Linus Torvalds: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Biografie == | == Biografie == | ||
| − | Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou. | + | Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.<ref>http://www.linfo.org/linus.html</ref> |
<br /> | <br /> | ||
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první [[osobní počítač]], s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce [[BASIC]] a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní. | Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první [[osobní počítač]], s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce [[BASIC]] a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní. | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux. | Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux. | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu. | + | V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.<ref>http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/</ref> |
== Linusův zákon == | == Linusův zákon == | ||
''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. [[Eric S. Raymond]] je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště. | ''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. [[Eric S. Raymond]] je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště. | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb. | + | Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.<ref>http://linuxzblizka.blog.zive.cz/2010/04/linusuv-zakon/</ref> |
== Získaná ocenění == | == Získaná ocenění == | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
|- | |- | ||
| 1997 || Academic Honors | | 1997 || Academic Honors | ||
| − | |} | + | |}<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds</ref> |
| − | < | ||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == Odkazy == | |
| − | + | === Reference === | |
| + | <references/> | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
Verze z 10. 2. 2016, 20:34
Linus Benedict Torvalds je finský programátor, který je znám především za to, že stojí za vznikem jádra operačního systému Linux. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.
Biografie
Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.[1]
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první osobní počítač, s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce BASIC a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
Jeho manželka Tove Torvaldsová je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.
Linux
Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však mají společné jádro a licenční smlouvu GNU/GPL.
Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.
Vznik Linuxu
Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux.
V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.[2]
Linusův zákon
„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“. Eric S. Raymond je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.
Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.[3]
Získaná ocenění
| Rok | Ocenění |
|---|---|
| 2014 | IEEE Computer Pioneer Award |
| 2012 | Internet Hall of Fame |
| 2012 | Millennium Technology Prize |
| 2012 | C&C Prize |
| 2008 | Hall of Fellows |
| 2005 | Vollum Award |
| 2001 | Takeda Award |
| 2000 | Lovelace Medal |
| 1998 | EFF Pioneer Award |
| 1997 | Academic Honors |
Odkazy
Reference
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
