Gestaltismus: Porovnání verzí
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku. | Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku. | ||
* Formulací zákonu a paměťovém vybavování | * Formulací zákonu a paměťovém vybavování | ||
| − | Dánský psycholog a filosof Harald Höffding | + | Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější. |
'''Hlavní představitelé'''- [[Max Wertheimer]], [[Wolfgang Köhler]] a [[Kurt Koffka]] | '''Hlavní představitelé'''- [[Max Wertheimer]], [[Wolfgang Köhler]] a [[Kurt Koffka]] | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách | * '''Zákon podobnosti''' - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách | ||
| − | Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovi fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím. | + | * Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovi fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím. |
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence. | * Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence. | ||
Verze z 2. 12. 2013, 13:05
KONCEPT "Gestalt" útvar, konfigurace, vzorec, struktura.
Vznik v Německu roku 1912 byl anticipován:
- Výkladem vyšších vjemových funkcí
- Nedostatky asociační psychologie
- Konceptualizací tvarového problému
Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
- Formulací zákonu a paměťovém vybavování
Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
Hlavní představitelé- Max Wertheimer, Wolfgang Köhler a Kurt Koffka
Gestalt zákony
- Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
- Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
- Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
- Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
- Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovi fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
- Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
