Ada Lovelace: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Ada Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn) Britská matematička, známá pro detailné popsání Babbageova mechanického po…“) |
(→Život) |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy. <ref><i>Ada Lovelace, first lady of computers | Books | Entertainment | Daily Express</i> [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.express.co.uk/entertainment/books/436432/ada-lovelace-first-lady-of-computers</ref> | Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy. <ref><i>Ada Lovelace, first lady of computers | Books | Entertainment | Daily Express</i> [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.express.co.uk/entertainment/books/436432/ada-lovelace-first-lady-of-computers</ref> | ||
+ | |||
+ | ===Dílo=== | ||
+ | Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj [[Charlese Babbageho]], který je považován za první koncept počítače. | ||
+ | <ref>AUGARTEN, S. <i>Bit by Bit: Ilustared History of Computers</i>. HarperCollins Publishers Ltd., 1985.</ref> | ||
+ | Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích. <ref>CHUN, Wendy Hui Kyong a Thomas KEENAN. <i>New media, old media: a history and theory reader</i>. New York: Routledge, 2005, x, 418 s.</ref> | ||
+ | |||
+ | Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala [[.Luigiho Frederica Menabrea]] | ||
<references /> | <references /> |
Verze z 25. 11. 2015, 16:20
Ada Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn)
Britská matematička, známá pro detailné popsání Babbageova mechanického počítače. A pro sestavení algoritmu, který je jako první v historii zpracovatelný počítačem. Je označována za první programátorku v historii. [1]
Život
Narodila se v Londýně 10.prosince 1815. Matkou byla Annabelle Milbank (Anne Isabella Byron)později baronka Wenworth a otcem slavný anglicý básník lord George Gordon Byron. Ada byla jejich jediné legitimní dítě. Všechny ostatní Byronovy děti byly nemanželské. Měsíc po Adině narození Byron odchází a za další čtyři měsíce zadlužen opouští Anglii a cestuje po světě.
Adina matka byla jedinou rodičovsky významnou osobou v Adině životě [2], protože lord Byron svou dceru po odchodu již nikdy nenavštívil. Ada měla do svých dvaceti let, se podívat na kterýkoliv obraz svého otce.
<bf> Matka u Ady podporovala zálibu v matematice a logice, zřejmě proto, aby se co nejméně podobala otci. ada se svou matkou neměla příliš blízký vztah. Vyrůstala zeména u babičky lady Judih Millbank, která si ji velmi zamilovala. Matka, která se v roce 1856 stala baronkou z Wenworth se o svou dceru zajímala jen prostřednictvím dopisů. Tyto dopisy měla babička schovávat pro případné dokazování starostlivosti matky o dítě před úřady[3]
Od raného dětství silnými migrénami [4] V červnu 1829 protrpěla spalničky a celý rok byla připoutána na lůžko. v roce 1831 byla již schpna pohybu o berlích.
V roce 1833 měla románek se svým poručníkem a chtěla s ním utéci, což se nepovedlo. Dozvěděla se o tom matka. Té se povedlo aféru své dcery ututlat.
S Charlesem Babbagem se seznámila v rovněž v roce 1833. a od té doby si ntenzivně dopisovali. Ada Lovelace znala osobně spoustu významných osobností té doby: Mary Somerviell, Sir David Brewster, Charles Wheatstone, Charles Dickens a Michael Faraday.
Matematiku studovala na Londýnské univerzitě a studium přerušila jen kvůli svatbě s baronem Williamem Kingem. Vden sňatku se rovněž stala baronkou [5] Líbánky strávili v panství Worthy Manor poblíž městečka Porlock Weir v Somersetu Manželé sídlili na rozsáhlých pozemcích Ockham Park v Surrey. V roce 1838 se z jejího manžela stal hrabě z Lovelace.
Porodila tři děti: Byrona (1837), Annu Isabellu (1837)- spoluzakladatelka chovu plnokrevných arabských koní v Evropě a Ralpha Gordona (1839). Po narození Ralpha začala trpět opět nemocemi a bolestmi. Doktoři jí předepsali silné léky, které často kombinovala s alkoholem. A její stav se zhoršoval.
Ve čtyřicátých letech se zbavila své závislosti na alkoholu, ale propadla sázení. S Babbagem, který byl také zadlužen, se začli zabývát mechanismem pro vypočítání úspěchu v sázkách, což přivolalo pozornost zločineckých kruhů a Ada přepsala svou práci na manžela [3]
Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy. [6]
Dílo
Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj Charlese Babbageho, který je považován za první koncept počítače. [7] Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích. [8]
Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala .Luigiho Frederica Menabrea
- ↑ FUEGI, J a J FRANCIS. IEEE annals of the history of computing. Los Alamitos: IEEE Computer Society, 2003.
- ↑ TURNEY, Catherine. Byron's daughter: a biography of Elizabeth Medora Leigh. New York: Scribner, 1972, xvi, 320 p.
- ↑ 3,0 3,1 [BENJAMIN, Woolley. The bride of science: romance, reason and Byron's daughter. Basingstoke: Macmillan, 1999.]
- ↑ STEIN, Dorothy. Ada, a life and a legacy. Cambridge, Mass: MIT Press, c1985, xix, 321 p., [16] p. of plates.
- ↑ - Person Page 2744 [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.thepeerage.com/p2744.htm
- ↑ Ada Lovelace, first lady of computers | Books | Entertainment | Daily Express [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.express.co.uk/entertainment/books/436432/ada-lovelace-first-lady-of-computers
- ↑ AUGARTEN, S. Bit by Bit: Ilustared History of Computers. HarperCollins Publishers Ltd., 1985.
- ↑ CHUN, Wendy Hui Kyong a Thomas KEENAN. New media, old media: a history and theory reader. New York: Routledge, 2005, x, 418 s.