Školní zralost: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
* způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování <ref>HARTL PAVEL a  HARTLOVÁ HELENA. <i>Velký psychologický slovník</i>. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.</ref>
 
* způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování <ref>HARTL PAVEL a  HARTLOVÁ HELENA. <i>Velký psychologický slovník</i>. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.</ref>
−
* v ČR děti nastupují do základní školy mezi 6 - 7,5 lety
+
* v ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok
−
* tzv. odklad je možný o rok
+
* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, neboť každá neobratnost a nešikovnost má svůj zpravidla negativní sociální dopad.
−
 
 
−
=== Vymezení školní zralosti ===
 
−
* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, neboť neobratnost a nešikovnost má negativní sociální význam → dítě nezíská dobrý status, může být ostatním k smíchu.
 
 
==== Psychická a sociální připravenost ====
 
==== Psychická a sociální připravenost ====
 
* Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutno se podřídit zájmu většiny.<ref>Bednářová Jiřina, &amp;  Šmardová Vlasta. (2010). <i>Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy</i>. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.</ref>
 
* Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutno se podřídit zájmu většiny.<ref>Bednářová Jiřina, &amp;  Šmardová Vlasta. (2010). <i>Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy</i>. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.</ref>
Řádek 12: Řádek 9:
 
* '''Koordinace obou hemisfér''', která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.<ref>Vágnerová Marie. (2000). <i>Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří</i>. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.</ref>
 
* '''Koordinace obou hemisfér''', která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.<ref>Vágnerová Marie. (2000). <i>Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří</i>. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.</ref>
  
−
'''Komenský stanovil tři body pro nástup do školy:'''  
+
'''Důvody pro odklad školních docházky'''
 +
* zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ
 +
* poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání)
  
−
# jestliže umí co v mateřské škole se naučiti mohlo (tím myslí u matky, nejen ve školce)
 
−
# jestliže při něm pozornost k otázkám a jakáž takáž k odpovědem se odpovědnost spatřuje (jestli se ptá a také čeká na odpověď)
 
−
# jestliže ukazuje na sobě jakousi chtivost vyššího umění (děti jakoby už chtějí do školy – třeba si už na ni hrají, zkouší si aktovku, chodí rády na procházky kolem školy → už se jakoby nudí při běžných činnostech)
 
−
'''několik rovin zralosti:'''
 
−
* biologická zralost– zda vydrží zátěž školy (únava)
 
−
* zásah plastické chirurgie – pokud má něco takového podstoupit, udělat to před nástupem do školy
 
−
* poruchy řeči – mohou se ještě za ten rok zpravit (patlavost, koktání)
 
  
−
'''otázka přípravných kurzů pro nástup na ZŠ:'''
 
−
* ukrádají tak čas z období, které je charakteristické spontánní hrou (dozrávají při tom některé psychické struktury), neumí ještě sedět v lavici a soustředit se – 9 let ZŠ je postačující pro základní vzdělání
 
−
* není ale ani ideální, aby šlo dítě do školy rovnou z rodiny, mělo by být alespoň několik měsíců ve školce – vyzkoušet si dodržovat některá pravidla, společenský život, pak by taky nemuselo vydržet agresivitu ve škole
 
 
'''opatrně přistupovat k odkladům školní docházky:'''
 
'''opatrně přistupovat k odkladům školní docházky:'''
 
* často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny
 
* často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny

Verze z 15. 12. 2014, 14:56

  • způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování [1]
  • v ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok
  • Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, neboť každá neobratnost a nešikovnost má svůj zpravidla negativní sociální dopad.

Psychická a sociální připravenost

  • Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutno se podřídit zájmu většiny.[2]

Biologická připravenost

  • Zrání organismu, zejména CNS, které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti.
  • Dostatečný rozvoj zrakového a sluchového vnímání. V předškolním věku vidí děti špatně na blízko; školní zralost je spojena s rozvojem schopnosti zaostřit i na blízko a vidět detaily. Vizuální rozlišování má např. důležitost u učení písmen.
  • Koordinace obou hemisfér, která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.[3]

Důvody pro odklad školních docházky

  • zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ
  • poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání)


opatrně přistupovat k odkladům školní docházky:

  • často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny
  • v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví, pak ztratí koncentraci a už nezachytí věci, které neumí
  • má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními
  • v dospívání pak dříve dozrává a má už jasné zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků

Reference

  1. ↑ HARTL PAVEL a HARTLOVÁ HELENA. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.
  2. ↑ Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.
  3. ↑ Vágnerová Marie. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.

Zdroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Školní_zralost&oldid=12478“