E-learning: Porovnání verzí
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.<ref name="zounek">ZOUNEK, Jiří. <i>E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti</i>. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.</ref> | Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.<ref name="zounek">ZOUNEK, Jiří. <i>E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti</i>. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.</ref> | ||
+ | |||
+ | == Pojetí e-learningu == | ||
+ | Z hlediska míry obecnosti je možné se setkat s širším a užším pojetím e-learningu. V širším slova smyslu jde o „aplikaci nových multimediálních technologií a internetu do vzdělávání za účelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně | ||
+ | informací a ke spolupráci“. Tato definice chápe e-learning jako jakéko-liv využití informačních technologií multimediálního charakteru ke zlepšení kvality a efektivity vzdělávání. Za e-learning tak můžeme považovat kupříkladu používání výukových CD- | ||
+ | ROMů v rámci běžné prezenční školní výuky a chápat jej jako její doplněk. V užším slova smyslu je e-learning pojímán jako „vzdělávání, které je podporované moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím počítačových sítí – intranetu a zejména internetu“. V této definici již narážíme na fakt, že e-learning umožňuje předávat vzdělávací obsahy v elektronické (digitální) podobě komukoliv, kdo má přístup k počítačové síti.<ref name="SIVÁK"/> | ||
== Formy e-learningu == | == Formy e-learningu == |
Verze z 10. 1. 2016, 20:23
E-learning neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s počítači, informačními a komunikačními technologiemi.[1]
E-learning zahrnuje teorii, výzkum a jakýkoli reálný vzdělávací proces, v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie (dále jen ICT), které pracují s daty v elektronické podobě.
Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií. Potíž této definice však spočívá v tom, že je příliš široká a vešlo by se do ní například i používání kalkulačky zabudované v operačním systému PC při hodinách matematiky na základní škole. Je však nasnadě, že o to se nám nejedná. O e-learningu začínáme hovořit až od určité míry nasazení ICT, přičemž se tato míra určuje jen velice těžko.[2]
Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.[3]
Obsah
Pojetí e-learningu
Z hlediska míry obecnosti je možné se setkat s širším a užším pojetím e-learningu. V širším slova smyslu jde o „aplikaci nových multimediálních technologií a internetu do vzdělávání za účelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci“. Tato definice chápe e-learning jako jakéko-liv využití informačních technologií multimediálního charakteru ke zlepšení kvality a efektivity vzdělávání. Za e-learning tak můžeme považovat kupříkladu používání výukových CD- ROMů v rámci běžné prezenční školní výuky a chápat jej jako její doplněk. V užším slova smyslu je e-learning pojímán jako „vzdělávání, které je podporované moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím počítačových sítí – intranetu a zejména internetu“. V této definici již narážíme na fakt, že e-learning umožňuje předávat vzdělávací obsahy v elektronické (digitální) podobě komukoliv, kdo má přístup k počítačové síti.[2]
Formy e-learningu
- CBT (ComputerBasedTraining)
- WBT (Web BasedTraining)
- kurzy poskytované pomocí internetu či intranetu, tedy on-line
- VC (VirtualClassroom)
Synchronní a asynchronní vzdělávání
- Synchronní (současně)
- taková výuka probíhá prostřednictvím počítačové sítě v reálném čase za účasti učitele
- podmínkou je připojení na internet
- příkladem mohou být on-line kurzy, chat, audio/videokonference, skype, virtuální třída
- Asynchronní
Výhody a nevýhody e-learningu
Výhody
- Vyšší efektivnost výuky
- vysoká flexibilita e-learningu umožněna díky tomu, že informace jsou uspořádány do malých přehledných modulů, ze kterých se skládají jednotlivé kurzy
- Personalizace
- Individuální přístup k uživateli
- uživatel přestává být pasivním účastníkem, jako to bývá v tradičním kurzu
- Menší náklady na vzdělávání
- efektivnost po finanční stránce, odpadají náklady na tisk a distribuci materiálů, výdaje spojené s dopravou studentů, eliminován zisk z ušlé příležitosti, neboli čas
- Modernizace
- znalosti poskytované v tzv. modulech, což je činí informačně vstřebatelnějšími a hlavně také přehlednějšími
- Větší aktuálnost informací
- Rychlejší vstřebávání informací studenty než při tradičním školení
- Lépe zapamatovatelná forma informací
- e-learningové moduly
- Větší možnosti testování znalostí
- Shodný obsah pro všechny studenty
- Vyšší míra interaktivity
- Snadná administrace
- Zvyšování znalostí v oblasti informačních technologií
Nevýhody a omezení
- Závislost na technologiích
- Nekompatibilita jednotlivých komponent
- Nevhodnost pro určité typy kurzů
- Nevhodnost pro určité typy studentů
- Princip dobrovolnosti
- záleží na motivaci a sebekázni každého jednotlivce
- Špatné řešení interaktivity
- e-learning neosobní, izolovaný
- Vysoké počáteční náklady
- Závislost na lidské podpoře (IT oddělení firmy, lektoři, vývojáři)[1]
Technika
Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači.
Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou kapesní a osobní počítače či organizéry, ale také nová generace mobilních telefonů umožňujících připojení k internetu, se začíná hovořit i o m-learningu – mobilním vzdělávání.
Dnešní mobilní telefony mají dostatečný výkon i pro přehrávání videopořadů a není důvod, proč by nemohly sloužit ke vzdělávání, stejně jako slouží k přístupu k informacím na internetu.[5]
Závěr
E-learning se dnes již stal běžnou součástí každodenní vzdělávací praxe. Existuje v mnoha podobách, reálně u nás neexistuje vysoká škola nebo velká firma, která by nějakou formu e-learningu nevyužívaly.
E-learning je nedílnou součástí života, práce i vzdělávání lidí v produktivním věku a mnozí bez nich nejsou schopni žít a pracovat. Rozšíření a dostupnost technologií a zejména internetu odbourala ve vyspělých zemích u většiny jejich obyvatel bariéru technologickou a v návaznosti na ni postupně i psychologickou.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ↑ 2,0 2,1 SIVÁK, Vojtěch. Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence". 2009, 88 s.
- ↑ ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
- ↑ Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874
- ↑ E-learning. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning
Použitá literatura
- BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
- Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874
- E-learning. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning
Doporučená literatura
- BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
Externí odkazy
- E-learning http://elearningwiki.com/index.php?title=Home
- E-learningové materiály http://dl.cuni.cz/
Související články
Klíčová slova
Vzdělávací proces, Učení, Online kurzy, Internet