. Tyto stély se nacházejí v kaplích skalních hrobek nebo v nikách na západní straně mastab.
- Dále z této doby pohřebiště 500-900, 1000, 1500, 2000…
+
Dalším nálezem z tohoto obodbí jsou dřevěné malované rakve se jménem a tituly zemřelého. Mrtví jsou otočeni hlavou k severu a někdy bývají zabaleni v plátně. Objevují se i malované kartonážové masky, běžná je keramika, a výjimečnějším nálezem jsou papyry, kamenné nádoby, pečeti ve formě skarabů nebo sošky ze slonoviny nebo dřevěné modely, které jsou pro tuto dobu typické, stejně tak jako luky a další zbraně.
- 1.PO  - 100-400, 200, 2500, 3200, 3500…
+
 
- mastaby i skalní hrobky, skalní často zdobené malbou i reliéfy, stále scény typické pro SŘ,
+
'''Střední říše'''
- Hrobyk často užívány znovu, artefakty z různých období
+
 
- V chudších hrobech rakve z organických materiálů
+
Charakter lokality v této době je velmi podobný období předchozímu. Častým nálezem v hrobkách jsou opět podhlavničky a kartonážové masky, zajímavými artefakty jsou slonovinová spona ze zobrazením trpaslíka z hrobky N 463 a rákosová flétna z hrobu N408/410. Objevují se nové tvary keramiky, vyráběné na hrnčířském kruhu, a typické malé nádoby z anhydritu (tzv. „modrý mramor“). V bohatších hrobech se objevují také šperky z hematitu nebo ametystu.
- Malované vápencové stély, nízký i hluboký reliéf – objevují se už na konci 6.dyn, v 1.PO běžné, více něž 100, v kaplích skalních hrobek nebo v malých nikách na Z straně mastab, jako obětiště
+
Velmi významným nálezem jsou '''dokumenty z hrobky N 408''', jedná se o tzv.''' papyry Reisner''', pocházející z doby faraona Senusreta I.Objevují se na nich projekty budov a loděnic na této lokalitě.
- Dřevěné pomalované rakve se jménem a tituly, hlavy k S, někdy v plátně, v rakvi často podhlavničky nebo zrcadla
+
 
- Malované masky z kartonáže, keramika, výjimečně slonovinové sošky nebo dřevěné modely, papyry, velmi výjimečně kamenné nádoby
+
'''Druhé přechodné období - Nová říše'''
- Luky, zbraně – charakter PO
+
Během těchto dvou období egyptských dějin se aktivity v Naga ed-Deir koncentrují kolem starších pohřebišť (pohřebiště 500-900, 1500, 3500...). Hrobky jsou z velké většiny '''vytesané do skal.'''
- Pečetní skarabové
+
V Nové říši se objevuje keramika, vyráběná na kruhu, typická jsou modře malované nádoby z [[18.dynastie.]] Dalšími nálezy jsou šperky, herní desky, nábytek a také různé importované předměty. Byla zde objevena také dřevěné paleta, na které je  napsaný titul „představený/starosta(?) Tjeni Nebiry", spolu s kartuší [[Thutmose III.]] (hrob 10 001).
- MK – velmi podobné, stély, dřevěné rakve, podhlavničky, slonovinová spona se zobrazením trpaslíka (N463), kartonážové masky x nové tvary keramiky - na kruhu, typické malé nádoby z anhydritu („modrý mramor“), N408/410 – rákosová flétna,
+
 
- Šperky z hematitu, ametystu…
+
 
- N 408 papyry Reisner, z doby Senusreta I., projekt budov a loděnic na lokalitě
+
'''Třetí přechodné období - Koptská doba'''
- 2.PO – NŘ – kolem starších pohřebišť, 2.PO a NK hrobky vytesané do útesů, 500-900. 1000, 1500, 1800, 3500, 10 000 u vesnise Awlad el-Sheikh
+
V tomto období jsou zde doloženy '''aktivity pouze ojediněle'''. Skoro vůbec nelze doložit stavbu nových hrobek, a mezi nálezy patří téměř výhradně keramika.
- NŘ – keramika na kruhu, halvně v 18.dyn modře malované, + importy, šperky, herní desky, nábytek – významné osobnosti, ebenová písařská paleta popsaná titulem „představený/starosta? Tjeni“ Nebiry, je na ní kartuše Thutmose III. (hrob 10 001)
+
Z řecko-římské doby pocházejí některé pohřby na pohřebištích 3500 a 9000, výbavou je opět povětšinou pouze keramika.
- 3.PO – Pozdní doba – ojedinělé, skoro žádné doklady o stavbě nových hrobek, artefakty téměř jenom keramika
+
V koptské době jsou zde doloženy pohřby mezi lezy 600 - 900 n.l. Jedná se o mnoho hrobů, roztroušených po celé lokalitě. <ref>Bard, Kathryn A. (ed.) 1999 : "Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt", Routledge, London.</ref>
- ŘŘ doba – také vzácně, pohřebiště 3500 a 9000, opět většinou jen keramika
+
 
- Pozdní koptská doba – asi 600-900AD, pohřebiště 500, 1500, 2000, 2500 a 3000, mnoho hrobů x samotné pohřby roztroušené po celé lokalitě
+
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
===Další literatura===
 +
Klein, M.J. 1988 : "Untersuchungen zu den Kaiserlichen Steinbrüchen", Bonn.
 +
 
 +
Kraus, T., J.Röder and W.Müller-Wiener. 1967 : "Mons Claudianus—Mons Porphyrites", in: MDAIK 22:109–207.
 +
 
 +
[[Kategorie: Egyptologie|*]]

Verze z 29. 11. 2014, 20:52

Naga ed-Deir, místo v egyptšině nazývané Tjeni a v řečtině Thinis nebo This se nachází v Horním Egyptě poblíž Abydu, mezi pískovcovými útesy poblíž koptského kláštera.

Výzkum

Na lokalitě pracoval nejprve mezi lety 1901 a 1904 tým vedený G. A. Reisnerem, a to pod záštitou Universitry of California. Na počátku 20. století zde také pracovaly expedice z Harvardu a Bostonu.

Osídlení a význam lokality

Predynastická doba

Naga ed-Deir je lokalitou osídlenou od počátku egyptských dějin až do řecko-římského období. Nejstarší oblastí je pohřebiště N 7000, datované do obodbí Nakkády I a II. Nachází se zde pohřby skrčenců s hlavou k jihu a obličejem k západu, mrtví bývají často zabaleni v textiliích nebo rohožích. Takovýchto organických materiálů je na lokalitě dochováno relativně velké množství. Jako výbava sloužila keramika, kamenné nádoby, palety, a také měděné, kostěné a kamenné nástroje. Byla zde nalezena i jedna cylindrická pečeť, pocházející z Mezopotámie, jedná se ale o ojedinelý artefakt, dokládající zřejmě sporé kontakty s Předním Východem, vedené pravděpodobně nepřímo. [1] Na této lokalitě se nachází ještě jedno mladší pohřebiště z tohoto období, datované do Nakkády III. Toto pohřebiště je menší a chudší, důvodem může být jak to, že se hlavní aktivity přesunuly jinam, tak také skutečnost, že pohřbů z [[|Nakkáda III|Nakkády III]] je relativně málo a většina mohla být zničena.

Raně dynastická doba

Aktivity z raně dynastické doby se koncentrují v oblasti, označované jako N1500, nacházející se asi 300m jihozápadně od predynastického pohřebiště N 7000. Z této doby pocházejí nikované mastaby, které mívají schodiště. Nachází se v nich buď dřevěná konstrukce, nebo 1-5 místností ze sušených cihel, přičemž tělo zemřelého je uloženo vždy v největší z nich. Pohřbení jedinci jsou stále ve skrčené poloze, s hlavou směřující k jihu a tvář k západu. Objevují se hliněné i dřevěné rakve, jako výbava opět slouží keramika, relativně velký počet kamenných nádob (v nejbohatších hrobkách jich bylo nalezeno kolem 40), a také také pečetě s hieroglyfy. Významný je hrob, označený N 1532, kde byl kromě kamenných nástrojů a pazourkových nožů nalezen tepaný zlatý náhrdelník s včelou, býkem a gazelou a emblémem bohytě Neit - jedná se o jeden z nejstarších zlatých šperků z Egypta. Do tohoto období se datují také pohřebiště, označovaná čísly 300, 500 a 3500.

Stará říše

Nejvýznamnější pohřebiště ze Staré říše jsou označována čísly 100 a 400 (dále jsou to například pohřebiště 1000, 1500, 2000) . V tomto období můžeme v Naga ed-Deir rozlišit několik typů hrobek. Jde buď o jednoduché, někdy nikované mastaby, které mohou, ale nemusejí mít šachtu. Dále jsou do tohoto období datovány hrobky vytesané do skály, někdy se ve skalní stěně nachází pouze pohřební komora, jindy ovšem i kaple, která je výjimečně zdobená. Do podzemí hrobek opět vedou šachty. Pohřby nejchudší vrstvy obyvatelstva tvoří prosté jámy. V obodbí 4.dynastie lze vysledovat změnu polohy těl zemřelých, kdy jsou postupně ukládáni v natažené pozici namísto skrčené, a jejich hlava směřuje k severu a nikoli k jihu. Na konci Staré říše mizí hliněné rakve a převažují dřevěné, na kterých se někdy objevují texty. Relativně častým nálezem z tohoto období jsou podhlavničky a zrcadla, ve skalních hrobkách se dochovaly i sochy, ať už z kamene či dřeva, a také části oděvu nebo papyry. Běžným nálezem je opět keramika, bylo zde nalazeno např. i několik médúmských misek.

První přechodné období

V této době pokračují aktivity na dřívějších pohřebištích, přidává se ale i několi nových (např. pohřebiště 3200, 3500). Jsou stavěny mastaby i skalní hrobky, přičemž hrobky ve skalách jsou často zdobeny malbami, jejichž motivy jsou stále scény typické pro Starou říši. Častým jevem je znovužívání starších hrobek i artefaktů. V chudších hrobech se nacházejí rakve z organických materiálů. Do Prvního přechodného období jsou také datovány malované vápencové stély, vyvedené jak v nízkém, tak hlubokém reliéfu. Výjimečně se objevovaly už v době 6.dynastie, ale teprve v této době se stávají bežnými, bylo jich zde nalezeno přes stovku. Tyto stély se nacházejí v kaplích skalních hrobek nebo v nikách na západní straně mastab. Dalším nálezem z tohoto obodbí jsou dřevěné malované rakve se jménem a tituly zemřelého. Mrtví jsou otočeni hlavou k severu a někdy bývají zabaleni v plátně. Objevují se i malované kartonážové masky, běžná je keramika, a výjimečnějším nálezem jsou papyry, kamenné nádoby, pečeti ve formě skarabů nebo sošky ze slonoviny nebo dřevěné modely, které jsou pro tuto dobu typické, stejně tak jako luky a další zbraně.

Střední říše

Charakter lokality v této době je velmi podobný období předchozímu. Častým nálezem v hrobkách jsou opět podhlavničky a kartonážové masky, zajímavými artefakty jsou slonovinová spona ze zobrazením trpaslíka z hrobky N 463 a rákosová flétna z hrobu N408/410. Objevují se nové tvary keramiky, vyráběné na hrnčířském kruhu, a typické malé nádoby z anhydritu (tzv. „modrý mramor“). V bohatších hrobech se objevují také šperky z hematitu nebo ametystu. Velmi významným nálezem jsou dokumenty z hrobky N 408, jedná se o tzv. papyry Reisner, pocházející z doby faraona Senusreta I.Objevují se na nich projekty budov a loděnic na této lokalitě.

Druhé přechodné období - Nová říše Během těchto dvou období egyptských dějin se aktivity v Naga ed-Deir koncentrují kolem starších pohřebišť (pohřebiště 500-900, 1500, 3500...). Hrobky jsou z velké většiny vytesané do skal. V Nové říši se objevuje keramika, vyráběná na kruhu, typická jsou modře malované nádoby z 18.dynastie. Dalšími nálezy jsou šperky, herní desky, nábytek a také různé importované předměty. Byla zde objevena také dřevěné paleta, na které je napsaný titul „představený/starosta(?) Tjeni Nebiry", spolu s kartuší Thutmose III. (hrob 10 001).


Třetí přechodné období - Koptská doba V tomto období jsou zde doloženy aktivity pouze ojediněle. Skoro vůbec nelze doložit stavbu nových hrobek, a mezi nálezy patří téměř výhradně keramika. Z řecko-římské doby pocházejí některé pohřby na pohřebištích 3500 a 9000, výbavou je opět povětšinou pouze keramika. V koptské době jsou zde doloženy pohřby mezi lezy 600 - 900 n.l. Jedná se o mnoho hrobů, roztroušených po celé lokalitě. [2]

Reference

  1. Lylthgoe, A. M. 1965 :"The Predynastic cemetery N 7000: Naga-ed-Der", Berkeley: University of California Press.
  2. Bard, Kathryn A. (ed.) 1999 : "Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt", Routledge, London.

Další literatura

Klein, M.J. 1988 : "Untersuchungen zu den Kaiserlichen Steinbrüchen", Bonn.

Kraus, T., J.Röder and W.Müller-Wiener. 1967 : "Mons Claudianus—Mons Porphyrites", in: MDAIK 22:109–207.