Základní prvky informační ekonomiky: Porovnání verzí
m (První text) |
m |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Informační ekonomikace''' je ekonomika, v níž díky velkému rozvoji informačních a komunikačních technologií vzrůstá její propojenost, zvyšuje se její komplexita, vzrůstá množství [[informace|informací]] v ní generovaných a zpracovávaných, což vše v důsledku vede k vyšším nárokům na schopnosti jednotlivých ekonomických subjektů efektivní informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi těchto subjektů. | |
− | + | ||
− | |||
− | |||
− | velkému rozvoji | ||
− | zvyšuje se její komplexita, | ||
− | zpracovávaných, což vše v | ||
− | ekonomických | ||
− | |||
Manuela Castellse (1993: | Manuela Castellse (1993: |
Verze z 7. 7. 2016, 13:23
Informační ekonomikace je ekonomika, v níž díky velkému rozvoji informačních a komunikačních technologií vzrůstá její propojenost, zvyšuje se její komplexita, vzrůstá množství informací v ní generovaných a zpracovávaných, což vše v důsledku vede k vyšším nárokům na schopnosti jednotlivých ekonomických subjektů efektivní informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi těchto subjektů.
Manuela Castellse (1993:
str. 16-20), který již na po�átku 90. let analyzoval hlavní trendy, jež vedly k utvo�ení
ekonomiky, již sám nazval „informa�ní“. Castells zd�raz�uje 5 atribut� sou�asné
ekonomiky:
1. Stále více d�ležitá úloha aplikované znalosti a informace (vzr�stá zásadn� spolu
s rostoucí komplexitou a produktivitou ekonomiky);
2. Posun od materiální produkce k �innostem zpracování informací (v pom�ru k HDP i
struktu�e zam�stnanosti);
3. Zásadní transformace v organizaci produkce a ekonomických �inností obecn�. Posun
od standardizované masové produkce k flexibilní zákazníkem ur�ované produkci a
od vertikáln� integrovaných, rozsáhlých organizací k vertikální desintegraci a
k horizontálním sítím mezi ekonomickými jednotkami (neznamená nutn� v�tší roli
malých a st�edních podnik� v ekonomice, naopak – velké korporace m�ní svou vnit�ní
strukturu sm�rem k decentralizovaným a flexibilním sí�ovým strukturám a jsou
schopny dále koncentrovat ekonomickou moc);
4. Globalizace ekonomiky. A�koli národní státy jsou stále zásadním faktem, s nímž je
t�eba po�ítat p�i analýze ekonomických struktur a proces�, je d�ležité, že základní
jednotkou ekonomického zkoumání, stejn� jako referen�ním rámcem ekonomických
strategií, už nem�že být jen národní ekonomika. Konkurence je globální, nejen pro velké korporace, ale také malé a st�ední podniky, které se do sv�tových trh� zapojují pomocí svého napojení na sít�. Sv�tová ekonomika je tak stále více jedinou jednotkou; 5. Revoluce v IT, spolu s navazujícím zásadním pokrokem ve v�deckém zkoumání v dalších oblastech (biotechnologie, nové materiály, obnovitelné zdroje atd.) transformují materiální základnu našeho sv�ta. Pokrok v telekomunikacích vytvo�il materiální infrastrukturu pot�ebnou pro utvo�ení globální ekonomiky (podobn� jako železnice byly základní infrastrukturou pro utvá�ení národních trh� v 19. století). IT ovliv�ují pak také produktivitu práce ve všech oborech (nejen v IT sektoru), metody výroby a �ízení, umož�ují decentralizaci a flexibilitu fungování firem – vytvá�ení sí�ových vazeb firemních jednotek.
Zdroje
Reference