Uživatelské rozhraní (user interface)/old

Uživatelské rozhraní

(User interface)

Uživatelské rozhraní je jakýsi kanál sloužící k interakci člověka a počítače. Můžeme do něj zahrnout jak složku hardwaru (myš, klávesnice, obrazovka mikrofon atd.[1] ), tak i složku softwaru (pomoc při potížích, grafika, postup ovládání programu atd.). Nejvíce je uživatelské rozhraní zmiňované v souvislosti s webovými stránkami a operačními systémy počítačů. Základní pravidla pro tvorbu uživatelského rozhraní

Každé uživatelské rozhraní by mělo být především srozumitelné a snadné k používání. Pomoci k tomuto cíli může několik základních pravidel.

1. jednoduchost – uživatelské rozhraní musí být jednoduché a snadné k používání

2. přímost – uživatel musí mít přímý přístup k aplikacím v uživatelském rozhraní

3. připomenutí – uživatelské rozhraní musí uživatele upozornit na neprovedení některých důležitých operací

4. odezva – uživatelské rozhraní musí odpovídat co nejrychleji na každou akci provedenou uživatelem

5. zvyklosti – uživatelské rozhraní se musí podřizovat zvyklostem uživatelů

6. estetika – grafické prvky uživatelského rozhraní významně ovlivňují celkovou použitelnost systému

7. bezchybnost – uživatelské rozhraní by mělo být co nejvíce bezchybné (pokud už chyby nastanou, mělo by být schopné je co nejdříve napravit)

8. statičnost – uživatelské rozhraní by mělo být z větší části statické, aby uživatel mohl využívat při každé další návštěvě své znalosti

9. pomoc – každé uživatelské rozhraní by mělo poskytovat uživateli možnost zobrazit si nápovědu o systému

Grafické a estetické zásady tvorby uživatelských rozhraní

Každé uživatelské rozhraní musí nalézt rovnováhu mezi tím, co je pěkné na pohled a tím co se dobře používá. Dobrý design může pomoci uživateli, aby se lépe sžil s uživatelským rozhraní. Ale naopak špatný design [2] (jako např.: červené písmo na černém pozadí s blikajícími hvězdičkami) uživatel používat nebude, i kdyby byl obsah sebevíce zajímavý. Proto existují různé průzkumy uživatelského chování, které pomáhají grafikům navrhovat nejvhodnější uživatelská rozhraní. Jaké jsou tedy grafické a estetické zásady?

1. barva – každé uživatelské rozhraní by mělo mít vhodně zvolené barvy písma a pozadí; pokud se tak nestane, mohl by být obsah mohl splývat s pozadím příklad

2. písmo – písmo je jedním z nejdůležitějších prvků v uživatelském rozhraní; není vhodné používat příliš zdobná písma, která by mohla vést opět k nečitelnosti textu či špatnému zobrazení některých písmen

3. obrázky na pozadí – obrázky umístěné na pozadí nejsou vhodné; dost často se pak text stane nečitelným

4. vizualizace – je dobré používat vizualizační metody pro podporu uživatelského rozhraní; může jít o různá tlačítka, mapy webu atd.

5. zvýraznění – důležité věci je nutno zvýraznit, aby byly na první pohled oddělitelné od těch ostatních

6. multimédia – použití multimediálních prostředků může velmi pomoci estetice uživatelského rozhraní, ale musí být použity s rozmyslem a na vhodných místech

Uživatelsky přátelské rozhraní

(User-friendly interface)

Uživatelsky přátelské rozhraní je takové rozhraní, které respektuje potřeby a zvyklosti uživatele a přizpůsobuje se jim. Tento trend v přizpůsobování rozhraní uživatelům však převládá až v posledních letech .[3] Čím dál tím více je kladen důraz na porozumění komunikace člověka a počítače (human-computer interaction). Dříve se musel uživatel přizpůsobovat rozhraní.

Uživatelsky zaměřené rozhraní

(User-centered interface)

Uživatelsky zaměřené rozhraní je důležité z hlediska role samotného uživatele. Uživatel se aktivně podílí na tvorbě uživatelského rozhraní. Dříve se na vzniku rozhraní podíleli jen matematici a vědci, kteří tato rozhraní vytvářeli pro obdobně vzdělanou veřejnost. V dnešní době se však situace změnila a je třeba rozhraní vytvářet společně s “obyčejnými“ lidmi.

Lidsky zaměřené rozhraní

(Human-centered interface)

V lidsky zaměřeném rozhraní se tvůrce tohoto rozhraní snaží sledovat různé aspekty prostředí, které obklopuje uživatele (kulturní zvyklosti, vzdělanostní struktura, dovednosti, znalosti atd.). Uživatelské rozhraní se pak těmto aspektům přizpůsobuje.

Efektivita uživatelského rozhraní

Efektivita uživatelského rozhraní je důležitá zejména v komerční sféře, kde efektivita = zisk. Proto si firmy nechávají testovat svá rozhraní na uživatelích a upravují je podle nalezených nedostatků. Zkoumají se zde nejen estetické vady rozhraní, ale i problémy s různými komponenty v tomto rozhraní.

Použitá literatura

[1]Blíže se tímto aspektem uživatelského rozhraní zabývá fyzická ergonomie.

[2]Příklad špatného designu je v dnešní době zejména z oblasti blogů.

[3]V dnešní době existuje mnoho výzkumů zabývajících se uživatelskými zvyklostmi.

PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II. Uživatelské rozhraní a vlivy oboru „human-computer interaction“. Národní knihovna. 2001, roč. 12, č. 2, s. 81-90. ISSN 1214-0678.

KRUG, Steve. Web design : nenuťte uživatele přemýšlet. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. 144 s. ISBN 80-7226-892-9.

CASE, Donald Owen. Looking for information : a survey of research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. London : Elsevier, 2007. xvi, 423 s. ISBN 978-0-12-369430-0

PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 9 [cit. 2008-11-30]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3592>. URN-NBN:cz-ik3592. ISSN 1212-5075.

BUCHALCEVOVÁ, Alena; DRBOHLAV, Milan. Místo návrhu uživatelského rozhraní v životním cyklu vývoje programového systému aneb systematický přístup k návrhu uživatelského rozhraní. Dostupný na World Wide Web: http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html

Anotovaná bibliografie

KLEMMER, Scott R.; THOMSEN, Michael; PHELPS-GOODMAN, Ethan; LEE, Robert; Landay, James A. Where do web sites come from?: capturing and interacting with design history. Contextual dislplays. 2002, vol. 4, Issue 1, p. 1-8. ISBN:1-58113-453-3.

Anotace: Chceme-li dobře porozumět současnému vývoji webových stránek, musíme se seznámit s jejich historií. Tento článek nám nabízí neformální pohled do ranné fáze informačního designu. Dostupné na WWW: (http://portal.acm.org/citation.cfm?id=503376.503378&jmp=cit&coll=ACM&dl=ACM&CFID=12806166&CFTOKEN=25451767#CIT)

TENNANT, Roy. User Interface Design: Some Guiding Principles. Library Journal. 10/15/99, Vol. 124 Issue 17, p28, 2p.

Anotace: Tento článek vznikl pro přehled uživatelských rozhraní používaných knihovnami k tvorbě elektronických systémů. Velký důraz je zde kladen na logičnost rozhraní a efektivitu. Každý systém by měl také zůstávat v kontaktu s uživateli, aby mohl využívat zpětnou vazbu, kterou od nich obdrží. Dostupné na WWW: (http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=f5h&AN=2386467&site=ehost-live)

BUCHALCEVOVÁ, Alena; DRBOHLAV, Milan. Místo návrhu uživatelského rozhraní v životním cyklu vývoje programového systému aneb systematický přístup k návrhu uživatelského rozhraní.

Anotace: Tento článek se zabývá programovými systémy a návrhem uživatelských rozhraní. Rozvádí pravdila pro tvorbu uživatelsky přijatelného prostředí a důležitost interakce člověk-počítač při jejich tvorbě. Dostupné na WWW: (http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html)

OVIATT, Sharon. Human-centered design meets cognitive load theory: designing interfaces that help people think. International Multimedia Conference Proceedings of the 14th annual ACM international conference on Multimedia. 2006, p. 881-870.

Anotace: V tomto článku se autoři snaží vykreslit různé user-centered design návrhy, specifické strategie stejně jako jejich výhody a způsoby, které pomáhají zvyšovat uživateli efektivitu práce s rozhraním. Závěry jsou podpořené laboratorním výzkumem. Téma, které se táhne celým článkem je human- centered design, který snižuje kognitivní zatížení uživatele. Dostupné na WWW: (http://portal.acm.org/citation.cfm?id=1180639.1180831&coll=ACM&dl=ACM&CFID=12806166&CFTOKEN=25451767)

IVORY, Melody Y.; HEARST, Marti A. The state of the art in automating usability evaluation of user interfaces. ACM Computing Surveys. 2001, Vol. 33 , Issue 4., p. 470-516. ISSN:0360-0300.

Anotace: Uživatelské hodnocení je stále důležitější pro zvyšování efektivnosti rozhraní. Nicméně uživatelské hodnocení je velmi nákladné pokud jde o čas i lidské zdroje. Automatizace se zde jeví jako slibný způsob jak rozšířit existující postupy. Tento článek analyzuje stávající technologie, který by mohly být v budoucnu použity jako nový způsob napomáhající uživatelskému hodnocení rozhraní. Dostupné na WWW: (http://portal.acm.org/citation.cfm?id=503112.503114&coll=ACM&dl=ACM&CFID=12806166&CFTOKEN=25451767