Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus: Porovnání verzí
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl [[humanismus]], jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 [[humanismus]] v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen [[národním humanismem]]. Důležitý byl také vynález [[knihtisku]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Dějiny knihoven</i>.</ref> | Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl [[humanismus]], jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 [[humanismus]] v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen [[národním humanismem]]. Důležitý byl také vynález [[knihtisku]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Dějiny knihoven</i>.</ref> | ||
− | |||
=== '''Vytváření knižních sbírek''' === | === '''Vytváření knižních sbírek''' === | ||
Zlevnění knihy díky [[knihtisku]] vedlo v 16. století k možnosti vytváření [[knižních sbírek]]. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. [[Akvizice]] těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad [[rukopisnou literaturou]]. | Zlevnění knihy díky [[knihtisku]] vedlo v 16. století k možnosti vytváření [[knižních sbírek]]. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. [[Akvizice]] těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad [[rukopisnou literaturou]]. | ||
Řádek 12: | Řádek 11: | ||
<references> | <references> | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− |
Verze z 3. 6. 2016, 12:36
Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.
Renesance a humanismus
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisku. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."[1]
Vytváření knižních sbírek
Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.
Druhy renesančních knihoven
Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.
<references>
- ↑ CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven.