Anne Mansfield Sullivan: Porovnání verzí
m |
m |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Kariéra== | ==Kariéra== | ||
| − | Necelý rok po Annině promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie. <ref | + | Necelý rok po Annině promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie.<ref name="Perkins"/> |
| − | Její práce začala 3. dubna 1887, když jí bylo 21 let. Začátky její práce s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké, ačkoli byla Helen velmi inteligentní. Od začátku jí začala učit prstovou abecedu, aby Helen, zatím zcela izolovaná ve svém světě, pochopila, že se vše pojí s názvy a jmény. Prstovou abecedu používala tak, že Helen svou dlaní znaky nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.<ref | + | Její práce začala 3. dubna 1887, když jí bylo 21 let. Začátky její práce s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké, ačkoli byla Helen velmi inteligentní. Od začátku jí začala učit prstovou abecedu, aby Helen, zatím zcela izolovaná ve svém světě, pochopila, že se vše pojí s názvy a jmény. Prstovou abecedu používala tak, že Helen svou dlaní znaky nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.<ref name="Perkins"/> |
Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly dotykovou abecedou, začala ji učit číst v [[Braillově písmu]]. Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. <ref> name="Wikipedia"> Anne Sullivan. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan</ref> | Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly dotykovou abecedou, začala ji učit číst v [[Braillově písmu]]. Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. <ref> name="Wikipedia"> Anne Sullivan. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan</ref> | ||
| − | Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova škola pro němé v New Yorku. Strávily zde dva roky. Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harvardovy univerzity.<ref> name="Zdroj">Magazín Zdroj - Zaváté stopy historie - Anna Sullivanvá. a její žačka. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.magazin-zdroj.estranky.cz/clanky/zavate--stopy-historie/anna-sullivanva.-a-jeji-zacka.html</ref> Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.<ref | + | Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova škola pro němé v New Yorku. Strávily zde dva roky. Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harvardovy univerzity.<ref> name="Zdroj">Magazín Zdroj - Zaváté stopy historie - Anna Sullivanvá. a její žačka. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.magazin-zdroj.estranky.cz/clanky/zavate--stopy-historie/anna-sullivanva.-a-jeji-zacka.html</ref> Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.<ref name="Wikipedia"/> |
== Osobní život == | == Osobní život == | ||
| − | Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.<ref | + | Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.<ref name="Wikipedia"/> |
== Smrt== | == Smrt== | ||
| − | Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.<ref | + | Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.<ref name="Wikipedia"/> > |
== Ocenění== | == Ocenění== | ||
| − | Anne obdržela společně s Helen čestná členství a ocenění od několika vzdělávacích institucí. Roku 1955 byla Sullivan oceněna čestným titulem Harvardské univerzity.<ref | + | Anne obdržela společně s Helen čestná členství a ocenění od několika vzdělávacích institucí. Roku 1955 byla Sullivan oceněna čestným titulem Harvardské univerzity.<ref name="Wikipedia"/> |
== Film Divotvůrkyně== | == Film Divotvůrkyně== | ||
Verze z 17. 1. 2016, 23:49
Johanna "Anne" Mansfield Sullivan Macy (14. dubna 1866 Massachusetts – 20. října 1936 New York), známá jako Anne Sullivan byla celoživotní učitelkou, společnicí a přítelkyní hluchoslepé Helen Keller, která jako první hluchoslepý člověk dokončila studia na Harvardově univerzitě.
Obsah
Dětství
Anne Sullivan se narodila jako nejstarší dcera Thomase a Alice (Cloesy) Sullivan. Rodiče Anne byli negramotní irští přistěhovalci. Její matka trpěla tuberkulózou, otec byl alkoholik. Přibližně v sedmi letech Anne onemocněla bolestivým infekčním onemocněním očí – trachomem – a oslepla. [1]
Krátce poté zemřela její matka a dva roky na to je opustil otec, který o ně nechtěl nadále pečovat. Anne byla s mladším bratrem Jamiem přemístěna do chudobince v Tewksbury, Massachusetts. Jamie po dvou letech umírá. Anne v tomto ústavu žije čtyři roky a absolvuje několik prvních operací očí, zatím však bez výsledku.[1]
Studia
Protože Anne ztratila zrak v nízkém věku, neuměla číst ani psát a chyběly jí i další dovednosti jako např. šití. Během inspekce v chudobinci roku 1880 přesvědčila inspektora, že se chce vzdělávat a bylo jí povoleno přemístění do Perkinsonovy školy pro nevidomé v Bostonu. V tomto zařízení se naučila ruční (prstovou) abecedu od hluchoslepé Laury Bridgman. Série operací výrazně zlepšila Annin zrak. Anne 1886 ve věku dvaceti let úspěšně dokončila studia, jako excelentní studentka a poté zůstala v ústavu jako učitelka.[2]
Kariéra
Necelý rok po Annině promoci kontaktovala ředitele školy rodina Kellerových, která se z tisku dozvěděla o vzdělávání Laury Bridgman. Kellerovi měli sedmiletou dceru, která byla též hluchoslepá a pro absenci výchovy, která by zohledňovala její speciální potřeby, začala být nezvladatelná. Ředitel pro pomoc s výchovou Helen Keller okamžitě doporučil Anne Sullivan a ta tedy roku 1887 odjela do Tuscumbie.[3]
Její práce začala 3. dubna 1887, když jí bylo 21 let. Začátky její práce s rozmazlenou a dezorientovanou Helen Keller byly těžké, ačkoli byla Helen velmi inteligentní. Od začátku jí začala učit prstovou abecedu, aby Helen, zatím zcela izolovaná ve svém světě, pochopila, že se vše pojí s názvy a jmény. Prstovou abecedu používala tak, že Helen svou dlaní znaky nahmatávala. Mimo to zavedla pro Helen časový rozvrh.[3]
Po nějaké době začala Helena chápat princip komunikace. Během půl roku se Helen naučila 575 slov. Jakmile se Anne s Helen bez problémů dorozuměly dotykovou abecedou, začala ji učit číst v Braillově písmu. Po společné návštěvě bostonského ústavu pro nevidomé se Helen začala učit mluvit, od roku 1888 se zde Helen vzdělávala, stále s pomocí Anne. [4]
Dalším místem, kam ji doprovázela byla Wright - Humansonova škola pro němé v New Yorku. Strávily zde dva roky. Vrcholem jejich společného úsilí bylo Helenino úspěšné studium na dívčím oddělení Harvardovy univerzity.[5] Po dobu celého studia Anne Helen tlumočila. Jejich vztah přerostl v celoživotní přátelství, které nakonec trvalo 49 let.[6]
Osobní život
Anne se 3. května 1905 vdala za Johna Alberta Macyho (1877–1932), kterého potkala na Harvardově univerzitě, kde pracoval a mimo jiné pomáhal Helen s vydáním jejích děl. Po sňatku žili všichni tři ve společné domácnosti. Manželství ovšem nebylo šťastné a po nějaké době skončilo rozlukou.[6]
Smrt
Anne neměla zrak nikdy plně v pořádku, ale roku 1935 byla úplně slepá na obě oči. 15. října 1936 utrpěla infarkt, po němž upadla do kómatu a následně zemřela 20. října téhož roku. Byla zpopelněna a její popel byl uložen v Národní katedrále ve Washingtonu, jako připomínka jejích úspěchů. Byla první ženou, která byla po smrti takto oceněna. Když 1968 zemřela Helen Keller, byl její popel uložen vedle Anne Sullivan.[6] >
Ocenění
Anne obdržela společně s Helen čestná členství a ocenění od několika vzdělávacích institucí. Roku 1955 byla Sullivan oceněna čestným titulem Harvardské univerzity.[6]
Film Divotvůrkyně
Dle Heleniny autobiografické knihy vznikl divadelní a filmový scénář o pedagogickém zázraku, který se podařil Anne Sullivan. Film s názvem Divotvůrkyně (v originále The Miracle Worker) je z roku 1962 a režisérem je Arthur Penn. Za roli Anne Sullivan získala Anne Bancroft Cenu Akademie v kategorii Hlavní herečka.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Anne Sullivan Macy - Anne Sullivan Macy Biography. [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://www.afb.org/annesullivan/asmbiography.asp
- ↑ name="Perkins">Anne Sullivan | Perkins School for the Blind. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.perkins.org/history/people/anne-sullivan
- ↑ 3,0 3,1 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéPerkinsnení určen žádný text - ↑ name="Wikipedia"> Anne Sullivan. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan
- ↑ name="Zdroj">Magazín Zdroj - Zaváté stopy historie - Anna Sullivanvá. a její žačka. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.magazin-zdroj.estranky.cz/clanky/zavate--stopy-historie/anna-sullivanva.-a-jeji-zacka.html
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéWikipedianení určen žádný text - ↑ name="Divotvurkyne">Divotvůrkyně (1962) | Neslyšící filmová, divadelní a hudební databáze. [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://film.znakovky.cz/divotvurkyne-1962/
- Anne Sullivan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anne_Sullivan
- Anne Sullivan Macy: Miracle Worker. In: American Foundation for the Blind [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.afb.org/AnneSullivan/
Externí odkazy
- Perkinsonova škola pro nevidomé, profil Anny Sullivan
- Perkinsonova škola pro nevidomé na Wikipedii
- American Foundation for the Blind
- Anne Sullivan na Wikipedii
Související články
Klíčová slova
Anne Sullivan, Helen Keller, Braillovo písmo
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
