Přehled paměťových zkreslení: Porovnání verzí

Řádek 7: Řádek 7:
 
! Název !! Popis
 
! Název !! Popis
 
|-
 
|-
−
| [[Von Restorff efekt]] ||  U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.<ref>Restorff Hedwig von. Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld. <i>Psychologische Forschung</i>, vol. 18(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110852608.103.</ref>
+
| [[Von Restorff efekt]] ||  U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.</ref>
 
|-
 
|-
 
| [[Efekt Zeigarnikové]] ||  Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
 
| [[Efekt Zeigarnikové]] ||  Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
 
|-
 
|-
−
| [[Efekt bizardnosti]]|| Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
+
| [[Efekt bizarnosti]]|| Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
 
|-
 
|-
−
| [[Iluzorní korelace]]|| Nepřesně zapamatovaný vztah mezi dvěma událostmi <ref>Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.</ref>
+
| [[Iluzorní korelace]]|| Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. <ref>Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.</ref>
 
|-
 
|-
 
| [[Teleskopický efekt]]|| Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
 
| [[Teleskopický efekt]]|| Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
 
|-
 
|-
−
|'''Stereotypní zkreslení''' || Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černé znějícímu" jménu je často přiřazován například zločinec.<ref name="pametbias">Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. <i>American Psychologist</i>, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.</ref>
+
| [[Stereotypní zkreslení]] || Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.<ref name="pametbias">Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. <i>American Psychologist</i>, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.</ref>
 
|-
 
|-
−
|[[Kryptomnézie]] ||člověk je přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel.<ref name="pametbias"></ref>
+
|[[Kryptomnézie]] ||Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.<ref name="pametbias"></ref>
 
|-
 
|-
−
| [[Spotlight efekt]] ||  Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. nervozitu).
+
| [[Spotlight efekt]] ||  Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali).
 
|-
 
|-
−
|'''Pozitivita''' || Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
+
|[[Pozitivita]] || Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
 
|-
 
|-
 
|[[Google efekt]] || Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. <ref>Krieger, Lisa M. (2011-07-16). "Google changing what we remember". San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.</ref>
 
|[[Google efekt]] || Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. <ref>Krieger, Lisa M. (2011-07-16). "Google changing what we remember". San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.</ref>

Verze z 21. 1. 2015, 17:38

Paměťové zkreslení je typ kognitivního zkreslení, které ovlivňuje proces vybavování nebo samotný obsah vzpomínky.

Přehled paměťových zkreslení

Název Popis
Von Restorff efekt U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[1]
Efekt Zeigarnikové Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
Efekt bizarnosti Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
Iluzorní korelace Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. [2]
Teleskopický efekt Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
Stereotypní zkreslení Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.[3]
Kryptomnézie Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.[3]
Spotlight efekt Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali).
Pozitivita Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
Google efekt Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.
  2. ↑ Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.
  3. ↑ 3,0 3,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
  4. ↑ Krieger, Lisa M. (2011-07-16). "Google changing what we remember". San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.

Použitá literatura

  • Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
  • Dudai, Y. (2004). Memory from A to Z: Keywords, concepts, and beyond.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Přehled_paměťových_zkreslení&oldid=15033“