Sanna Talja

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Sanna Talja, PhD.je vědkyně v oboru informačních studií, jejíž profesní život je velmi úzce spjat s finskou Univerzitou v Tampere (UTA). Její současný výzkum se zaměřuje na roli a vliv uživatele v informačních disciplínách. Věnuje se implicitním a explicitním teoriím technologií, dokumentům a informacím s poukazem na základy, na nichž jsou postaveny historické i současné výzkumy.

Vzdělání a kariéra

Na UTA postupně získala titul MA, Master of Social Sciences (Information Studies, 1990), o dva roky později Licentiate of Social Sciences (Information Studies, 1992) a v roce 1998 tu úspěšně obhájila doktorský titul PhD, Doctor of Social Sciences (Information Studies, 1998). V minulosti na tamperské univerzitě působila na různých pozicích (např. odborná asistentka, výzkumná pracovnice aj.). Od roku 2003 je na UTA docentkou na Katedře informačních studií a interaktivních médií, kde je mimo jiné zodpovědná za kvalitu a obsah doktorského programu oboru Informační studia a interaktivní média. V letech 2011-2012 pracovala v sousedním Švédsku, kde byla profesorkou knihovnictví a informační vědy na Univerzitě v Uppsale a externí profesorkou na univerzitě v Boråsu.

Výzkum v oboru informační vědy a knihovnictví

Mezi její dlouhodobé výzkumné zájmy patří filozofie, teorie informací, informační technologie a digitální modelování odborné komunikace. Zabývá se způsobem, jakým vědečtí pracovníci využívají informační a komunikační technologie v rámci řešených úkolů. Věnuje se zejména kulturnímu porozumění informačním technologiím, IT dovednostem a IT gramotnosti. Při své práci čerpá ze studia vědy a technologií a z poznatků sociálně–kulturní oblasti. Zabývá se také historickým vývojem obecně přijímaných konceptů, teorií a modelů.

Sanna Talja do svých výzkumů integruje velké množství dílčích témat z oblasti informační vědy, které lze rozdělit do 3 oblastí:

1. informační technologie a digitální modelování odborné komunikace a v praktickém pojetí pak způsob, jak vědečtí pracovníci využívají informační a komunikační technologie v rámci řešených úkolů

1. digitální knihovny, jejich užívání v praxi, použitelnost z analytického hlediska a také problematika aktivního působení uživatele a jeho zpětná vazba

1. oblast spolupráce ve vyhledávání informací, jejich filtrování a syntéza v akademickém prostředí, jako i téma organizace znalostí, jejich řízení a informační architektury

Dílo

Sanna Talja má na svém kontě několik odborných publikací. Např. publikaci Music, Culture, and the Library: An Analysis of Discourses. Ústředním tématem je hudba, resp. vývoj hudebních sbírek v prostředí veřejné knihovny a úvaha, jak různá pojetí umění, kultury a civilizace formují knihovní instituce. Vývoj knihovny se tu pojednává v širším společenském a historickém kontextu. Odkrývá souvislosti s teoriemi kultury, umění a civilizaci. Cílem je systematicky zkoumat rozdíly a napětí v umění, kultuře a civilizaci a snaha nabídnout obraz porozumění jedinečnému postavení knihovny ve společnosti.

Sanna Talje je však především aktivní přispěvatelkou do odborných periodik. Příspěvky, ve kterých je uvedena jako autorka, nebo spoluautorka lze najít např. Journal of Information Science (mezinárodní periodikum, které publikuje články z oblasti informační vědy a řízení znalostí) , v Human IT (časopis pro studium informačních technologií jako lidské vědy), ale také v dalších. Využívá též publikačních možností sociálních sítí pro akademiky, které slouží jako platforma pro sdílení dokumentů, sledování jejich dopadu i výzkumu v konkrétní oblasti. Sanna Talja nezůstala opomenuta ani v podmínkách české vědecké činnosti v oblasti informační vědy. Odkazy na její práce se objevují v seznamech literatury disertačních prací i v odborných časopiseckých článcích.

Věnuje se otázkám vysvětlení disciplinárních rozdílů ve vývoji vědecké komunikace a využívání komunikačních fór, zabývá se znalostním managementem v souvislosti s klíčovou rolí sociálního učení napříč organizací, zkoumá možnosti tvorby nových výzkumných programů, díky nimž by bylo jednodušší překonat tradiční předpoklady týkající se vztahů mezi informacemi, učením a věděním. Věnuje se i tématu informační gramotnosti, kterou chápe jako nutný předpoklad pro účast a učení ve všech oblastech práce, vzdělávání a každodenního života.

Reference

.