Analytická psychologie: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
=== [[Nevědomí]] === | === [[Nevědomí]] === | ||
Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.<ref><i>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga</i>. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref> | Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.<ref><i>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga</i>. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref> | ||
| − | Analytická psychologie rozlišuje mezi | + | Analytická psychologie rozlišuje mezi nevědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje [[Archetyp|archetypy]] společné všem lidským bytostem, což znamená, že může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti. Jung definuje rozdíl následovně: |
| − | „…''vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky | + | „…''vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky.''“<ref>Jung Carl Gustav. (1994). <i>Duše moderního člověka</i>. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.</ref> |
| + | |||
| + | === Archetypy === | ||
| + | Archetypy jsou v Jungově psychologickém systému chápány jako pravzory v chování a myšlení, které jsou společné napříč kulturami. Archetypy jsou jednotky kolektivního nevědomí, které se zaktivizují v situacích jim odpovídajících. Archetyp je nevědomý, pokud je zvědoměn, ztrácí na intenzitě. Spíše než samotný obsah vytváří archetyp mantinely pro určité obsahové pole. Jung tvrdí, že archetypů je tolik, „''kolik je typických situací v životě.''“ <ref>Jung Carl Gustav. (1997). <i>Archetypy a nevědomí</i>. (Vyd. 1., 437 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.</ref> Jako příklad archetypu lze uvést [[Animus a anima|animus a anima]], archetyp matky, archetyp hrdiny, archetyp moudrého starce. | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
| − | <references/> | + | |
| + | <references /> | ||
Verze z 18. 12. 2014, 16:39
Analytická psychologie je psychologická škola, která vychází z myšlenek švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga. Zdůrazňuje význam osobního hledání celistvosti a pracuje s pojmy jako osobní a kolektivní nevědomí, archetyp, komplex, persona, animus a anima, self a individuace. Jungova teorie byla rozvíjena autory jako Toni Wolffová, Marie-Louse Franzová, Jolande Jacobi, Aniela Jaffé a Anthony Stevens.
- Spolu s Freudovou psychoanalýzou a Adlerovou individuální psychologií patří ke klasickým hlubinně psychologickým směrům.
Základní pojmy
Nevědomí
Základ analytické psychologie tvoří předpoklad, že nevědomí představuje velice mocnou – a dost možná i tu aktivnější – část zdravé lidské psýché a že duševní celistvost vyžaduje spolehlivou komunikaci mezi vědomými a nevědomými složkami psýché. Sny představují jeden z hlavních nástrojů, pomocí nichž se nevědomí může vyjádřit.[1] Analytická psychologie rozlišuje mezi nevědomím osobním a kolektivním. Kolektivní nevědomí obsahuje archetypy společné všem lidským bytostem, což znamená, že může u jedince vynést na povrch i symboly, které se nevztahují jen k jeho individuální lidské zkušenosti. Jung definuje rozdíl následovně:
„…vědomí je intenzivní a koncentrované, je jen efemérní a zaměřeno na bezprostřední přítomnost a nejbližší budoucnost a minulost a disponuje jen individuálním zkušenostním materiálem, který zahrnuje pouze několik málo desetiletí. Další paměť je umělá a spočívá v podstatě v potištěném papíru. Zcela jinak nevědomí. Není sice koncentrované a intenzivní, nýbrž zšeřelé až temné, je svrchovaně extenzivní a tím nejparadoxnějším způsobem vedle sebe může řadit nejrůznorodější prvky.“[2]
Archetypy
Archetypy jsou v Jungově psychologickém systému chápány jako pravzory v chování a myšlení, které jsou společné napříč kulturami. Archetypy jsou jednotky kolektivního nevědomí, které se zaktivizují v situacích jim odpovídajících. Archetyp je nevědomý, pokud je zvědoměn, ztrácí na intenzitě. Spíše než samotný obsah vytváří archetyp mantinely pro určité obsahové pole. Jung tvrdí, že archetypů je tolik, „kolik je typických situací v životě.“ [3] Jako příklad archetypu lze uvést animus a anima, archetyp matky, archetyp hrdiny, archetyp moudrého starce.
Reference
- ↑ Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. (2005). (Vyd. 1., 173 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
- ↑ Jung Carl Gustav. (1994). Duše moderního člověka. (1. vyd., 378 s.) Brno: Atlantis.
- ↑ Jung Carl Gustav. (1997). Archetypy a nevědomí. (Vyd. 1., 437 s.) Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
