Crowdsourcing: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „=== Crowdsourcing === je nové slovo označující proces získání potřebné služby, nápadů, příspěvků, pomoci při řešení problémů od velk…“) |
|||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
Sociální síť představuje soubor lidí, mezi kterými existují vztahy, které jsou dále analyzovány a použity pro výběr potřebného vzorku (komunity).<ref>Social networks analysis. PerfectCrowd [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.perfectcrowd.cz/social-network-analysis.html </ref> <br /> | Sociální síť představuje soubor lidí, mezi kterými existují vztahy, které jsou dále analyzovány a použity pro výběr potřebného vzorku (komunity).<ref>Social networks analysis. PerfectCrowd [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.perfectcrowd.cz/social-network-analysis.html </ref> <br /> | ||
− | V oblasti crowdfoundingu existuje v České republice několik serverů (např. Hithit, Startovač), které si za své služby účtují od 3 do 9 %.<ref>Beránek, Jan : Český crowdsouring? Nejvíc peněz přiteče do hudebních projektů [online]. 26. 6. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-crowdsourcing-nejvic-penez-pritece-do-hudebnich-projektu/</ref> | + | V oblasti crowdfoundingu existuje v České republice několik serverů (např. [https://www.hithit.com/cs/home Hithit], [https://www.startovac.cz/ Startovač]), které si za své služby účtují od 3 do 9 %.<ref>Beránek, Jan : Český crowdsouring? Nejvíc peněz přiteče do hudebních projektů [online]. 26. 6. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-crowdsourcing-nejvic-penez-pritece-do-hudebnich-projektu/</ref> |
− | |||
− | |||
=== Klady === | === Klady === |
Verze z 23. 1. 2015, 08:53
Obsah
Crowdsourcing
je nové slovo označující proces získání potřebné služby, nápadů, příspěvků, pomoci při řešení problémů od velké skupiny lidí. Na základě zadání nebo výzvy je veřejnost požádána o spolupráci na určitém úkolu. Jednotlivci z řad dobrovolníků mohou přispět nápady, časem, odbornými znalostmi, financemi atd. Crowdsourcing je také nazýván kolektivní mobilizací.
Definice ve slovníku cizích slov nazývá crowdsourcing jako "centrálně organizovanou činnost, která vede k dosažení přesně definovaných cílů, a to s využitím většího množství zainteresovaných osob z řad zákazníků nebo sympatizantů, pocházejících z cílových skupin podle pole působnosti organizátora."[1]
Historie
Termín crowdsourcing použili v roce 2005 poprvé redaktoři časopisu Wired Magazine Jeff Howe a Mark Robinson jako outsorcing z davu (veřejnosti). Později vznikly obdobné termíny crowdfunding (pomoc veřejnosti zejména při shánění finančních prostředků na projekty,ale i hledání pohřešované osoby), crowdsource design (pomoc při tvorbě loga, návrhuatd.),crowdvoting (shromažďování názorů veřejnosti např. na výsledky voleb) a crowdtesting (veřejnost testuje výrobky, služby atd.).
Možnosti využití crowdsourcingu
- sociální sféra –pomoc při sociálních projektech. Neziskové organizace jsou typickou komunitou crowdsourcingu.
- obchodní sféra – urychlí inovaci, zapojí se potenciální spotřebitelé,
- výzkum – k dispozici je rychle dostatečný počet vzorků dle zadaných kritérií
- zdravotnictví – dobrovolníci, dárcovství,
- vzdělávání – např. internetová encyklopedie Wikipedie nebo portál YouTube jsou tvořeny samotnými uživateli
- politická sféra – vede k posílení hlasu lidu. Byl použit např. na Islandu při tvorbě ústavy[2]
- marketing, reklama – lidé si sami zvolí, co chtějí, co je nejvíce osloví, šíří se rychle zejména na sociálních sítích
- umění, zábava, sport – např. hledání nových talentů
- IT prostředí – dobrovolníci využívají vlastní PC a techniku
- doprava – např. hlášení dopravních nehod
Crowdsourcing a crowfounding v ČR
V Čechách působí např společnost PerfectCrowd. Zabývá se výzkumem a sběrem kreativních nápadů. Pracuje s 30.000 respondenty, které vyhledává např. i na sociálních sítích.[3]
Sociální síť představuje soubor lidí, mezi kterými existují vztahy, které jsou dále analyzovány a použity pro výběr potřebného vzorku (komunity).[4]
V oblasti crowdfoundingu existuje v České republice několik serverů (např. Hithit, Startovač), které si za své služby účtují od 3 do 9 %.[5]
Klady
Za největší klad je považována možnost získat při co nejnižších nákladech více, než při zadání úkolu jedné osobě nebo organizaci. Platforma crowdsourcingu je založena na úsloví „víc hlav víc ví“. Získání informací je také rychlejší, zejména pokud jde o online komunikaci.
Účast v crowdsourcingu může pomoci i účastníkům samotným. Mohou se např. prosadit a zviditelnit nezávislí umělci.
Zápory
Riziko může nastat, pokud je komunita nevyvážená, zaměřena jednostranně, nebo se její členové navzájem ovlivňují. Výsledek pak nemusí být relevantní. Crowdsourcing nepřinese názorový průměr, ale názory jednotlivců. Při nepřesném zadání je obtížné a zdlouhavé najít nejpodstatnější hledané informace.
Zdroje
- ↑ Slovník cizích slov [online]. ©2005-2015 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/crowdsourcing
- ↑ Kuipers, Shelley : Daily crowdsource [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://dailycrowdsource.com/content/open-innovation/1286-crowd-leader-shelley-kuipers-citizen-crowds-can-make-a-big-impact-on-elections
- ↑ Novák, Adam : PerfectCrowd: Jak vypadá crowdsourcing v praxi [online]. 20. 9. 2013 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.mamnapad.cz/perfectcrowd-jak-vypada-crowdsourcing-v-praxi/#more-1672
- ↑ Social networks analysis. PerfectCrowd [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.perfectcrowd.cz/social-network-analysis.html
- ↑ Beránek, Jan : Český crowdsouring? Nejvíc peněz přiteče do hudebních projektů [online]. 26. 6. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesky-crowdsourcing-nejvic-penez-pritece-do-hudebnich-projektu/