Školní zralost: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch). | * Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch). | ||
==== Psychická a sociální připravenost ==== | ==== Psychická a sociální připravenost ==== | ||
| − | * Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a | + | * Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a musí se podřídit zájmu většiny.<ref>Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). <i>Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy</i>. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.</ref> |
==== Biologická připravenost ==== | ==== Biologická připravenost ==== | ||
* '''Zrání organismu, zejména CNS''', které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti. | * '''Zrání organismu, zejména CNS''', které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání) | * poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání) | ||
| − | + | '''Dopady odkladu na dítě''' | |
| − | ''' | ||
* často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny | * často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny | ||
| − | * v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví | + | * v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví |
* má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními | * má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními | ||
| − | * v dospívání | + | * v dospívání dříve dozrává a má už jasné zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků |
== Reference == | == Reference == | ||
Verze z 15. 12. 2014, 15:00
- způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování [1]
- v ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok
- Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch).
Psychická a sociální připravenost
- Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a musí se podřídit zájmu většiny.[2]
Biologická připravenost
- Zrání organismu, zejména CNS, které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti.
- Dostatečný rozvoj zrakového a sluchového vnímání. V předškolním věku vidí děti špatně na blízko; školní zralost je spojena s rozvojem schopnosti zaostřit i na blízko a vidět detaily. Vizuální rozlišování má např. důležitost u učení písmen.
- Koordinace obou hemisfér, která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.[3]
Důvody pro odklad školních docházky
- zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ
- poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání)
Dopady odkladu na dítě
- často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny
- v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví
- má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními
- v dospívání dříve dozrává a má už jasné zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků
Reference
- ↑ HARTL PAVEL a HARTLOVÁ HELENA. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.
- ↑ Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.
- ↑ Vágnerová Marie. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.
Zdroje
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
