Úzkost

Co je úzkost?

• Úzkost je subjektivně velmi nepříjemný citový stav, doprovázený předtuchou nebezpečí nebo hrozby, kterou ale jedinec není schopen přesně pojmout či určit.

• Podle některých autorů se úzkost vztahuje spíše na něco, co očekáváme v budoucnosti, kdežto strach vzniká v reakci na přítomnou situaci.

• Úzkost i strach řadíme mezi primární emoce. Mají k sobě velice blízko a ne vždy je snadné mezi nimi rozlišovat. Strach se pojí s konkrétním objektem, úzkost je spíše nespecifická.

• Úzkost a strach nás chrání před nebezpečím, mobilizují organismus, bystří naše smysly a připravují nás na optimální fyzický a psychický výkon. Úzkost má organismus připravit na "útok nebo útěk".

• Úzkostné poruchy se vyskytly u 13, 6% evropské populace a řadí se mezi nejčastější duševní poruchy.

Tělesné projevy úzkosti

1. zvýšené svalové napětí: jedinec se mnohdy cítí „ztuhlý“ nebo „svázaný“. Ve stavech paniky se můžeme dostat do bezmocné křeči. Objevuje se třes, který stavy úzkosti může ještě umocnit.

2. Zrychlení srdeční akce: rychlejší tep a silnější stahy srdeční svaloviny jsou přirozenou reakcí organismu na stav ohrožení, který jedinec při úzkosti subjektivně prožívá. Zrychlení srdeční akce také vede k posílení stavu úzkosti. Jakékoli výkyvy v oblasti srdeční činnosti jsou chápány jako ohrožující.

3. Bolest na hrudi: jejím zdrojem zpravidla nejsou chorobné změny na srdci, ale svalový stah kosterního svalstva hrudníku. Bolest bývá palčivá, svíravá a může vystřelovat do zad či do rukou. Někdy je špatně interpretována jako infarkt.

4. Dechové obtíže: člověk má při stavu úzkost často pocit nedostatku vzduchu. To je způsobeno buď napětím bránice, nebo zvýšeným obsahem kyslíku v krvi – kdy není potřeba vysílat specifický signál, po kterém se nadechneme a úzkostný jedinec to mnohdy interpretuje jako pozvolnou zástavu dýchání.

5. Zažívací a trávicí potíže: napětí svalů způsobuje pocit zúžení trávicí trubice nebo pocit „knedlíku v krku“. Také nadměrné polykání vzduchu, typické pro nerovnoměrné dýchání, vede k pocitům nevolnosti. Dalším tělesným projevem úzkosti je také nutkání ke zvracení nebo průjem.

6. Pocit slabosti, blížících se mdlob, závratě: při úzkostné (poplachové) reakci se do krve vyplavuje glukóza, která nás má připravit na náročnou situaci. Pokud však nedojde k jejímu využití, je opačnými mechanismy převáděna zpět do zásobních prostorů. V takové situaci může nastat stav přechodné nerovnováhy, který je jedincem prožíván jako nepříjemný pocit slabosti, blížící se mdloby nebo závratě.

7. Kožní příznaky: pokožka bývá spíše chladná (povrch těla je méně prokrvený na úkor svalů a ostatních orgánů). Častá je zvýšená potivost.

Reference