Joseph Weizenbaum: Porovnání verzí

Řádek 17: Řádek 17:
 
== Eliza ==
 
== Eliza ==
  
−
V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem [[ELIZA]] – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.<ref name="kniha"></ref>Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.<ref name="wikiknihovna"></ref>  
+
V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem [[ELIZA]] – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.<ref name="kniha"></ref> Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.<ref name="wikiknihovna"></ref>  
  
 
Takže například odpověď na větu ''„Bolí mne hlava“'' může být: ''„Proč říkáš, že tě bolí hlava?“''. Odpověď na větu ''„Matka mně nesnáší“'' může znít: ''„Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“''
 
Takže například odpověď na větu ''„Bolí mne hlava“'' může být: ''„Proč říkáš, že tě bolí hlava?“''. Odpověď na větu ''„Matka mně nesnáší“'' může znít: ''„Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“''

Verze z 1. 2. 2016, 14:34

„Jen zázrak může svět ještě zachránit“

Joseph Weizenbaum (8. ledna 1923 Berlín – 5. března 2008 Gröben u Berlína, Německo) byl německo-americký emeritní profesor informatiky na Massachusettském technologickém institutu, autor několika kritických knih o vlivu techniky na společnost. Proslavil se i jako tvůrce programu ELIZA, předchůdce chatterbotů.[1]

Život a kariéra

People in conversation

Narodil se v Berlíně, do židovské rodiny mistra kožešníka Jechiela Weizenbauma a jeho ženy Henriette. Po nástupu Hitlera nesměl dále studovat na reálném gymnáziu. Roku 1935 tak rodina emigrovala do Spojených Států. Tam dokončil středoškolská studia a v roce 1941 začal studovat matematiku na Univerzitě Wayne, v Detroitu, ve státě Michigan. V roce 1942, po vstupu spojených států do války byl povolán k vojenskému letectvu US Army Air Corps jako meteorolog. Po válce, v roce 1946 dokončil studia a na této univerzitě zůstal jako vědecký asistent na fakultě matematiky.[2]

Podílel se zde na konstrukci jednoho z prvních počítačů a na návrhu programovacího jazyka pro tento počítač. Opustil čistou matematiku, začal se věnovat nově vznikající „computer science“ (informatice) a publikovat řadu významných prací.[3]

V roce 1956 pracoval jako systémový inženýr pro firmu General Electric na projektu ERMA – což byl první počítačový bankovní systém, který dokázal automatizovat zpracování šeků v Bank of America pomocí Magnetic Ink Character Recognition (MICR Code).[4]

Zprvu působil externě na Standford University. V roce 1963 byl povolán na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde byl jmenován profesorem informatiky a emeritován byl v roce 1988.[2]

Eliza

V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem ELIZA – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.[2] Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.[3]

Takže například odpověď na větu „Bolí mne hlava“ může být: „Proč říkáš, že tě bolí hlava?“. Odpověď na větu „Matka mně nesnáší“ může znít: „Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“

Mnoho uživatelů však bralo tento program tak vážně, že si mysleli, že program přemýšlí. Ihned se rozšířila myšlenka nahradit psychologa-člověka tímto programem. Weizenbaum byl z této myšlenky zděšen a začal se více filozoficky zabývat problémy, které může informatika a umělá inteligence společnosti způsobit. Následně začal varovat před přílišným optimismem v oblasti moderní technologie. V současnosti jsou programy tohoto typu známé jako chatboty či chatterboty.[3]

Dnes se ELIZA často používá na poli umělých inteligencí na důkaz toho, že počítač, který vede rozhovor, nemusí být vždy inteligentní.[1]

Publikovaná díla

V roce 1976 vydal slavnou knihu Computer Power and Human Reason – From Judgment to Calculation (1975) - Počítačová moc a lidský rozum – Od soudnosti k počítání a v očích jeho kolegů z něj učinila disidenta a kacíře informatiky. Kniha zobrazuje jeho postoj k umělé inteligenci a počítačům, kterým bychom nikdy neměli dovolit dělat důležitá rozhodnutí, protože počítačům budou vždy chybět lidské vlastnosti, jako je soucit a moudrost. Weizenbaum zdůrazňuje rozdíl mezi rozhodováním a výběrem. Rozhodování je výpočetní činnost, něco, co může být v konečném důsledku naprogramované. Výběr je nicméně produktem soudu, ne kalkulace. Schopnost si vybrat z nás v konečném důsledku dělá lidi.[1]

Své názory nejen na počítač, nýbrž na vědu, politiku a současnou situaci vyložil v řadě rozhovorů a článků, zvláště pak v knihách Kurs auf den Eisberg oder nur Wunder Word uns retin (1984)– Kurs směr ledovec aneb Zachránit nás může jen zázrak a Wer erfindet die Computermythen? Der Fortschritt in den grossen Irrtum (1993) - Kdo vymýšlí mýty o počítačích? Pokrok ve velkém omylu.[2]

Programovací jazyk SLIP

Weizenbaum byl tvůrcem SLIP programovacího jazyka. SLIP je zkratka pro Serial Line Internet Protocol , protokol sloužící pro připojení počítače k internetu prostřednictvím modemu a telefonní linky. Nahrazen novějším protokolem PPP.[4]

Ocenění

Weizenbaum byl členem organizace Computer Professionals for Social Responsibility a je tak nositelem ceny Norberta Wienera, kterou tato společnost uděluje.[2]

V roce 2002 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.[5]

Závěr života

V roce 1996, Weizenbaum přestěhovala do Berlína a žil v blízkosti svého bývalého bydliště v dětství. [4]


Weizenbaum byl údajně pohřben na židovském hřbitově v Berlíně. Vzpomínková bohoslužba se konala v Berlíně dne 18. března 2008.

Citáty

"Čím jsou lidé hloupější, tím inteligentněji vypadají počítače"[6]

"Ve snaze vytvořit myslící stroje se stroji sami stáváme"

"Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec"

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Weizenbaum
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Joseph_Weizenbaum
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/
  5. ↑ Joseph Weizenbaum životopis [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.vize.cz/download/laureat-Joseph-Weizenbaum-cz-bio.pdf
  6. ↑ Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum

Literatura

Klíčová slova

ERMA, ELIZA, SLIP, počítač, informatika, programovací jazyk

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Weizenbaum&oldid=30972“