Vizuální studia a nová média: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
== Vizuální studia ==
 
Vizuální studia mají blízko ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. (Příklad vztahu politických a vizuálních studií: jak nás ovlivňuje politika skrz obrazy.)
 
Vizuální studia mají blízko ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. (Příklad vztahu politických a vizuálních studií: jak nás ovlivňuje politika skrz obrazy.)
 +
 +
umožňují přenos nejen okamžitě, ale také globálně. „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“ 1
  
 
Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa, věcí. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a tak se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.
 
Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa, věcí. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a tak se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.
Řádek 22: Řádek 25:
 
Nová média přinesla možnost neomezeného kopírování dat. V případě digtálního obrazu je možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.<ref>STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. <i>Studia vizuální kultury</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205</ref>
 
Nová média přinesla možnost neomezeného kopírování dat. V případě digtálního obrazu je možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.<ref>STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. <i>Studia vizuální kultury</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205</ref>
  
== Postavení vizuálních studií ==
+
=== Zařazení vizuálních studií ===
 
Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, protože stojí na pomezí několika oborů. ((tuhle větu na začátek))
 
Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, protože stojí na pomezí několika oborů. ((tuhle větu na začátek))
 
* Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
 
* Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů

Verze z 21. 6. 2015, 02:20

Vizuální studia

Vizuální studia mají blízko ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. (Příklad vztahu politických a vizuálních studií: jak nás ovlivňuje politika skrz obrazy.)

umožňují přenos nejen okamžitě, ale také globálně. „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“ 1

Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa, věcí. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a tak se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.

Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Vizuální studia se však neomezují pouze na umění, zajímají se i o každodenní praxi (co je či není vidět).

Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá velké množství informací z vizuálního podnětu. Náš svět byl vždy velmi vizuální a odjakživa byl utvářen technologiemi a médii.

Jedním z hlavních odborníků zabývajících se vizuálními studii je americký profesor William John Thomas Mitchell (W.J.T. Mitchell). Mitchell používá pro vizuální studia termín vizuální kultura.

Vizuální studia odkrývají problém mezi estetikou a historií umění - vizuální studia mají k těmto oborům ambivalentní postavení

Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálním videem (např. hudba), reklamou a nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.

Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání, jak lidé používají technologie k vytváření umění a kultury.

Vizuální studia a nová média

Vizuální studia (či Studia vizuální kultury) si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v postmoderním světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kutlurně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat zjedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet / web jako vizuální platforma). [1]

V každodenním životě přepínáme mezi kódy, abychom pochopili význam (viz William Gibson: Pattern Recgnition). Vizuální a textovou formu však nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém. [2]

Nová média přinesla možnost neomezeného kopírování dat. V případě digtálního obrazu je možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.[3]

Zařazení vizuálních studií

Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, protože stojí na pomezí několika oborů. ((tuhle větu na začátek))

  • Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
  • Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (př. andragogika)
  • Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (př. kognitivní vědy)

3 typy interdisciplinárních oborů:

  • Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
  • Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
  • Inside-out - viz text /vizuální studia/

Vertov

Jay David Bolter, Richard Grusin: Immediacy, Hypermediacy, Remediation

Simulakra

Tvorba jáství, jinakost

NM: Grafické zpracování dat

Odkazy

Reference

  1. IRVINE, Martin. Introducing Visual Culture: Ways of Looking at All Things Visual. Georgetown.edu [online]. 2003 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://faculty.georgetown.edu/irvinem/visualarts/Intro-VisualCulture.html
  2. IRVINE, Martin. Introducing Visual Culture: Ways of Looking at All Things Visual. Georgetown.edu [online]. 2003 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://faculty.georgetown.edu/irvinem/visualarts/Intro-VisualCulture.html
  3. STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205

Použitá literatura

  • BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. Image, music, text. 18. printing. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
  • Baudrillard - Simulacra
  • BOLTER J a GRUSIN Richard A. Remediation: understanding new media. Cambridge, Mass: MIT Press, c1999, xi, 295 p. ISBN 0-262-02452-7.
  • DURHAM Meenakshi Gigi a KELLNER Douglas. Media and cultural studies: keyworks. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001, vii, 646 p. ISBN 0-631-22095-X.
  • LISTER Martin. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009, xvi, 446 p. ISBN 0-203-88482-5.
  • MIRZOEFF Nicholas, ed. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002, xix, 737 s. ISBN 0-415-25221-0.
  • MITCHELL W.J.T. Interdisciplinarity and visual culture.
  • MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.
  • STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 471 s. ISBN 978-80-7367-556-1.

Související články

Klíčová slova

vizuální studia, vizuální kultura, vizualita, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, remediation

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.