Programovací jazyk

Programovací jazyk je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o formální jazyk. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje. Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.

Typy programovacích jazyků

Základním dělením je dle míry abstrakce na:

• Vyšší programovací jazyky (většina jazyků) - zápis algoritmu je v daném programovacím jazyce přiblížen tomu, jak problémy zpracovává svým myšlením člověk.
• Nižší programovací jazyky - strojové kódy, dělí se na několik generací.

Dalšími typologickými kritérii jsou způsob spuštění (kompilované programovací jazyky) a překladu (interpretované programovací jazyky). Nicméně toto rozdělení není absolutní, protože celá řada jazyků je zároveň kompilovaná a interpretovaná (například Java). Oba postupy jsou navíc často kombinovány - zdrojový kód je neprve kompilován do mezikódu, který je poté interpretován. Některé programovací jazyky (např. C++) dovolují programátorovi kombinovat různé přístupy. Známým jazykem, který tyto přístupy jasně nerozlišuje je jazyk C++. Naopak v jazyce Java se musí i jednoduchá funkce vyjádřit formou metody třídy.

Vyšší programovací jazyky se dále dělí:

• Procedurální (imperativní)
  • Strukturované (např. C a BASIC)
  • Objektově orientované (např. Java)
• Neprocedurální (deklarativní)
  • Funkcionální
  • Logické