Chemické látky přítomné v nervové soustavě: Porovnání verzí
Řádek 116: | Řádek 116: | ||
* '''Hormony adenohypofýzy''' | * '''Hormony adenohypofýzy''' | ||
* '''Hormony neurohypofýzy''' - oxytocin, antidiuretický | * '''Hormony neurohypofýzy''' - oxytocin, antidiuretický | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
Verze z 9. 4. 2014, 13:40
- jedná se o organické a anorganické látky
- cukry, tuky, bílkoviny
Obsah
Glukóza
- jediný zdroj energie pro mozek
- podílí se na syntéze neurotransmiterů
- transglukogeneze = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby → mozek toho není schopen – aktivní příjem glukózy přes krev
- při hypoglykemii → útlum mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)
Lipidy
- důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka)
- syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně
- ischémie, křeče → změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště
dělení podle typu řetězce:
prostaglandiny
- ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové
- pro nervovou tkáň typický prostagladin E, který vzniká z kyseliny arachidonové (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí(blokují prostagladin E)
fosfolipidy
- obsahují fosforečnou vazbu
- 4 typy:
- glycerofosfatidy - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy)
- sfingomyeliny - základní složka myelinových pochev
- glykosfingolipidy - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni
- cholesterol - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém
složené lipidy
- lipifuscin – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, výskyt jako jemné granule v nervových buňkách, věkem se zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci
Aminokyseliny
- základní stavební kámen membrány nervových buněk
- některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám
- proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o hypoxii, ischemii,…
- podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí)
- vyskytují se více v neuronech než v gliích
- anorganické látky - ionty, přenos informací
Neurotransmitery
- látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse
- nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání
- aminokyseliny (inhibiční, excitační)
- biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé)
Biogenní aminy
Acetylcholin
- vytváří se z cholinu pomocí enzymu cholinacetyltransferáza a zpátky se štěpí pomocí acetylcholinesterázy
- cholin ovlivňuje lecitin
- nachází se především v motoneuronech (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů
- dále v centrálním systému v bazálních gangliích (především v substancia nigra a thalamu)
- při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → Parkinsonova choroba, symptomy Alzheimera a senilní demence
- ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí
- ovlivňuje svou aktivitou dopamin
Karecholaminy
- navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií)
Dopamin
- je v bazálních gangliích v oblasti substancia nigra a striatum, v limbickém systému, mozkové kůře a hypothalamu
- podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém), na hypothalamo - hypofýzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu)
- při patologii vzniká Parkinsonova choroba
- vlivem psychofarmak dojde ke snížení kvality → farmakologický parkinsonoid
Noradrenalin
- výskyt v hypothalamu, limnickém systému, směrem k periferii (prodloužená mícha)
- ovlivňuje chování, emoce
- porucha = porucha emocí = rozvoj deprese
- změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → u Parkinsona se mohou objevit poruchy nálad (parkinsonská deprese)
Adrenalin
- význam není jasný
- výskyt v prodloužené míše
5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin)
- výskyt v limbickém systému, mozkové kůře, směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha)
- vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza
- nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci
- na enzymu monoamonooxidáza jsou založeny některé psychofarmaka (antidepresiva) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují ten enzym
- deprese vzniká vlivem:
- serotininu = čistá deprese
- serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese
- serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek
Histamin (Hi)
- výskyt v žirných buňkách (periferie), mozkové kůře a hypothalamu
- na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek, změnu prokrvení, zánětlivé procesy
- v centrálním systému podporuje cirkadiánní rytmy (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený
Aminokyseliny
- inhibiční: GABA, taurin, glycin → jsou důležitější
- excitační: kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát)
GABA - kyselina gamaaminomáselná
- hlavní inhibiční neurotransmiter
- v celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii
- 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží e na něj všechny léky na úzkost
- 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu)
Glycin
- v páteřní i prodloužené míše, Varolův most
- váže se na vápníkový kationt
- při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů
Taurin
- ve velkém mozku (mozková kůra + mozeček)
- nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost)
Aspartát
- nemá jasně definovanou funkci
Glutamát
- výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především Alzheimer (porucha v rámci motoriky)
Neurohormony - neuromodulátory
- ovlivňují fungování CNS
- kategorie:
- Opioidní peptidy - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně po celém mozku, enkefaliny a endorfiny - mají mobilizující efekt – pozitivně ovlivňují emoce, motivaci, chování, ale i tlumí bolest
- Systémové peptidy - peptidy v CNS a zároveň gastrointestinálním systému, angiotenzin - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS, inzulín (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy, sekretin – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak to má být, vznik v CNS, substance P – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti
- Vlastní neurohormony - liberiny a statiny, vylučují se z hypothalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou něčím ovlivněny, co je postaveno nad nimi)
- Hormony adenohypofýzy
- Hormony neurohypofýzy - oxytocin, antidiuretický