Jean Piaget

Jean Piaget se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. září 1980.

Byl švýcarským filozofem, přírodním vědcem a především vývojovým psychologem, který se proslavil studiem dětského myšlení a teorií kognitivního vývoje či genetické epistemologie. Soustavným empirickým zkoumáním se pokusil vysvětlit, jak se v dětství vytvářejí základní struktury a předpoklady poznávání, které Immanuel Kant pokládal za apriorní. Jeho soustavná práce se významně přičinila o reformu školního vzdělávání. Největším paradoxem jeho vývojové teorie je rozdělení vývojových stádií dle věku. On sám byl zastáncem kontinuálního vývoje jedince, ale bohužel praxe jej donutila vývoj peroidizovat.

Životopis

Piaget se narodil v Neuchâtelu ve frankofonní části Švýcarska. Jeho otec se jmenoval Arthur Piaget a byl profesorem středověké literatury na Neuchâtelské universitě a jeho matka se jmenovala Rebecca Jackson. Piaget byl nadprůměrně nadané dítě s velkým zájmem o biologii a přírodu, zvlášť jej zajímali měkkýši a ještě před ukončením střední školy publikoval několik prací.

Svou vědeckou kariéru začal, již v jedenácti letech kdy publikoval krátkou práci o albínském vrabci. V průběhu svého života napsal Piaget více než šedesát knih a několik set článků. V roce 1919 obdržel doktorát ze zoologie na Neuchâtelské univerzitě.A na universitách v Curychu (1918–1919) a v Paříži (1919–1921) studoval dětskou psychologii a pedagogiku. Během této doby publikoval i dvě práce z filozofie , ale v pozdějším věku je zavrhl. Navíc v tomto období měl velký zájem o psychoanalýzu, která byla v největším rozkvětu.

Roku 1919 se přestěhoval ze Švýcarska do Paříže, kde učil na chlapecké škole Grange-aux-Belles vedené Alfredem Binetem (tvůrce Binetova testu inteligence). Piaget si všiml při známkování několika inteligenčních testů, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Jeana Piageta tolik nezajímalo, že děti chybovaly, ale že stále dělaly stejný druh chyb, který starší děti a dospělí nedělali. To ho vedlo k myšlence, že v kognitivních procesech se děti podstatně liší od dospělých. Nakonec zveřejnil souhrnnou teorii o tom, jak jednotlivci procházejí několika kvalitativně odlišnými stupni kognitivního vývoje.

V roce 1921 se Piaget vrátil zpět do Švýcarska jako ředitel Rousseauova institutu v Ženevě. V roce 1923 se oženil se svou studentkou, Valentine Châtenay. Měl s ní tři děti (dvě dívky a jednoho syna) u nichž Piaget, již od narození studoval, jak si osvojují jazyk, morální postoje a jak se vyvíjí jejich kognitivní funkce. I díky nim vznikla jeho periodizace vývoje jedince. V roce 1929 přijal místo ředitele International Bureau of Education (IBE) a zůstal v čele této mezinárodní organizace až do roku 1968. Každý rok přednášel ředitelské přednášky pro radu IBE (IBE Council) a pro Mezinárodní konferenci pro veřejné vzdělávání (International Conference on Public Education), v nichž vyjadřoval svou představu o edukaci dětí a mládeže.

Jak vidí Piaget dětskou mysl?

Vidí děti jako malé filozofy, či vědce, kteří staví své vlastní teorie na poznání

Piagetova stadia kognitivního vývoje

Piaget zde zkoumá, co sytí inteligenci dítěte v daném období života.

Senzomotorické stadium (do 2 let)

• Odlišuje sebe od objektů
• Rozeznává sebe jako aktivního činitele a začíná jednat záměrně --> tahá provázek, aby pohnul hračkou, třese chrastítkem, aby dělalo zvuk

Předoperační stadium (2 – 7 let)

• Učí se užívat jazyk a vytvářet mentální reprezentace objektů pomocí představ a slov
• Myšlení je stále egocentrické, obtížně si uvědomuje hledisko druhých lidí
• Třídí předměty podle jednoho znaku--> dá dohromady všechny červené hračky bez ohledu na tvar, nebo všechny kostky bez ohledu na barvu

Stadium konkrétních operací (7 – 11 let)

• Dokáže logicky uvažovat o objektech, nebo událostech
• Chápe stálost počtu (v šesti letech), množství (v sedmi letech)
• Třídí předměty podle několika znaků a dokáže je seřadit podle jedné vlastnosti --> například velikosti

Stadium formálních operací (11 a více let)

• Dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a systematicky testovat hypotézy
• Zabývá se hypotetickými otázkami, budoucností a ideovými problémy