Programovací jazyk: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Programovací jazyk''' je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o [[formální jazyk]]. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.<ref>Programovací jazyk. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk</ref> Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.<ref>HEMMENDINGER, David. Computer programming language. ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language</ref>
+
'''Programovací jazyk''' je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o [[formální jazyk]]. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.<ref name=":0">Programovací jazyk. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk</ref> Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.<ref>HEMMENDINGER, David. Computer programming language. ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language</ref>
  
 
== Typy programovacích jazyků ==
 
== Typy programovacích jazyků ==
Řádek 22: Řádek 22:
 
Historie programovacích jazyků je nezávislá na historii počítačů. Mezi lety 1842 a 1843, Ada Lovelace přeložila memoáry italského matematika Luigiho Menabrea o nově navrženém analytickém motoru Charlese Babbage, později považovaného za otce počítače. K článku připojila sadu poznámek, jež podrobně specifikují metodu výpočtu Bernoulliho číslic s pomocí analytického motoru, který je některými historiky pokládán za první počítačový program.<ref>History of programming languages. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages</ref> V 19. století se například používaly programovatelné tkalcovské stavy nebo perforované papírové válce pro samohrající piána. Na počátku 20. století se data již uchovávala pomocí děrných štítků.
 
Historie programovacích jazyků je nezávislá na historii počítačů. Mezi lety 1842 a 1843, Ada Lovelace přeložila memoáry italského matematika Luigiho Menabrea o nově navrženém analytickém motoru Charlese Babbage, později považovaného za otce počítače. K článku připojila sadu poznámek, jež podrobně specifikují metodu výpočtu Bernoulliho číslic s pomocí analytického motoru, který je některými historiky pokládán za první počítačový program.<ref>History of programming languages. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages</ref> V 19. století se například používaly programovatelné tkalcovské stavy nebo perforované papírové válce pro samohrající piána. Na počátku 20. století se data již uchovávala pomocí děrných štítků.
  
−
Ve 30. a 40. letech byl definován lambda kalkul a turingův stroj, což poskytlo matematický základ pro vyjádření definice algoritmu. Po roce 1940 vznikly první elektřinou napájené digitální počítače a první vyšší programovací jazyk Plankalkül vytvořený pro německý počítač Z3 Konrada Zuse.
+
Ve 30. a 40. letech byl definován lambda kalkul a turingův stroj, což poskytlo matematický základ pro vyjádření definice algoritmu. Po roce 1940 vznikly první elektřinou napájené digitální počítače a první vyšší programovací jazyk Plankalkül vytvořený pro německý počítač Z3 Konrada Zuse.<ref name=":0" />
  
 
== Příklady programovacích jazyků ==
 
== Příklady programovacích jazyků ==

Verze z 10. 11. 2015, 13:16

Programovací jazyk je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů, odborně řečeno se jedná o formální jazyk. Existuje více verzí a implementací programovacích jazyků a standardů na ně vázaných. Pro každou implemetanci je často uvedeno, kterému standardu vyhovuje.[1] Programovacích jazyků je přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno.[2]

Typy programovacích jazyků

Základním dělením je dle míry abstrakce na:

  • Vyšší programovací jazyky (většina jazyků) - zápis algoritmu je v daném programovacím jazyce přiblížen tomu, jak problémy zpracovává svým myšlením člověk.
  • Nižší programovací jazyky - strojové kódy, dělí se na několik generací.

Dalšími typologickými kritérii jsou způsob spuštění (kompilované programovací jazyky) a překladu (interpretované programovací jazyky). Nicméně toto rozdělení není absolutní, protože celá řada jazyků je zároveň kompilovaná a interpretovaná (například Java). Oba postupy jsou navíc často kombinovány - zdrojový kód je neprve kompilován do mezikódu, který je poté interpretován. Některé programovací jazyky (např. C++) dovolují programátorovi kombinovat různé přístupy. Známým jazykem, který tyto přístupy jasně nerozlišuje je jazyk C++. Naopak v jazyce Java se musí i jednoduchá funkce vyjádřit formou metody třídy.

Vyšší programovací jazyky se dále dělí:

  • Procedurální (imperativní)
    • Strukturované (např. C a BASIC)
    • Objektově orientované (např. Java)
  • Neprocedurální (deklarativní)
    • Funkcionální
    • Logické

Historie programovacích jazyků

Historie programovacích jazyků je nezávislá na historii počítačů. Mezi lety 1842 a 1843, Ada Lovelace přeložila memoáry italského matematika Luigiho Menabrea o nově navrženém analytickém motoru Charlese Babbage, později považovaného za otce počítače. K článku připojila sadu poznámek, jež podrobně specifikují metodu výpočtu Bernoulliho číslic s pomocí analytického motoru, který je některými historiky pokládán za první počítačový program.[3] V 19. století se například používaly programovatelné tkalcovské stavy nebo perforované papírové válce pro samohrající piána. Na počátku 20. století se data již uchovávala pomocí děrných štítků.

Ve 30. a 40. letech byl definován lambda kalkul a turingův stroj, což poskytlo matematický základ pro vyjádření definice algoritmu. Po roce 1940 vznikly první elektřinou napájené digitální počítače a první vyšší programovací jazyk Plankalkül vytvořený pro německý počítač Z3 Konrada Zuse.[1]

Příklady programovacích jazyků

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Programovací jazyk. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Programovac%C3%AD_jazyk
  2. ↑ HEMMENDINGER, David. Computer programming language. Encyclopædia Britannica [online]. 2015-1-28 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.britannica.com/technology/computer-programming-language
  3. ↑ History of programming languages. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages

Souvisejíci články

Formální jazyk

Klíčová slova

počítač, algorytmus, programování, program

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Programovací_jazyk&oldid=24649“