Zpravodajské služby a jejich práce s informacemi: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Zpravodajské služby''' jsou specifickým druhem státních orgánů, které si státy vytvářejí za účelem získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro stát a jejich následného využití příslušnými oprávněnými adresáty - ústavními činitely a dalšími státními orgány. Specifické postavení zpravodasjkých služeb v rámci státních orgánů vyplývá z vymezení předmětu jejich činnosti, jimž je zabezpečování informací, působnosti směřované do oblastí, jakymi jsou terorismus, organizovaný zločin, zpravodajské služby cizí moci apod., a také z metod a prostředků, které jsou oprávněny používat.  
 
'''Zpravodajské služby''' jsou specifickým druhem státních orgánů, které si státy vytvářejí za účelem získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro stát a jejich následného využití příslušnými oprávněnými adresáty - ústavními činitely a dalšími státními orgány. Specifické postavení zpravodasjkých služeb v rámci státních orgánů vyplývá z vymezení předmětu jejich činnosti, jimž je zabezpečování informací, působnosti směřované do oblastí, jakymi jsou terorismus, organizovaný zločin, zpravodajské služby cizí moci apod., a také z metod a prostředků, které jsou oprávněny používat.  
 
Informace získané zpravodajskými službami se nepublikují. Jejich shromažďování probíhá v utajení, proto jsou někdy zpravodajské služby označovány jako tajné, což vždy není úplně vhodné označení (ve Spojených státech se jako Tajná služba - US Secret Service označuje federální agentura zodpovídající za boj proti padělání měny a ochranu prezidenta a víceprezidenta USA). Zpravodajské zlužby jsou ke své činnosti oprávněny používat i tzv. specifické prostředky získávání informací. <ref>POKORNÝ, Ladislav, Zpravodajské služby, Praha: Auditorium 2012, ISBN 978-80-87284-21-6.</ref>
 
Informace získané zpravodajskými službami se nepublikují. Jejich shromažďování probíhá v utajení, proto jsou někdy zpravodajské služby označovány jako tajné, což vždy není úplně vhodné označení (ve Spojených státech se jako Tajná služba - US Secret Service označuje federální agentura zodpovídající za boj proti padělání měny a ochranu prezidenta a víceprezidenta USA). Zpravodajské zlužby jsou ke své činnosti oprávněny používat i tzv. specifické prostředky získávání informací. <ref>POKORNÝ, Ladislav, Zpravodajské služby, Praha: Auditorium 2012, ISBN 978-80-87284-21-6.</ref>
 +
 +
==Druhy zpravodajských služeb==
 +
Zpravodajské služby lze dělit podle několika hledisek. Nejčastěji se používá dělení podle vymezení jejich působnosti.
 +
 +
* Podle působnosti
 +
* Podle zřizovatele
 +
* Podle objektu zájmu 
 +
 +
Z hlediska působnosti se rozlišuje mezi službami vnitřními (služby s působností uvnitř státu, někdy se také označují jako bezpečnostní nebo kontrarozvědné). Zaměřují se především na vnitřní bezpečnost, vnitrostátní hrozby a z nich plynoucí rizika. Získávají informace o činnostech, které mohou ohrozit ústavní pořádek, národní bezpečnost, územní celistvost, významné ekonomické zájmy a působení zpravodajských služeb cizí moci. V poslední době se stále více do popředí jejich činnosti dostává také sledování sob a činností spojených s terorismem, extrémismem a organizovaným zločinem.
 +
V České republice zastává pozici vnitřní služby Bezpečnostní informační služba. Ze zahraniční služeb lze zmínit např. německý 'Spolkový úřad pro ochranu ústavy' (BfV) nebo britskou MI5, někdy tajké označovanou jako 'Security Service'.
 +
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 29. 7. 2016, 09:21

Zpravodajské služby jsou specifickým druhem státních orgánů, které si státy vytvářejí za účelem získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro stát a jejich následného využití příslušnými oprávněnými adresáty - ústavními činitely a dalšími státními orgány. Specifické postavení zpravodasjkých služeb v rámci státních orgánů vyplývá z vymezení předmětu jejich činnosti, jimž je zabezpečování informací, působnosti směřované do oblastí, jakymi jsou terorismus, organizovaný zločin, zpravodajské služby cizí moci apod., a také z metod a prostředků, které jsou oprávněny používat. Informace získané zpravodajskými službami se nepublikují. Jejich shromažďování probíhá v utajení, proto jsou někdy zpravodajské služby označovány jako tajné, což vždy není úplně vhodné označení (ve Spojených státech se jako Tajná služba - US Secret Service označuje federální agentura zodpovídající za boj proti padělání měny a ochranu prezidenta a víceprezidenta USA). Zpravodajské zlužby jsou ke své činnosti oprávněny používat i tzv. specifické prostředky získávání informací. [1]

Druhy zpravodajských služeb

Zpravodajské služby lze dělit podle několika hledisek. Nejčastěji se používá dělení podle vymezení jejich působnosti.

  • Podle působnosti
  • Podle zřizovatele
  • Podle objektu zájmu

Z hlediska působnosti se rozlišuje mezi službami vnitřními (služby s působností uvnitř státu, někdy se také označují jako bezpečnostní nebo kontrarozvědné). Zaměřují se především na vnitřní bezpečnost, vnitrostátní hrozby a z nich plynoucí rizika. Získávají informace o činnostech, které mohou ohrozit ústavní pořádek, národní bezpečnost, územní celistvost, významné ekonomické zájmy a působení zpravodajských služeb cizí moci. V poslední době se stále více do popředí jejich činnosti dostává také sledování sob a činností spojených s terorismem, extrémismem a organizovaným zločinem. V České republice zastává pozici vnitřní služby Bezpečnostní informační služba. Ze zahraniční služeb lze zmínit např. německý 'Spolkový úřad pro ochranu ústavy' (BfV) nebo britskou MI5, někdy tajké označovanou jako 'Security Service'.


  1. ↑ POKORNÝ, Ladislav, Zpravodajské služby, Praha: Auditorium 2012, ISBN 978-80-87284-21-6.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zpravodajské_služby_a_jejich_práce_s_informacemi&oldid=37143“