Chentkaus I.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== Titul a role v dějinách na přelomu 4. a 5. dynastie === | === Titul a role v dějinách na přelomu 4. a 5. dynastie === | ||
| + | [[File:Khentkaus I d1.jpg|thumb|150x150px|Reliéf zobrazující Chentkaus I.]] | ||
Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako '''"král Horního a Dolního Egypata a matka krále'''“, nebo '''„matka dvou králů Horního a Dolního Egypta"'''.<ref>Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.</ref> Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, dochované na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref> Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, je možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda. | Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako '''"král Horního a Dolního Egypata a matka krále'''“, nebo '''„matka dvou králů Horního a Dolního Egypta"'''.<ref>Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.</ref> Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, dochované na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref> Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, je možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda. | ||
| Řádek 7: | Řádek 8: | ||
=== Hrobka === | === Hrobka === | ||
| − | Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v [[Gíza|Gíze]], označované '''LG 100''', které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná se o mastabu s ohradní zdí, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupovalo do předsíně, z níž vedly dva vchody, a to do severní a západní místnosti. V severní místnosti byly nalezeny dvoje [[nepravé dveře]] z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.<ref name=":0">Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.</ref> | + | Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v [[Gíza|Gíze]], označované '''LG 100''', které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná |
| + | [[File:Pyramide de Khentkaous Ire.jpg|thumb|200x200px|Pohled na hrobku Chentkaus I. v Gíze]] | ||
| + | se o mastabu s ohradní zdí, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupovalo do předsíně, z níž vedly dva vchody, a to do severní a západní místnosti. V severní místnosti byly nalezeny dvoje [[nepravé dveře]] z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.<ref name=":0">Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.</ref> | ||
V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu. | V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu. | ||
| Řádek 30: | Řádek 33: | ||
Verner, Miroslav 1999. Was there a cult of Khentkaus I in Abusir? <i>Göttinger MiszellenI> 173, 219-224. | Verner, Miroslav 1999. Was there a cult of Khentkaus I in Abusir? <i>Göttinger MiszellenI> 173, 219-224. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 4. 2. 2015, 21:35
Chentkaus I.byla dcera panovníka Menkaurea a manželka nebo sestra jeho nástupce Šepseskafa. Spekuluje se, že po smrti svého manžela se stala regentkou, a právě ona je spojovacím článkem nejasného přelomu 4. a 5.dynastie, přestože její vztah k prvnímu panovníkovi 5.dynastie, Veserkafovi, je nejasný, nejčastěji bývá považována za jeho manželku či matku.
Titul a role v dějinách na přelomu 4. a 5. dynastie
Chentkaus I. měla zvláštní titul, který se dá číst buď jako "král Horního a Dolního Egypata a matka krále“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta".[1] Právě z první interpretace vycházejí ti badatelé, kteří zastávají názor, že Chentkaus se po smrti svého manželka chopila moci a vládla jako regentka. Této interpretaci napovídá i jedno z královniných zobrazení, dochované na dveřích z červené žuly, vedoucích do její zádušní kaple, kdy jí byl přidělán faraonský vous, žezlo a supí čelenka.[2] Jelikož se ovšem jedná o pozdější úpravu, je možné, že tyto atributy byly na zobrazení přitesány až v době, kdy bylo její, ať už skutečné nebo domnělé regentsví, známé jako legenda.
Chentkaus I. byla také často spojována s legednou o zrození tří panovníků 5.dynastie, která se dochovala na papyru Westcar.
Hrobka
Chentkaus I. byla pohřbena v hrobce v Gíze, označované LG 100, které se též někdy říká "čtvrtá pyramida v Gíze". Jedná
se o mastabu s ohradní zdí, na níž bylo postaveno druhé patro, obložené vápencem. Hrobka byla částečně vytesána do skály. Branou z červené žuly se vstupovalo do předsíně, z níž vedly dva vchody, a to do severní a západní místnosti. V severní místnosti byly nalezeny dvoje nepravé dveře z červené žuly, a v západní tři výklenky pro sochy. Zde se také dochovala část výzdoby v nízkém reliéfu.[3]
V královnině pohřební komoře se kromě zlomků alabastrového sarkofágu nenašly žádné stopy po pohřbu.
Z královnina kompelxu původně vedla cesta, která spojovala její zádušní kaplie s údolním chrámem jejího otce Menakurea, ale v průběhu času byla zastavěna sídlištěm pro kněze.[3]
Hrobka byla objevena v letech 1931-32 Selimem Hassanem. [4]
Reference
- ↑ Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.
- ↑ Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
- ↑ 3,0 3,1 Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.
- ↑ Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.
Literatura
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
Grajetzki, 2005 : Ancient Egyptian Queens – a hieroglyphic dictionary, London.
Gundlach, R. 1998 : Der Pharao und sein Staat. Die Grundlegung der ägyptischen Königsideologie im 4. und 3. Jahrtausend, Darmstadt, Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
Hassan, S. 1930 :Excavations at Gîza IV. 1932–1933. Cairo: Government Press, Bulâq.
Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.
Verner, Miroslav 1999. Was there a cult of Khentkaus I in Abusir? Göttinger MiszellenI> 173, 219-224.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
