Chemické látky přítomné v nervové soustavě: Porovnání verzí

Řádek 116: Řádek 116:
 
* '''Hormony adenohypofýzy'''   
 
* '''Hormony adenohypofýzy'''   
 
* '''Hormony neurohypofýzy''' - oxytocin, antidiuretický
 
* '''Hormony neurohypofýzy''' - oxytocin, antidiuretický
 +
== Zdroje ==
 +
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Verze z 9. 4. 2014, 13:40

  • jedná se o organické a anorganické látky
  • cukry, tuky, bílkoviny

Glukóza

  • jediný zdroj energie pro mozek
  • podílí se na syntéze neurotransmiterů
  • transglukogeneze = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby → mozek toho není schopen – aktivní příjem glukózy přes krev
  • při hypoglykemii → útlum mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)

Lipidy

  • důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka)
  • syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně
  • ischémie, křeče → změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště

dělení podle typu řetězce:

prostaglandiny

  • ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové
  • pro nervovou tkáň typický prostagladin E, který vzniká z kyseliny arachidonové (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí(blokují prostagladin E)

fosfolipidy

  • obsahují fosforečnou vazbu
  • 4 typy:
  1. glycerofosfatidy - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy)
  2. sfingomyeliny - základní složka myelinových pochev
  3. glykosfingolipidy - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni
  4. cholesterol - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém

složené lipidy

  • lipifuscin – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, výskyt jako jemné granule v nervových buňkách, věkem se zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci

Aminokyseliny

  • základní stavební kámen membrány nervových buněk
  • některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám
  • proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o hypoxii, ischemii,…
  • podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí)
  • vyskytují se více v neuronech než v gliích
  • anorganické látky - ionty, přenos informací

Neurotransmitery

  • látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse
  • nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání
  1. aminokyseliny (inhibiční, excitační)
  2. biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé)

Biogenní aminy

Acetylcholin

  • vytváří se z cholinu pomocí enzymu cholinacetyltransferáza a zpátky se štěpí pomocí acetylcholinesterázy
  • cholin ovlivňuje lecitin
  • nachází se především v motoneuronech (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů
  • dále v centrálním systému v bazálních gangliích (především v substancia nigra a thalamu)
  • při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → Parkinsonova choroba, symptomy Alzheimera a senilní demence
  • ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí
  • ovlivňuje svou aktivitou dopamin

Karecholaminy

  • navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií)

Dopamin

  • je v bazálních gangliích v oblasti substancia nigra a striatum, v limbickém systému, mozkové kůře a hypothalamu
  • podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém), na hypothalamo - hypofýzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu)
  • při patologii vzniká Parkinsonova choroba
  • vlivem psychofarmak dojde ke snížení kvality → farmakologický parkinsonoid

Noradrenalin

  • výskyt v hypothalamu, limnickém systému, směrem k periferii (prodloužená mícha)
  • ovlivňuje chování, emoce
  • porucha = porucha emocí = rozvoj deprese
  • změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → u Parkinsona se mohou objevit poruchy nálad (parkinsonská deprese)

Adrenalin

  • význam není jasný
  • výskyt v prodloužené míše

5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin)

  • výskyt v limbickém systému, mozkové kůře, směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha)
  • vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza
  • nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci
  • na enzymu monoamonooxidáza jsou založeny některé psychofarmaka (antidepresiva) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují ten enzym
  • deprese vzniká vlivem:
  1. serotininu = čistá deprese
  2. serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese
  3. serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek

Histamin (Hi)

  • výskyt v žirných buňkách (periferie), mozkové kůře a hypothalamu
  • na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek, změnu prokrvení, zánětlivé procesy
  • v centrálním systému podporuje cirkadiánní rytmy (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený

Aminokyseliny

  1. inhibiční: GABA, taurin, glycin → jsou důležitější
  2. excitační: kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát)

GABA - kyselina gamaaminomáselná

  • hlavní inhibiční neurotransmiter
  • v celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii
  • 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží e na něj všechny léky na úzkost
  • 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu)

Glycin

  • v páteřní i prodloužené míše, Varolův most
  • váže se na vápníkový kationt
  • při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů

Taurin

  • ve velkém mozku (mozková kůra + mozeček)
  • nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost)

Aspartát

  • nemá jasně definovanou funkci

Glutamát

  • výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především Alzheimer (porucha v rámci motoriky)

Neurohormony - neuromodulátory

  • ovlivňují fungování CNS
  • kategorie:
  • Opioidní peptidy - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně po celém mozku, enkefaliny a endorfiny - mají mobilizující efekt – pozitivně ovlivňují emoce, motivaci, chování, ale i tlumí bolest
  • Systémové peptidy - peptidy v CNS a zároveň gastrointestinálním systému, angiotenzin - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS, inzulín (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy, sekretin – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak to má být, vznik v CNS, substance P – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti
  • Vlastní neurohormony - liberiny a statiny, vylučují se z hypothalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou něčím ovlivněny, co je postaveno nad nimi)
  • Hormony adenohypofýzy
  • Hormony neurohypofýzy - oxytocin, antidiuretický

Zdroje