Chufu: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* potomci: Hardžedef, Kawab, [[Radžedef]], [[Rachef]], Hetepheres II., Meresanch II. | * potomci: Hardžedef, Kawab, [[Radžedef]], [[Rachef]], Hetepheres II., Meresanch II. | ||
* doba vlády: přibližně 25 let (Verner)<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref>, 23 let (RCT)<ref>Turínský královský papyrus: Gardiner, A. (ed.) 1959: Royal Canon of Turin. Griffith Institute, Oxford.</ref>, 63 let (M)<ref>Manetho: Aegyptiaka</ref> | * doba vlády: přibližně 25 let (Verner)<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref>, 23 let (RCT)<ref>Turínský královský papyrus: Gardiner, A. (ed.) 1959: Royal Canon of Turin. Griffith Institute, Oxford.</ref>, 63 let (M)<ref>Manetho: Aegyptiaka</ref> | ||
| − | + | Dlouho jediným Chufuovým portrétem byla cca 5 cm vysoká soška z Abydu, kterou objevil v roce 1903 Petrie<ref>Petrie, W: M. F. 1903: [http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/petrie1903bd2/0001?sid=15e559a4c7391db70a3e7bb12423ef7d&leftcolumn_compactview_hidden=1 Abydos II.] London, p. 30, pl. XIII, XIV.</ref> a která je dnes uložena v muzeu v Káhiře. V letech 2001-2003 probíhal výzkum severozápadně od Sakkáry a během něj byla objevena terakotová soška bohyně se lví hlavou, u jejíž nohou stály původně dvě sošky králů v podobě dítěte (dochována je jen jedna, vpravo od bohyně). Na pravé straně zádového pilíře je napsáno Horovo jméno panovníka Chufua, které tak identifikuje dochovanou sošku krále v podobě dítěte. Nedochovaná soška po levé straně bohyně představovala panovníka Pepiho I., byla však evidentně doplněna až dodatečně. Zdá se tedy, že | |
=== Stavební činnost === | === Stavební činnost === | ||
Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. Velká pyramida v [[Gíza|Gíze]], která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve [[Wádí Geráwí]], která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref> | Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. Velká pyramida v [[Gíza|Gíze]], která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve [[Wádí Geráwí]], která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.<ref>Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha</ref> | ||
Verze z 30. 1. 2015, 13:47
Chufu (řecky Cheops), jehož celé jméno je Chnemchufu, pokračoval v politice svého otce Snofrua v budování silně centralizovaného státu. Svoji rezidence přenesl blíže ke Gíze.
- otec: Snofru
- matka: Hetepheres I.
- manželky: Meretites, Henutsen
- potomci: Hardžedef, Kawab, Radžedef, Rachef, Hetepheres II., Meresanch II.
- doba vlády: přibližně 25 let (Verner)[1], 23 let (RCT)[2], 63 let (M)[3]
Dlouho jediným Chufuovým portrétem byla cca 5 cm vysoká soška z Abydu, kterou objevil v roce 1903 Petrie[4] a která je dnes uložena v muzeu v Káhiře. V letech 2001-2003 probíhal výzkum severozápadně od Sakkáry a během něj byla objevena terakotová soška bohyně se lví hlavou, u jejíž nohou stály původně dvě sošky králů v podobě dítěte (dochována je jen jedna, vpravo od bohyně). Na pravé straně zádového pilíře je napsáno Horovo jméno panovníka Chufua, které tak identifikuje dochovanou sošku krále v podobě dítěte. Nedochovaná soška po levé straně bohyně představovala panovníka Pepiho I., byla však evidentně doplněna až dodatečně. Zdá se tedy, že
Stavební činnost
Nejznámější Chufuovou stavbou je tzv. Velká pyramida v Gíze, která patří mezi starověkých sedm divů světa a je největší pyramidou v Egyptě. V okolí Chufuova pyramidového komplexu vzniklo rozsáhlé královské i nekrálovské pohřebiště. Součástí Chufuova pyramidového komplexu byl, kromě tří malých pyramid Chufuových manželek a šachty s pohřební výbavou královny Hetepheres, pohřeb dvou velkých dřevěných lodí a dvě menší jámy ve tvaru lodi. Do jeho vlády je datována přehrada nacházející se ve Wádí Geráwí, která je považována za nejstarší přehradu v Egyptě.[5]
Výpravy
Za vlády Chufua byly podniknuty válečné výpravy do Libye a Núbie, odkud bylo přivezeno množství zajatců a bohatá kořist. Chufu využíval četných zdrojů nerostného bohatství - těžil např. diorit v Tošce a Wádí Magháře, tyrkys a měď taktéž ve Wádí Magháře a rulu v núbijské Západní poušti.[6] Zachovával také obchodní kontakty s Byblem, odkud bylo přiváženo cedrové dřevo. S Chufuem můžeme díky epigrafickým nálezům v Koptu a ve Wádí Hammámát spojit také expedice do Wádí Hammámát. S Chufuovým jménem se dále setkáváme v Elkábu, na Elefantině a v Hatnubu.
- ↑ Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha
- ↑ Turínský královský papyrus: Gardiner, A. (ed.) 1959: Royal Canon of Turin. Griffith Institute, Oxford.
- ↑ Manetho: Aegyptiaka
- ↑ Petrie, W: M. F. 1903: Abydos II. London, p. 30, pl. XIII, XIV.
- ↑ Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha
- ↑ Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
