Veřejný prostor: Porovnání verzí

Verze z 4. 2. 2015, 19:14

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu dvou dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.

„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou^[1]“

Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…^[1]“

Historie

Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem komunikace a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.^[2]

Koncepce násilí a moci

Podle Foucoulta^[3] dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví, je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i důvěra. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.

Interpretativní přístup

„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů^[4]". „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají^[5]“. "Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. ^[4] Podle Petříčka^[6] je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.

Odkazy

Referece

↑ ^1,0 ^1,1 RYNDA, Ivan. Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. Praha: FHS. UK, 2012.
↑ SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.
↑ FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.
↑ ^4,0 ^4,1 KRAČMAR, Vojtěch. MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.
↑ POSPĚCH, Pavel. 2013. Městský veřejný prostor: interpretativní přístup. Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha
↑ PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. Radiofejetony. Elektornicky: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015

Literatura

FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.
SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.
BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.
RYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha

[rynda-1] 1,0 ^1,1 RYNDA, Ivan. Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. Praha: FHS. UK, 2012.

[2] SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.

[3] FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.

[kracmar-4] 4,0 ^4,1 KRAČMAR, Vojtěch. MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.

[5] POSPĚCH, Pavel. 2013. Městský veřejný prostor: interpretativní přístup. Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha

[6] PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. Radiofejetony. Elektornicky: http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Podle Foucoulta<ref>FOUCAULT, Michel. 2000. <i>Dohlížet a trestat</i>, Dauphin. Praha.</ref> dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.
+==Interpretativní přístup==
+„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů<ref name="kracmar">KRAČMAR, Vojtěch. <i>MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů</i>. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.
+</ref>". „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají<ref>POSPĚCH, Pavel. 2013. <i>Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.</i> Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha</ref>“.
+"Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. <ref name="kracmar" /> Podle Petříčka<ref>PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. <i>Radiofejetony.</i> Elektornicky:
+http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015</ref> je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.
 ==Odkazy==