Vědomí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Vědomí == = nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James) - základní psychologická kategorie a současně jeden z ústře…) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Vědomí == | == Vědomí == | ||
− | = nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James) | + | = nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James), který je typický ''kontinuitou, osobní charakteristikou a proměnlivostí'' |
- základní psychologická kategorie a současně jeden z ústředních problémů teoretické psychologie se značným dopadem v oblasti aplikační | - základní psychologická kategorie a současně jeden z ústředních problémů teoretické psychologie se značným dopadem v oblasti aplikační | ||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
- lucidita – jasnost vědomí, je určována zvláštní úrovní vigilance | - lucidita – jasnost vědomí, je určována zvláštní úrovní vigilance | ||
− | + | * '''alterované stavy vědomí''' | |
− | - bezvědomí vs. spánek | + | - bezvědomí vs. spánek (objektivní odlišení pomocí EEG) |
- kóma – stav hlubokého bezvědomí, v němž se vytrácí cyklus bdění a spánku, vznikající při narušení funkcí retikulárně-aktivačního systému | - kóma – stav hlubokého bezvědomí, v němž se vytrácí cyklus bdění a spánku, vznikající při narušení funkcí retikulárně-aktivačního systému | ||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
- somnolence – kvantitativní porucha vědomí, projevující se snížením lucidity, jde o stav zastřeného vědomí, projevující se jako ospalost při vyčerpání, lehčí intoxikaci nebo nemoci + zhoršení percepce, zpomalení myšlení a horší kontakt s okolím | - somnolence – kvantitativní porucha vědomí, projevující se snížením lucidity, jde o stav zastřeného vědomí, projevující se jako ospalost při vyčerpání, lehčí intoxikaci nebo nemoci + zhoršení percepce, zpomalení myšlení a horší kontakt s okolím | ||
− | - sopor – kvantitativní porucha vědomí, těžší než somnolence, ale lehčí než kóma, projevující se jako hluboký či tvrdý spánek, kontakt s okolím jen na velmi intenzívní podnět a časově omezený, reakce na bolest zachována | + | - sopor (torpor) – kvantitativní porucha vědomí, těžší než somnolence, ale lehčí než kóma, projevující se jako hluboký či tvrdý spánek, kontakt s okolím jen na velmi intenzívní podnět a časově omezený, reakce na bolest zachována |
* '''základní kategorie vědomí''' | * '''základní kategorie vědomí''' | ||
- prožívání | - prožívání | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
- vědomí jako evidence vlastních prožitků při realizaci vztahu k realitě | - vědomí jako evidence vlastních prožitků při realizaci vztahu k realitě | ||
+ | |||
+ | '''* Typologie vědomí (R. E. Ornstein)''' | ||
+ | |||
+ | - ''Atomistický typ utváření vědomí (asocianistický)'' racionální a logické postupy poznání světa, založen na intelektových schopnostech, cirkadiální rytmicita: denní typ, explicitní, kauzální, adjektivum lineární, způsob využívající argumentace k vystavění vztahu, typ mužský (argumentující) | ||
+ | |||
+ | - ''Celostní typ utváření vědomí'' | ||
+ | smyslové poznání, intuitivní postupy, řešení problému syntézou, způsob argumentace: implicitnost, cirkadiální typ: noční, způsob argumentace: nelineární, nepřímo postupující, hledisko intrasexuálních rozdílů: typ ženský | ||
+ | |||
+ | '''* Hlavní funkce vědomí''' | ||
+ | |||
+ | 1. ''Orientační funkce'' - Sběr, skladba a ukládání informací, orientace v místě, čase a prostoru, opakem je dezorientace | ||
+ | allopsychická orientace – orientace ve vnějším, zevním prostředí | ||
+ | autopsychická orientace – adekvátní si uvědomování sebe sama | ||
+ | somatopsychická orientace – správné vnímání vlastního těla | ||
+ | |||
+ | 2. ''Kontrolní funkce'' – identifikace chyb a omylů ve vztahu k realitě. Rozpoznání dopadů našich aktů na okolí (druhé lidi). Oslabeno u psychopatických osobností. Soulad mezi plány a výsledky činnosti. Zpětná vazba ke korigování jednání. | ||
+ | |||
+ | 3. ''Integrační funkce vědomí'' – intrapsychická koheze, vzájemná propojenost psychiky. |
Verze z 13. 10. 2013, 18:28
Vědomí
= nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James), který je typický kontinuitou, osobní charakteristikou a proměnlivostí
- základní psychologická kategorie a současně jeden z ústředních problémů teoretické psychologie se značným dopadem v oblasti aplikační
- základní pojmy:
- vědomí – consciousness (ve smyslu „vědomost“ – knowledge, cognizance, learning)
- uvědomování (být si vědom něčeho, včetně vlastního vědomí, tj. vědomí o vědomí) - awareness
- bdělost - vigilance - alertness (základní předpoklad aktivace vědomí)
- lucidita – jasnost vědomí, je určována zvláštní úrovní vigilance
- alterované stavy vědomí
- bezvědomí vs. spánek (objektivní odlišení pomocí EEG)
- kóma – stav hlubokého bezvědomí, v němž se vytrácí cyklus bdění a spánku, vznikající při narušení funkcí retikulárně-aktivačního systému
- somnolence – kvantitativní porucha vědomí, projevující se snížením lucidity, jde o stav zastřeného vědomí, projevující se jako ospalost při vyčerpání, lehčí intoxikaci nebo nemoci + zhoršení percepce, zpomalení myšlení a horší kontakt s okolím
- sopor (torpor) – kvantitativní porucha vědomí, těžší než somnolence, ale lehčí než kóma, projevující se jako hluboký či tvrdý spánek, kontakt s okolím jen na velmi intenzívní podnět a časově omezený, reakce na bolest zachována
- základní kategorie vědomí
- prožívání
- poznání (kongnice)
- vztah (hodnotící soudy apod.)
- vědomí jako evidence vlastních prožitků při realizaci vztahu k realitě
* Typologie vědomí (R. E. Ornstein)
- Atomistický typ utváření vědomí (asocianistický) racionální a logické postupy poznání světa, založen na intelektových schopnostech, cirkadiální rytmicita: denní typ, explicitní, kauzální, adjektivum lineární, způsob využívající argumentace k vystavění vztahu, typ mužský (argumentující)
- Celostní typ utváření vědomí smyslové poznání, intuitivní postupy, řešení problému syntézou, způsob argumentace: implicitnost, cirkadiální typ: noční, způsob argumentace: nelineární, nepřímo postupující, hledisko intrasexuálních rozdílů: typ ženský
* Hlavní funkce vědomí
1. Orientační funkce - Sběr, skladba a ukládání informací, orientace v místě, čase a prostoru, opakem je dezorientace allopsychická orientace – orientace ve vnějším, zevním prostředí autopsychická orientace – adekvátní si uvědomování sebe sama somatopsychická orientace – správné vnímání vlastního těla
2. Kontrolní funkce – identifikace chyb a omylů ve vztahu k realitě. Rozpoznání dopadů našich aktů na okolí (druhé lidi). Oslabeno u psychopatických osobností. Soulad mezi plány a výsledky činnosti. Zpětná vazba ke korigování jednání.
3. Integrační funkce vědomí – intrapsychická koheze, vzájemná propojenost psychiky.