Charles Babbage: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[File: CharlesBabbage.jpg|thumb|right|Charles Babbage]] | ||
| − | |||
'''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.<ref name="Brit CB">The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage</ref> | '''Charles Babbage''' (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem [[analytický stroj|analytického stroje]], předchůdce současných počítačů.<ref name="Brit CB">The Editors of Encyclopædia Britannica. ''Charles Babbage''. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage</ref> | ||
==Život== | ==Život== | ||
| − | |||
Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.<ref name="Gleick">GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.</ref> | Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.<ref name="Gleick">GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.</ref> | ||
| − | Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem | + | Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem matematiky na univerzitě v Cambridge.<ref name="Brit CB" /> Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]]. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním [[Šifry|šifer]] a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský [[analytický stroj]] byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.<ref name="Gleick"/> |
==Diferenční stroj== | ==Diferenční stroj== | ||
[[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]] | [[File: Babbages Difference Engine No 1, 1824-1832. (9660573845).jpg |thumb|right|Diferenční stroj]] | ||
| − | Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout | + | Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení [[diferenční stroj|diferenčního stroje]].<ref name="Grier">GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage</ref> |
| − | Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.<ref name="Brit DE">SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine</ref> Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.<ref name="Gleick"/> Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější | + | Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.<ref name="Brit DE">SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine</ref> Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.<ref name="Gleick"/> Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.<ref name="Brit DE"/> |
V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.<ref name="Gleick"/> | V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.<ref name="Gleick"/> | ||
==Analytický stroj== | ==Analytický stroj== | ||
| − | + | Na konceptu [[analytický stroj|analytického stroje]] začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální [[osobní počítač|počítač]], který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).<ref name="Brit AE">SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine</ref> | |
| + | |||
| + | Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem [[Joseph Marie Jacquard|Josepha Marie Jacquarda]], který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval se dvěma skupiny štítků: první skupina by udávala operace, které se mají vykonat, a druhá skupina by definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.<ref name="Babbage">BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.</ref> | ||
| + | |||
| + | Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s [[Ada Lovelace|Adou Lovelace]] a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.<ref name="Gleick"/> První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala [[Ada Lovelace]], která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.<ref name="Babbage"/> | ||
| + | |||
| + | I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.<ref name="Brit AE"/> | ||
==Odkazy == | ==Odkazy == | ||
* [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] | * [http://www.sciencemuseum.org.uk/objects/computing_and_data_processing/1862-89.aspx Model diferenčního stroje v londýnském muzeu vědy (Science Museum)] | ||
| + | |||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
===Použitá literatura=== | ===Použitá literatura=== | ||
| + | BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. ''Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction.'' New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.<br /> | ||
The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage<br /> | The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage<br /> | ||
GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.<br /> | GLEICK, James. 2013. ''Informace: Historie. Teorie. Záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.<br /> | ||
| + | GRIER, David Alan. 2005. ''When Computers Were Human'' [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage<br /> | ||
SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine<br /> | SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine<br /> | ||
SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine | SWAINE, Michael R. Difference Engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine | ||
Verze z 3. 2. 2016, 16:49
Charles Babbage (26. 12. 1791 – 18. 10. 1871) byl britský matematik a vynálezce, který je v současnosti známý především návrhem analytického stroje, předchůdce současných počítačů.[1]
Obsah
Život
Charles Babbage studoval matematiku na Trinity College v Cambridge, ale byl zklamán přístupem tamních vyučujících, kteří se příliš upínali k odkazu Isaaca Newtona a nevěnovali pozornost novému vývoji v tomto vědním oboru. Babbage tedy hledal poznání v jiných evropských zemích a seznámil se s Leibnizovou metodou diferenciálního počtu. Se spolužáky Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založil Babbage Analytickou společnost, která měla oživit vývoj anglické matematiky.[2]
Ve 20. a 30. letech 19. století pracoval Babbage na sestrojení diferenčního stroje. V roce 1816 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. V letech 1828–39 byl lukasiánským profesorem matematiky na univerzitě v Cambridge.[1] Pořádal pravidelné sobotní večírky, na které přicházeli politici, umělci i slavní vědci. Později se Babbage věnoval konceptu analytického stroje, který však nebyl sestrojen. Tuto myšlenku rozvíjel společně s Adou Lovelace. V roce 1940 se vydal na cestu po Evropě, kde měl příležitost seznámit se s novými vynálezy i prezentovat své nápady. Kromě matematiky Babbage věnoval pozornost různým technologiím a inovacím. Zajímal se o železnici, trávil čas prolamováním šifer a vymýšlel zlepšení poštovního systému. Jeho vizionářský analytický stroj byl zapomenut a znovuobjeven až ve 20. století.[2]
Diferenční stroj
.jpg)
Na začátku 19. století se výrazem „počítač“ neoznačoval stroj, ale člověk provádějící výpočty. Vzniklé tabulky výpočtů byly užitečné, protože hledání v tabulkách bylo rychlejší než samotné počítání, ale zároveň obsahovaly chyby. V roce 1921 pracovali Babbage s Herschelem na logaritmických tabulkách pro potřeby mořeplavců. Napsali návod a nechali dva lidské počítače vytvořit tabulky. Při kontrole však našli mnoho nesrovnalostí a Babbage vyslovil přání, aby se výpočty mohly provádět s pomocí parního stroje, který by mohl dosáhnout přesnějších výsledků než chybující lidé. Tím se zrodil nápad na sestrojení diferenčního stroje.[3]
Diferenční stroj měl sloužit pro výpočty logaritmických tabulek pro mořeplavce a jeho vývoj byl financován britskou vládou. Babbage na jeho sestrojení spolupracoval s mechanikem Josephem Clementem.[4] Stroj byl tvořen železným rámem, ve kterém se nacházela soustava ozubených kol, os, pružin, čepů a číselných kol. První návrh počítal s 60 centimetrů vysokým zařízením, které umělo počítat na šest platných míst.[2] Babbage ale tento návrh rozvíjel a vymýšlel stroj sálové velikosti, který by uměl počítat na 20–30 platných míst. Diferenční stroj uměl provádět série výpočtů s proměnnými a využíval paměť, kde mohla být data dočasně uložena pro pozdější použití.[4]
V roce 1932 se podařilo sestavit malý funkční model stroje, jehož replika se nyní nachází v londýnském Science Museum. Clement požadoval čím dál více peněz a začal mít spory s Babbagem. Britská vládě se projekt nezdál perspektivní a odmítla jej dále financovat, čímž byl v roce 1842 ukončen.[2]
Analytický stroj
Na konceptu analytického stroje začal Charles Babbage pracovat po ukončení projektu diferenčního stroje. Analytický stroj měl být víceúčelový programovatelný digitální počítač, který by uměl provést jakýkoli výpočet. Měl se sestávat ze čtyř základních součástí, které odpovídají hlavním komponentům moderních počítačů: „mill“ (procesor), „store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).[5]
Při vymýšlení způsobu ovládání stroje se Babbage nechal inspirovat vynálezem Josepha Marie Jacquarda, který vytvořil tkalcovský stav programovatelný pomocí děrných štítků. Analytický stroj by obsahoval se dvěma skupiny štítků: první skupina by udávala operace, které se mají vykonat, a druhá skupina by definovala proměnné, se kterými by byly prováděny dané operace.[6]
Babbage koncept analytického stroje rozvíjel společně s Adou Lovelace a široké veřejnosti ho představil pouze jednou, a to na konferenci v Turíně v roce 1840. Tehdy zároveň přiznal, že jeho myšlenka předběhla technický vývoj.[2] První publikaci o analytickém stroji vydal generál Luigi Manebrea ve francouzštině. Překladu tohoto díla do angličtiny se ujala Ada Lovelace, která jej doplnila o poznámkový aparát přibližně třikrát delší než původní text.[6]
I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním návrhem počítače v moderním smyslu.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 GLEICK, James. 2013. Informace: Historie. Teorie. Záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.
- ↑ GRIER, David Alan. 2005. When Computers Were Human [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage
- ↑ 4,0 4,1 SWAINE, Michael R. Difference Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine
- ↑ 5,0 5,1 SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine
- ↑ 6,0 6,1 BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction. New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.
Použitá literatura
BABBAGE, Charles, BABBAGE, Henry Prevost (ed.). 2010. Babbage's calculating engines: being a collection of papers relating to them; their history, and construction. New York: Cambridge University Press, 342 s., [23] s. obr. příl. Cambridge library collection. ISBN 978-1-108-00096-3.
The Editors of Encyclopædia Britannica. Charles Babbage. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/biography/Charles-Babbage
GLEICK, James. 2013. Informace: Historie. Teorie. Záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5. Z anglického originálu přeložil Jan KAŠPAR.
GRIER, David Alan. 2005. When Computers Were Human [online]. 1. vydání. Princeton: Princeton University Press, 1 online resource (423 pages) [cit. 2016-01-28]. ISBN 9781400849369. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/detail.action?docID=10783697&p00=babbage
SWAINE, Michael R. Analytical Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Analytical-Engine
SWAINE, Michael R. Difference Engine. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z http://www.britannica.com/technology/Difference-Engine
Související články
Klíčová slova
Charles Babbage, analytický stroj, diferenční stroj, počítač.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
