Náhodná veličina: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Náhodná veličina == | == Náhodná veličina == | ||
− | + | Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.<br /> | |
− | + | ||
+ | Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...) | ||
=== Definice náhodné veličiny === | === Definice náhodné veličiny === | ||
− | + | '''Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních jevů, která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br /> | |
− | + | Např.: ''Hod mincí'':<br /> | |
− | + | [[Soubor:Lic.jpg|bezrámu|Hod mincí]]<br /> | |
− | + | Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na: | |
− | + | * ''diskrétní'': obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost | |
− | + | * ''spojité'': obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval | |
− | |||
=== Diskrétní náhodná veličina === | === Diskrétní náhodná veličina === | ||
− | + | '''Pravděpodobnostní funkce''': | |
− | + | * Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}. | |
− | + | * Údaje sestavíme do tabulky: | |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| pi || p1 || p2 || pn | | pi || p1 || p2 || pn | ||
|} | |} | ||
− | + | <br /> | |
− | + | Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''<br /> | |
− | + | '''Definice pravděpodobnostní funkce:''' ''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)'' | |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Statistika|*]] | [[Kategorie: Statistika|*]] |
Verze z 17. 4. 2014, 12:50
Náhodná veličina
Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.
Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)
Definice náhodné veličiny
Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních jevů, která každému jevu přiřadí reálné číslo.
Např.: Hod mincí:
Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na:
- diskrétní: obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost
- spojité: obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval
Diskrétní náhodná veličina
Pravděpodobnostní funkce:
- Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.
- Údaje sestavíme do tabulky:
xi | x1 | x2 | xn |
pi | p1 | p2 | pn |
Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme pravděpodobnostní funkcí
Definice pravděpodobnostní funkce: Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)