Organické duševní poruchy

Organické duševní poruchy

• „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)
• organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí
• typy příčin poškození (etiologie):
  • Mechanický faktor – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku
  • Neoplazmata – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)
  • Infekce a paraziti – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou
  • Další - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí

Demence

• nejčastější organické poškození
• existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku
• v tomto případě jde o patologickou demenci (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)
• jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku
• dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:
• 1. Mírná porucha paměti
  • drobná překážka v denních činnostech
  • zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování
  • je sociálně soběstačný a funkční
• 2. Středně těžká porucha paměti
  • pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost
  • pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí
• 3. Těžká porucha paměti
  • zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti
  • ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem
    

• s poruchou paměti zároveň běží poruchy kognitivních funkcí
• 1. Mírná porucha
  • mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života
  • je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek
• 2. Středně těžká porucha
  • omezení zvládání běžných situací a aktivit
  • bez pomoci už selhává
• 3. Těžká porucha kognitivních funkcí
  • naprosto závislý na okolí
• bývají však porušeny i jiné složky:
  • Emoce – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě
  • Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)
  • Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany
  • Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,
  • Poruchy vnímaní – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)
  • Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)

Průběh demence

• je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak
• prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)

Diferenciální diagnostika

• nejčastěji je demence zaměňována za deprese
• rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila
• kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)
• u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)
• spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy
• depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce
• neplést s mentální retardací, která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku
• rozlišovat stařeckou demenci – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat
• objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody
• jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)
• pseudodemence = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz

Léčba demence

• je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení
• podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí
• čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe

1. Atroficko-degenerativní demence

a) Alzheimerova demence

• hlavní zástupce této skupiny
• 65% demencí
• podstatou je, že se mění kvalita bílkoviny v mozkové tkáni a tím se mění i struktura mozkové tkáně (mění se i neurochemické charakteristiky)
• její oficiální diagnóza se stanovuje až po smrti pacienta (podle patologie), za života pacienta jsou to jen úvahy
• věk 65 let:
  • Časný průběh: příznaky se objevují před tímto věkem, tito lidé mají špatnou prognózu, demence nastupuje rychle a rychle mění tu mozkovou tkáň, tito lidé velmi rychle umírají
  • Pozdní průběh: po 65 letech,chronifikovaná, pomalá, prognóza je taky špatná, ale medián přežití je vyšší
• postupné změny paměti, postupné změny kognitivních funkcí, změna kvality mozkové tkáně
• tito lidé umírají na primární selhání organismu (na celkovou sepsi, nebo třeba na zápal plic), protože jak u nich ubývá psychická i fyzická aktivita, ten člověk skončí na posteli, inkontinentní, nakonec napojený na umělé dýchání
• příčina nejasná (říká se, že narození dítěte po 40. roku matky, hliník nebo změny na chromozomech můžou mít vliv, ale nic není jasné)