Charakter: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Charakter''' je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle G.W. Allporta eticky zhodnocená [[osobnost]]; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě | + | '''Charakter''' je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle [[Gordon W. Allport|G.W. Allporta]] eticky zhodnocená [[osobnost]]; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě<ref>Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref>. |
== Etymologie == | == Etymologie == | ||
| − | Slovo charakter pochází z řeckého slovesa, které znamená vyrývat a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar.<ref>Nakonečný Milan. (1997). <i>Encyklopedie obecné psychologie</i>. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.</ref> | + | Slovo charakter pochází z řeckého slovesa, které znamená "vyrývat" a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar.<ref>Nakonečný Milan. (1997). <i>Encyklopedie obecné psychologie</i>. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.</ref> <ref name=":2">Smékal, V. (2002). <i>Pozvání do psychologie osobnosti: Člověk v zrcadle vědomí a jednání</i>. Brno: Studium.</ref>. |
| + | |||
| + | V současné psychologii je dnes rozšířeno pojetí charakteru jako '''soustavy stěžejních vztahů k jednotlivým oblastem skutečnosti''', jako '''soustavy dominujících vlastností''' a jako '''soustavy zásad a způsobů jejich uvádění v život'''<ref name=":2"></ref>. Můžeme říci, že '''charakrer''' je společně se [[Schopnosti|schopnostmi]] jakýmsi mostem, kterým se spojuje osobnost se světem druhých lidí, společností a kulturou<ref name=":2"></ref>. [[Temperament, jeho hlavní koncepce|Temperament]] poté spojuje osobnost s organismem. Zatímco temperament je považován za poměrně stabilní, do značné míry geneticky determinovanou složku osobnosti, '''charakter''' je proti tomu výsledkem '''formování'''a '''učení'''<ref name=":2"></ref>. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 16. 5. 2019, 13:30
Charakter je chápán v psychologii jako morální jádro psychiky a osobnosti, jehož podstatou je svědomí. Podle G.W. Allporta eticky zhodnocená osobnost; projevuje se ve vztazích zejména k lidem, práci, k sobě samému, k životním překážkám či přírodě[1].
Etymologie
Slovo charakter pochází z řeckého slovesa, které znamená "vyrývat" a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar.[2] [3].
V současné psychologii je dnes rozšířeno pojetí charakteru jako soustavy stěžejních vztahů k jednotlivým oblastem skutečnosti, jako soustavy dominujících vlastností a jako soustavy zásad a způsobů jejich uvádění v život[3]. Můžeme říci, že charakrer je společně se schopnostmi jakýmsi mostem, kterým se spojuje osobnost se světem druhých lidí, společností a kulturou[3]. Temperament poté spojuje osobnost s organismem. Zatímco temperament je považován za poměrně stabilní, do značné míry geneticky determinovanou složku osobnosti, charakter je proti tomu výsledkem formovánía učení[3].
- ↑ Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
- ↑ Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti: Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Studium.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
