Medamud: Porovnání verzí

Řádek 21: Řádek 21:
 
=== Ptolemaiovská doba ===
 
=== Ptolemaiovská doba ===
 
Bránu k chrámu z Nové říše přidal [[Ptolemaios II.]], menší chrámek dostavěl [[Ptolemaios III.]], jehož zakládací deposit byl nalezen. Představba hlavního chrámu probíhala během vlády [[Ptolemaios V.|Ptolemaia V.]] - [[Ptolemaios XII.|Ptolemaia XII.]], peristyl nechal přistavět [[Ptolemaios VIII.]], tři další kiosky byly přistavěny za  [[Ptolemaios XII.|Ptolemaia XII.]]
 
Bránu k chrámu z Nové říše přidal [[Ptolemaios II.]], menší chrámek dostavěl [[Ptolemaios III.]], jehož zakládací deposit byl nalezen. Představba hlavního chrámu probíhala během vlády [[Ptolemaios V.|Ptolemaia V.]] - [[Ptolemaios XII.|Ptolemaia XII.]], peristyl nechal přistavět [[Ptolemaios VIII.]], tři další kiosky byly přistavěny za  [[Ptolemaios XII.|Ptolemaia XII.]]
 +
 +
=== Římská doba ===
 +
Za císaře Augusta byla přistavěna nová ohradní zeď. V období vlády jeho nástupce, císaře Tiberia, byla dodělána brána, s jejíž stavbou začal nejspíše již asi [[Ptolemaios IV.]]

Verze z 3. 12. 2014, 00:05

  • M3dw - Madu= staroegyptsky
  • lokalita v jižním Egyptě na východním břehu Nilu, asi 5 km od Karnaku[1]
  • kultovní centrum sokolího boha Moncua - později Medamudskou triádu tvořil spolu s Rattauej a Harpareem
  • prozkoumán byl pouze chrám

Stará říše

Je zde předpokládán nejstarší fáze chrámu[2] jiného půdorysu než pozdější fáze, skládal se z:

  • polygonální ohradní zdi
  • malého chrámku z nepálených cihel
  • dvě chodby vedoucí do komor v náspu[3]

První přechodná doba

Doložena svatyně z nepálených cihel.

Střední říše

Ve 12. dynastii již doložen pravoúhlý chrám zasvěcený Moncuovi, severojižní orientace s mohutnou obvodní zdí [1] Byl nalezen zakládací deposit a dveře z červené žuly období vlády Senusreta III. a znovupoužité bloky se zobrazením svátku sed téhož panovníka. Byly nalezeny dioritové sochy panovníků Senusreta II. a Senusreta III.[4]

Nová říše

Nejstarší fáze z Nové říše je datovaná do vlády Thutmose III. díky nálezu zakládacího depozitu.Nalezena byla také brána Amenhotepa II. stavební fáze těchto dvou panovníků tvoří jádro na něž navazovali stavitelé v Ptolemaiovské době. Byly zde nalezeny také talatáty,nicméně pocházely původně z Karnaku. Stavební činnost Achnatona zde tedy archeologicky doložena nebyla. [4]

Ptolemaiovská doba

Bránu k chrámu z Nové říše přidal Ptolemaios II., menší chrámek dostavěl Ptolemaios III., jehož zakládací deposit byl nalezen. Představba hlavního chrámu probíhala během vlády Ptolemaia V. - Ptolemaia XII., peristyl nechal přistavět Ptolemaios VIII., tři další kiosky byly přistavěny za Ptolemaia XII.

Římská doba

Za císaře Augusta byla přistavěna nová ohradní zeď. V období vlády jeho nástupce, císaře Tiberia, byla dodělána brána, s jejíž stavbou začal nejspíše již asi Ptolemaios IV.

  1. 1,0 1,1 VERNER - BAREŠ - VACHALA, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Univerzita Karlova
  2. KEMP B., 2004: Ancient Egypt. Anatomy of Civilisation, New York: Routledge.
  3. WILKINSON T., 2005: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt, London: The Thames & Hudson.
  4. 4,0 4,1 BARD K., 1999: The Encyclopedia of of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis