Chufu: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* manželky: Meretites, Henutsen | * manželky: Meretites, Henutsen | ||
* potomci: Hardžedef, Kawab, [[Radžedef]], [[Rachef]], Hetepheres II., Meresanch II. | * potomci: Hardžedef, Kawab, [[Radžedef]], [[Rachef]], Hetepheres II., Meresanch II. | ||
| − | * doba vlády: přibližně 25 let (Verner)<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref>, 23 let (RCT)<ref>Turínský královský papyrus</ref>, 63 let (M)<ref>Manetho: Aegyptiaka</ref> | + | * doba vlády: přibližně 25 let (Verner)<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref>, 23 let (RCT)<ref>Turínský královský papyrus: Gardiner, A. (ed.) 1959: Royal Canon of Turin. Griffith Institute, Oxford.</ref>, 63 let (M)<ref>Manetho: Aegyptiaka</ref> |
=== Stavební činnost === | === Stavební činnost === | ||
| − | Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. [[Velká pyramida v Gíze]], která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. | + | Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. [[Velká pyramida v Gíze]], která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve Wádí Geráwí, která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref> |
| − | Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve Wádí Geráwí, která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref> | ||
=== Výpravy === | === Výpravy === | ||
Verze z 28. 1. 2015, 22:47
Chufu (řecky Cheops), jehož celé jméno je Chnemchufu, pokračoval v politice svého otce Snofrua v budování silně centralizovaného státu. Svoji rezidence přenesl blíže ke Gíze.
- otec: Snofru
- matka: Hetepheres I.
- manželky: Meretites, Henutsen
- potomci: Hardžedef, Kawab, Radžedef, Rachef, Hetepheres II., Meresanch II.
- doba vlády: přibližně 25 let (Verner)[1], 23 let (RCT)[2], 63 let (M)[3]
Stavební činnost
Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. Velká pyramida v Gíze, která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve Wádí Geráwí, která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.[4]
Výpravy
Za vlády Chufua byly podniknuty válečné výpravy do Libye a Núbie, odkud bylo přivezeno množství zajatců a bohatá kořist. Chufu využíval četných zdrojů nerostného bohatství - těžil např. diorit v Tošce a Wádí Magháře, tyrkys a měď taktéž ve Wádí Magháře a rulu v núbijské Západní poušti.[5] Zachovával také obchodní kontakty s Byblem, odkud bylo přiváženo cedrové dřevo. S Chufuem můžeme díky epigrafickým nálezům v Koptu a ve Wádí Hammámát spojit také expedice do Wádí Hammámát. S Chufuovým jménem se dále setkáváme v Elkábu, na Elefantině a v Hatnubu.
- ↑ Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha
- ↑ Turínský královský papyrus: Gardiner, A. (ed.) 1959: Royal Canon of Turin. Griffith Institute, Oxford.
- ↑ Manetho: Aegyptiaka
- ↑ Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha
- ↑ Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
