Chentkaus I.: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Chentkaus I.'''byla dcera panovníka Menkaurea a manželka nebo sestra jeho nástupce Šepseskafa. Spekuluje se, že po smrti…“)
 
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Chentkaus I.'''byla dcera panovníka [[Menkaure|Menkaurea]] a manželka nebo sestra jeho nástupce [[Šepsekaf|Šepseskafa]]. Spekuluje se, že po smrti svého manžela se stala regentkou, a právě ona je spojovacím článek nejasného přelomu [[panovníci Staré říše|4.]] a [[panovníci Staré říše|5.dynastie]], přestože její vztah k prvnímu panovníkovi 5.dynastie, [[Veserkaf|Veserkafovi]], je nejasný, nejčastěji bývá považována za jeho manželku či matku.  
 
'''Chentkaus I.'''byla dcera panovníka [[Menkaure|Menkaurea]] a manželka nebo sestra jeho nástupce [[Šepsekaf|Šepseskafa]]. Spekuluje se, že po smrti svého manžela se stala regentkou, a právě ona je spojovacím článek nejasného přelomu [[panovníci Staré říše|4.]] a [[panovníci Staré říše|5.dynastie]], přestože její vztah k prvnímu panovníkovi 5.dynastie, [[Veserkaf|Veserkafovi]], je nejasný, nejčastěji bývá považována za jeho manželku či matku.  
  
Titul a role v dějinách na přelom 4. a 5. dynastie
+
=== Titul a role v dějinách na přelomu 4. a 5. dynastie ===
Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako  "král Horního a Dolního Egypataa  matka krále“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta".<ref>Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.</ref> Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, nalezeno na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka. Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, že možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda.  
+
Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako  '''"král Horního a Dolního Egypataa  matka krále'''“, nebo '''„matka dvou králů Horního a Dolního Egypta"'''.<ref>Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.</ref> Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, nalezeno na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref> Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, že možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda.
 +
 
 
Chentkaus I. byla také často spojována s legednou o zrození tří panovníků 5.dynastie, která se dochovala na [[papyus Westcar|papyru Westcar]].  
 
Chentkaus I. byla také často spojována s legednou o zrození tří panovníků 5.dynastie, která se dochovala na [[papyus Westcar|papyru Westcar]].  
  
Hrobka
+
=== Hrobka ===
Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v [[Gíza|Gíze]], označované LG 100, které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná se o mastabu, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupvalo do předsíně, z níž vedly dva vchody do severní a západní místnosti. V severní místnoti byly nalezeny dvoje [[nepravé dveře]] z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.  
+
Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v [[Gíza|Gíze]], označované '''LG 100''', které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná se o mastabu, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupvalo do předsíně, z níž vedly dva vchody do severní a západní místnosti. V severní místnoti byly nalezeny dvoje [[nepravé dveře]] z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.<ref name=":0" /> 
 +
 
 
V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu.  
 
V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu.  
Nedlouho po pohřbu byla hrobka přestaně a změněna na dvoustupňovou stavbu s ohradní zdí okolo.  
+
Nedlouho po pohřbu byla hrobka přestaně a změněna na dvoustupňovou stavbu s ohradní zdí okolo.
 +
 
 
Hrobka byla objevena v letech 1931-32 Selimem Hassanem. <ref>Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.</ref>
 
Hrobka byla objevena v letech 1931-32 Selimem Hassanem. <ref>Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.</ref>
Z královnina kompelxu původně vedla cesta, která spojovala její zádušní kaplie s údolním chrámem jejího otce Menakurea, ale v průběhu času byla zastavěna sídlištěm pro kněze.<ref>Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.</ref>  
+
Z královnina kompelxu původně vedla cesta, která spojovala její zádušní kaplie s údolním chrámem jejího otce Menakurea, ale v průběhu času byla zastavěna sídlištěm pro kněze.<ref name=":0">Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.</ref>  
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
'''Literatura'''
 +
 
[[Kategorie:Osobnosti Staré říše]]
 
[[Kategorie:Osobnosti Staré říše]]

Verze z 4. 2. 2015, 21:24

Chentkaus I.byla dcera panovníka Menkaurea a manželka nebo sestra jeho nástupce Šepseskafa. Spekuluje se, že po smrti svého manžela se stala regentkou, a právě ona je spojovacím článek nejasného přelomu 4. a 5.dynastie, přestože její vztah k prvnímu panovníkovi 5.dynastie, Veserkafovi, je nejasný, nejčastěji bývá považována za jeho manželku či matku.

Titul a role v dějinách na přelomu 4. a 5. dynastie

Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako "král Horního a Dolního Egypataa matka krále“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta".[1] Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, nalezeno na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka.[2] Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, že možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda.

Chentkaus I. byla také často spojována s legednou o zrození tří panovníků 5.dynastie, která se dochovala na papyru Westcar.

Hrobka

Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v Gíze, označované LG 100, které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná se o mastabu, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupvalo do předsíně, z níž vedly dva vchody do severní a západní místnosti. V severní místnoti byly nalezeny dvoje nepravé dveře z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.[3]

V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu. Nedlouho po pohřbu byla hrobka přestaně a změněna na dvoustupňovou stavbu s ohradní zdí okolo.

Hrobka byla objevena v letech 1931-32 Selimem Hassanem. [4] Z královnina kompelxu původně vedla cesta, která spojovala její zádušní kaplie s údolním chrámem jejího otce Menakurea, ale v průběhu času byla zastavěna sídlištěm pro kněze.[3]

Reference

  1. Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.
  2. Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
  3. 3,0 3,1 Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.
  4. Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.

Literatura