Informační zahlcení

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

• vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty

• chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně

• řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později

• filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita

• přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí

• rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části za účelem rozdělení odpovědí

• útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací

</references>

Doporučená literatura

TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an

organization. Praha, 2010.TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.