Melvil Dewey

Melville Louis Kossuth Dewey (*10. prosince 1851 - †26. prosince 1931) byl americký knihovník a pedagog, autor Deweyho desetinného třídění a zakladatel Lake Placid Club"

• 

  Melvil Dewey

Životopis

Dewey se narodil do chudé rodiny, která žila v malém městě ve státě New York. Byl propagátorem zjednodušeného spellingu (hláskování), pročež si již v mladém věku zjednodušil křestní jméno na Melvil a přestal používat prostřední jména, šel až tak daleko, že se snažil hláskovat své příjmení jako Dui, nicméně to mu nechtěli uznat v bance, takže toho oficiálně nedosáhl. Dewey vymyslel systém desetinného třídění, když v 21ti pracoval jako pomocník – student v knihovně Amherst College. Jeho nápad přinesl revoluci do knihovnictví (knihovnické vědy), a odstartoval novou éru, proto bývá Melvil Dewey právem označován jako „otec moderního knihovnictví“. Dewey změnil knihovnictví z obyčejného povolání na moderní profesi. Stál u zrodu ALA – American Library Association v roce 1876, od kteréhož roku byl tajemníkem ALA až do roku 1890, kdy se stal předsedou po dvě období (1890-1891, 1892-1893). Dále také spoluzakládal Library Journal. Dewey kromě toho propagoval standardy v knihovnách a vytvořil společnost, která prodávala knihovnické potřeby pod značkou the Library Bureau. V roce 1883 se Dewey stal knihovníkem při tehdejší Columbia College (dnešní Columbia University) a založil první knihovnickou školu v roce 1887. V roce 1889 se stal ředitelem knihovny státu New York v Albany, kde byl až do roku 1906. Dewey měl velký intelektuální rozptyl a jeho aktivity zasahovaly do různých oblastí. Byl průkopníkem poskytování pracovních příležitostí ženám. Se svou ženou založil Lake Placid Club, místo pro společenský, kulturní a duchovní rozvoj v Adirondacských horách. Své nejslavnější dílo Dewey’s decimal classification (Deweyovo desetinné třídění) vydával ve zjednodušeném hláskování a jeho úvodní slovo ve zjednodušeném hláskování bylo přetiskováno až do 18. vydání v roce 1971. Melvil Dewey zemřel po infarktu 26. Prosince 1931 ve věku 80 let. Jeho desetinné třídění je i nadále nejpoužívanějším klasifikačním systémem v mnoha různých knihovnách po celém světě.

Stinné stránky významné osobnosti.

Dewey byl pravděpodobně postižen obsesivně kompulzivní poruchou osobnosti (OCPD), což se projevovalo již od dětského věku. Když mu bylo pět, tak přerovnal (bez dovolení) koření v matčině spíži podle abecedy. Jeho porucha se projevovala i v mnoha dalších drobnostech v jeho životě, kdy se často řídil podle čísla 10, například v Lake Placid Club byl roční příspěvek 10 dolarů, a celoživotní členství pak 1000$, čili 10^3. Poslední vlak odjížděl v 10 večer a ve stejnou hodinu bylo návštěvníkům doporučeno zhasínat. Dewey zásadně psal 10ti stránkové dopisy a říkal, že i spánek má decimální a spal tedy 10 hodin. Nicméně i mnoho dalších slavných osobností mělo obsesivně kompulzivní poruchu, ať již třeba Steve Jobs, Charles Lindbergh nebo Thomas Jefferson. Když se podaří najít vhodné usměrnění této poruchy, pak je zřejmé, že nemusí být na překážku životnímu úspěchu. U Deweye se jeho porucha projevila třeba i příkladným vedením NYSL New yorské státní knihovny, která se pod ním stala vzorem pro další knihovny a nejen je. (As New York Governor Theodore Roosevelt noted in 1899, the library “has more than doubled its efficiency within the past ten years and is an inspiration to intellectual life throughout the State” [Jak zaznamenal Guvernér státu New York Theodore Roosevelt v roce 1899, knihovna “zdvojnásobila svou účinnost za posledních deset let a je inspirací pro intelektuální život v celém státu.] (Journal of the Assembly of the State of New York, January 4, 1899, p.29).

V Albany přišel Dewey s mnoha inovacemi - první knihovnou pro slepce, meziknihovní výpůjční službou a první dětskou knihovnou. Avšak jeho nepředvídatelné chování a vysoké nároky mu znepřátelily mnohé spolupracovníky. Což nepřekvapí, když se dozvíme, že byl schopen srazit zaměstnanci půldenní plat za pozdní příchod o dvanáctinu hodiny - čili pět minut. Kompulzivnost ho nakonec dovedla k odchodu do důchodu krátce po padesátce, protože se projevil významný rys způsobený neschopností udržet funkční intimní vztah. Měl totiž potřebu obklopovat se krásnými mladými ženami. Dokonce se vypráví, že jej potřeba kontaktu s mladými dívkami vedla k samotnému založení knihovnické školy. Ač není pravdou, že v přijímacím řízení žádal obvod hrudníku, tak skutečně požadoval fotografie, říkal “nemůžete vyleštit dýni”, nicméně neexistuje oficiální záznam o tom, že by se někdy na knihovnické škole choval nevhodně, ač zde 90% studujících byly ženy. V pozdějších letech, když přesunul knihovnickou školu pod NYSL (knihovnu státu New York), se ovšem zdá, že se stal sériovým objímačem a líbačem.

Casanova z knihovny

Dle očitých svědků, Dewey často překvapoval své asistentky Florence Woodworth a May Seymour, obě bývalé studentky z Colombia, nečekanými objetími. Obě ženy, které žily v Deweyově domě v Albany ovšem nikdy nepodaly oficiální stížnost, a stejně tak Adelaide Haase, vedoucí oddělení veřejných dokumentů v New Yorské veřejné knihovně, která zmiňovala několik nevhodných návrhů, které se jí od něj dostalo, když byla na návštěvě v Albany v roce 1905. Nicméně ve stejném roce v průběhu deseti denního výletu ALA na Aljašku, se Dewey dopustil nevítaných návrhů vůči čtyřem významným knihovnicím, které jeho chování hlásily představitelům asociace. Ve výsledku Dewey podobně jako Steve Jobs, byl vyhnán z organizace, kterou založil v roce 1876, a byl dalších dvacet let člen číslo jedna. Do roku 1915 byl persona non grata, kdy se s ním odmítala po celou svou kariéru stýkat předsedkyně ALA, další bývalá studentka prvního roku Colombie, Mary Wright Plummer. Toto téma shrnula o desetiletí později, Tessa Kelso, ředitelka veřejné knihovny v Los Angeles, když zaznamenala: “Po mnoho let byly knihovnice cílem nepřístojností ze strany pana Deweye.” Dewey, který se znovu oženil krátce po smrti jeho první ženy v roce 1922, nikdy nezměnil své zvyky. V roce 1930 v jeho 78 letech zaplatil přes 2000 dolarů, aby urovnal obvinění ze sexuálního obtěžování, ze strany bývalé sekretářky v Lake Placid Club.

Deweyovi první životopisy, pod kontrolou členů jeho rodiny, jej představovaly jako sekulárního světce. Až v knize Irrepressible Reformer (1996), se Wayne A. Wiegand, profesor knihovnictví v důchodu, věnoval i jeho odvrácené tváři: “je mnoho, co můžeme na Deweyem nesnášet, a možná to i vysvětluje, proč není dostatečně studován jeho odkaz, nicméně stejné charakterové vady vedly k jeho inovacím. Nezávisle na tom, jak moc bylo jeho chování nepřijatelné, nemůžeme než souhlasit se shrnutím Grosvenora Dawea, autora prvního Deweyova životopisu: “Ve zkratce, viděl věci, které dosud nebyly a on je přivedl k životu.”

Odkazy

http://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf http://www.oregon.gov/OSL/pages/OriginsByJim.aspx

Klíčová slova

Melvil, Melville, Dewey, životopis, DDT, ALA, Lake Placid