Krev: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
* krev = '''sanguis''' | * krev = '''sanguis''' | ||
− | |||
'''hlavní funkce:''' | '''hlavní funkce:''' |
Verze z 19. 2. 2014, 21:45
- krev = sanguis
hlavní funkce:
- zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
- přenos životně důležitých látek
- transport životně důležitých plynů (transportní)
- pomoc při termoregulaci (termoregulační)
- podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
- podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou
množství krve v organismu:
- 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
- nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
- třetí nejtěžší část těla
- maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
- doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
- denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
- za rok se krev obmění třikrát
složení krve:
- neprůhledná vazká tekutina červené barvy
- krevní plazma
- krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)
Obsah
Krevní plasma
- 2,5 - 3,5 litrů → 5%
- nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení
složení:
- 91% voda
- organické látky 8%
- bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
- cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi glykémie 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je hypoglykémie, vyšší hodnota je hyperglykémie* aminokyseliny
- vitamíny
- žlučová barviva
- anorganické látky 1%: chlorid sodný, kyselý uhličitan sodný, udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 alkalóza, pod 7,44 acidóza
Krevní elementy
- erytrocyty
- leukocyty
- trombocyty
Erytrocyty - červené krvinky
- stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr
- velikost: 7,4 mikrometru
- nemají jádro!
- funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
- nedostatek = anemie (chudokrevnost)
- hemoglobin - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
- oxy hemoglobin - váže O2 tj. O2 + Hgb
- karbaminohemoglobin - váže CO2 tj. CO2 + Hgb
- nepevné vazby, snadno se uvolní
- karboxyhemoglobin - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce
- erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
- jejich životnost je 120 dní
- hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou
Leukocyty - bílé krvinky
- granulocyty a agranulocyty
- počet: 4- 5 tisíc ženy i muži
- mají jádro a různý tvar
- životnost různá tj. hodiny až dny
- snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
- funkce: obrana proti infekcím
- podle výskytu granulů v jádře se dělí na:
Granulocyty
- 75%
- neutrofily - funkce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu
- eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují
- bazofily - málo, význam neznámý
Agranulocyty
- bez zrnek v protoplazmě i jádru
- lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách
- monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie
Trombocyty - krevní destičky
- počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
- funkce: podíl na srážení krve
Hemostáza
- srážení krve
- podklad je porušení cévní stěny
- přeměna fibrinogenu na fibrin
- proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku
4 fáze hemostázy:
- uvolnění tormbokinázy z destiček
- proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
- proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
- smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
- trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy
Sedimentace krve
- pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě
- při zánětu se zvyšuje jejich počet
- normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy
- diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu
- nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina
Obranyschopnost - imunita
Imunizace
- imunita zejména odvozena od funkce krevních elementů leukocytů
- fagocytóza + vytváření protilátek
- škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují imunizaci
gamaglobuliny: protilátky, specifické fce:
- specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka
- vrozená imunita - protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti.
- získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
- anafylaxe - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí
Krevní skupiny
- Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
- antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - aglutinogeny a označují se velkými písmeny A nebo B
- v krevní plazmě jsou látky shlukující - aglutininy, které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
- setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
- v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
- princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech:
v erytrocytech: aglutinogeny A, B v krevní plazmě: aglutininy anti A, anti B A + anti A dochází k aglutinaci - shlukování
Skupina A - 44 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen A
- plazma aglutinin anti B
Skupina B - 18 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen B
- plazma aglutinin anti A
Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce
- v erytrocytech nic
- v plazmě aglutinin anti A, anti B
Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce
- v erytrocytech aglutinogen AB
- v plazmě nic
dělení krve - asi 30 dalších faktorů
- Rh faktor - nejdůležitější při transfúzích
- Rh faktor má 2/3 lidí
- Rh - Rh faktor nemá
- člověk nemá obranné látky proti Rh faktoru, vytváří je po proniknutí cizí krve do organismu. Nejdůležitější v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je - li otec Rh +), nebezpečné pro dítě
- nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. fetální erytroblastóze, fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)
transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
Onemocnění krve
- dají se zjistit v krevním obrazu
Erytrocyty
Anémie
- různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
- bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...
Leukocyty
Leukémie
- Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
- Dospělá chronická leukémie:
- Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
- Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
- Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně
Trombocyty
- Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
- Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
- Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin