Gottlob Frege: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se}}
+
 
 
(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)
 
(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)
  
 
<br>Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.
 
<br>Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.
 +
 +
<gallery>
 +
Image:Young_frege.jpg
 +
</gallery>
 +
  
 
=== '''ŽIVOT''' ===
 
=== '''ŽIVOT''' ===
−
nARODIL SE 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzká byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873.
+
Narodil se 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzka byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873.
 
Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
 
Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
−
<br> Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. <ref>SLUGA, H. <i>General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege</i>. Garland Publ, 1993.</ref>
+
<br> Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie ''"O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině"'' a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. <ref>SLUGA, H. <i>General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege</i>. Garland Publ, 1993.</ref>
  
 
<br> Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala.
 
<br> Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala.
Řádek 35: Řádek 40:
 
hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"
 
hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"
  
−
První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.
+
První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla ''"Pojmové písmo"'' (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.
−
 
+
−
I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.<ref name="bynum"> [BYNUM, T.W. <i>On the life and work ofGottlob Frege 1972. ] </ref>
 
  
 
<br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo  Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. <ref name="bynum" />  Nejdůležitější byly recenze, které napsalii odborníci v logice.
 
<br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo  Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. <ref name="bynum" />  Nejdůležitější byly recenze, které napsalii odborníci v logice.
 
John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo. Odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.  
 
John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo. Odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.  
−
<br> Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. PO neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Loguk und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku  a ukázal přednosti vlastního zápisu.
+
<br> Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu ''"Pojmového písma"'' napsal brilantní studii ''"Loguk und Begriffssrift"'', kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku  a ukázal přednosti vlastního zápisu.
−
<br> V roce  18882 publikoval článek ůO věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na  nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy ogickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
+
<br> V roce  18882 publikoval článek ''"O věděckém oprávnění pojmového písma"''. Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma ''" O účelu pojmového písma"'', která byla později publikovaná. Poukazuje zde na  nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy ogickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
−
<br> V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákoony aritmetikyů, který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. v letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II.ů
+
<br> V roce 1893 vyšel první díl ''"Základní zákony aritmetiky"'', který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. v letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla ''"Základy aritmetiky II."''
  
 
=== RUSSEL A FREGE ===
 
=== RUSSEL A FREGE ===
−
V roce  1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematicaů, které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.
+
V roce  1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné ''" Principia Mathematica"'', které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.
  
−
<br> Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z  university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky.
+
<br> Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z  university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie ''"Myšlenka"'' , ''"Negace"'' a ''"Složené myšlenky".''
  
 
==='''ODKAZY'''===
 
==='''ODKAZY'''===

Verze z 29. 11. 2015, 21:32

(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)


Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.

  • Young frege.jpg


ŽIVOT

Narodil se 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzka byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873. Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. [1]


Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala. Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil.
S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak jsem začal o nejakém jiném předměte, řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak bylo uvedené nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, čo znamená; vyjádřil obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" [2] Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.

V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky.

Zemřel 26. července ve věku 77 let. [3]

DÍLO

PŘECHOD OD MATEMATIKY K LOGICE

o tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal:

"Od matematiky sem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější úlohu v tom, postavit ji na lepíe základy. Brzo jsem poznal, že číslo není soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při takovémto szkoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"

První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo" (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.



I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. [4] Nejdůležitější byly recenze, které napsalii odborníci v logice. John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo. Odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.
Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Loguk und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu.
V roce 18882 publikoval článek "O věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy ogickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákony aritmetiky", který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. v letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II."

RUSSEL A FREGE

V roce 1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematica", které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.


Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky".

ODKAZY

Použitá literatura

GAHÉR, František,Gottlob Frege-Život a dílo, 2000. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2000/1/13-28.pdf
KOLMAN, Vojtěch, Logika Gottloba Fregeho,2002. FILOSOFIA, 320 s.
MARIÁN, Zouhar. Biografie G. Fregeho. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2003/1/111-115.pdf

Externí odkazy

Frege biography


Gottlob Frege, Internet Encyclopedia of Philosophy

  1. ↑ SLUGA, H. General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege. Garland Publ, 1993.
  2. ↑ GEACH, P. T. "Frege": Three Philosophers. Oxford, Blackwell, 1956.
  3. ↑ TICHÝ, P. The Foundations of Frege's Logic. 1988.
  4. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené bynum není určen žádný text
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gottlob_Frege&oldid=25917“