Brenda Louise Dervin

Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D. se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio.
Brenda je výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým sense-making modelem, který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.

Biografie

Brenda L. Dervin

Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace.
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.

Vzdělání

Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili psací stroj. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy Yearbook, která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací.
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem Nobelovy ceny za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie.
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.

Kariéra

Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě.
Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací.
Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, médiím a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná komunikace (viz Sense-making model).
Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).

Úspěchy a ocenění

Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří Progress in Communication nebo Rethinking Communication Volume 1 a 2, které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří Sense-making model.
V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Sense-making model podle Brendy Dervinové

Svůj význam v oblasti informační vědy a knihovnictví si zasloužila svým dílem Sense-making model, které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.
Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:

1. situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)
2. mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)
3. výstup (důsledek sense-making procesu)
4. most (informační potřeba, reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).

Teorie sense-makingu „je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.“ Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.

Zdroje

• Brenda Louise Dervin. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [4]
• Brenda Dervin. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [5]
• Cornell University. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [6]