Agrese a násilí: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Vymezení pojmů == | == Vymezení pojmů == | ||
+ | === Agrese === | ||
+ | * Lze ji chápat pozitivně i negativně. <ref name="Janata"> Janata, J. (2000). Agrese tolerance a intolerance. (1. vyd., 220 s.) Praha: Grada. </ref> | ||
+ | * Janata rozděluje definice na dvě skupiny<ref name="Janata" />: | ||
+ | :* V úzkém slova smyslu: Jednání směřujícím k přímému poškození druhého. | ||
+ | :* Širší vymezení: Chování člověka, které zahrnuje nejen jednání poškozující ostatní, ale i jakékoliv jednání a chování, které směřuje k dosažení určitých výhod a prosazení cílů, které si člověk naplánoval a kterých chce aktivně a cílevědomě dosáhnout. | ||
+ | |||
+ | === Agresivita === | ||
+ | Je to relativně trvalá charakteristika člověka, který se chová agresivně, podmíněná dvojími faktory. Hrají zde roli jednak faktory biologické, jako jsou například konstituce, temperament, biochemické procesy, individuálnost centrální nerovové soustavy, a jednak učení – především sociální učení a nápodoba.<ref name="Heretik"> Heretik, A. (2012). Extrémna agresia. (2. vyd., 277 s.) Nové Zámky: Psychoprof. </ref> | ||
+ | Je rysem osobnosti, který se projevuje určitou mírou energie a určitými způsoby projevu.<ref name="Nakonečný, 1997"> Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia. </ref> | ||
+ | |||
+ | === Hostilita === | ||
+ | postoji, který je charakterizován nepřátelskostí, negativismem, zatrpklostí, odporem a zlostí vůči sociálnímu okolí. Od agresivity se odlišuje tím, že není formována primárně biologicky, nýbrž psychosociálními vlivy.<ref name="Heretik" /> | ||
+ | „nepřátelský postoj vůči předmětu agrese (s. 260) <ref name="Nakonečný, 2000" />“ | ||
+ | |||
+ | === Násilí === | ||
+ | = záměrný pokus fyzicky někomu ublížit <ref name="Čermák"> Čermák, I. (1998). Lidská agrese a její souvislosti. (1.vyd., 204 s.) Žďár nad Sázavou: Fakta. </ref> | ||
+ | |||
+ | === Hněv === | ||
+ | Je to stenická emoce, jež často doprovází agresi, ale není její podmínkou. Její funkcí je fyziologická příprava organismu pro boj <ref name="Heretik" /> | ||
+ | je významnou komponentou dalších emocí, například nenávisti, závisti či pomstychtivosti<ref name="Nakonečný, 2000" /> | ||
+ | |||
== Teorie agresivity == | == Teorie agresivity == | ||
== Působení médií == | == Působení médií == |
Verze z 29. 9. 2016, 14:06
Obsah
Vymezení pojmů
Agrese
- V úzkém slova smyslu: Jednání směřujícím k přímému poškození druhého.
- Širší vymezení: Chování člověka, které zahrnuje nejen jednání poškozující ostatní, ale i jakékoliv jednání a chování, které směřuje k dosažení určitých výhod a prosazení cílů, které si člověk naplánoval a kterých chce aktivně a cílevědomě dosáhnout.
Agresivita
Je to relativně trvalá charakteristika člověka, který se chová agresivně, podmíněná dvojími faktory. Hrají zde roli jednak faktory biologické, jako jsou například konstituce, temperament, biochemické procesy, individuálnost centrální nerovové soustavy, a jednak učení – především sociální učení a nápodoba.[2] Je rysem osobnosti, který se projevuje určitou mírou energie a určitými způsoby projevu.[3]
Hostilita
postoji, který je charakterizován nepřátelskostí, negativismem, zatrpklostí, odporem a zlostí vůči sociálnímu okolí. Od agresivity se odlišuje tím, že není formována primárně biologicky, nýbrž psychosociálními vlivy.[2] „nepřátelský postoj vůči předmětu agrese (s. 260) [4]“
Násilí
= záměrný pokus fyzicky někomu ublížit [5]
Hněv
Je to stenická emoce, jež často doprovází agresi, ale není její podmínkou. Její funkcí je fyziologická příprava organismu pro boj [2] je významnou komponentou dalších emocí, například nenávisti, závisti či pomstychtivosti[4]
Teorie agresivity
Působení médií
Agrese v různých sociálních situacích
Domácí násilí
Agrese ve škole a v práci
Skupinová agrese
Přístupy k agresi jako k sociální interakci
Normy jako kontrola agrese
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Janata, J. (2000). Agrese tolerance a intolerance. (1. vyd., 220 s.) Praha: Grada.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Heretik, A. (2012). Extrémna agresia. (2. vyd., 277 s.) Nové Zámky: Psychoprof.
- ↑ Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
- ↑ 4,0 4,1 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéNakonečný, 2000
není určen žádný text - ↑ Čermák, I. (1998). Lidská agrese a její souvislosti. (1.vyd., 204 s.) Žďár nad Sázavou: Fakta.
Použitá literatura
Doporučená literatura
Agresivita
- Čermák, I. (1998). Lidská agrese a její souvislosti. (1.vyd., 204 s.) Žďár nad Sázavou: Fakta.¨
- Lovaš, L. (2010). Agresia a násilie: psychológia ľudskej agresie a jej podoby v domácom prostredí, v škole, v práci, vo väzniciach a v športe. Bratislava: Ikar.
- Fromm, E. (1997). Anatomie lidské destruktivity: můžeme ovlivnit její podstatu a následky?. (520 s., Překlad Bedřich Placák). Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny.
- Poněšický, J. (2004). Agrese, násilí a psychologie moci. (Vyd. 1., 226 s.) Praha: Triton.
- Janata, J. (2000). Agrese tolerance a intolerance. (1. vyd., 220 s.) Praha: Grada.
- Lorenz, K. (2003). Takzvané zlo. (Vyd. 2., V nakl. Academia 1., 234 s.) Praha: Academia.
- Orel, M., Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.
Agresivita z hlediska obecné psychologie
- Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
- Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. (Vyd. 1., 335 p.) Praha: Academia.
Agresivita u dětí a mládeže
- Antier, E. (2011). Agresivita dětí (Vyd. 2.). Praha: Portál.
- Svoboda, J. (2014). Agrese a agresivita v předškolním a mladším školním věku (Vyd. 1.).
- Martínek, Z. (2009). Agresivita a kriminalita školní mládeže (Vyd. 1.). Praha: Grada.
- Praha: Portál.
- Martínek, Z., Kameníčková, P. (2008). Agrese a agresivita u dětí a mládeže (Vyd. 1.). Praha: Národní institut pro další vzdělávání.
- Čírtková, L. (2012a). Násilí jako zážitek. Psychologie Dnes, 18(3), 56-59.
- Čírtková, L. (2012b). Násilí mladistvých z pohledu současné forenzní psychologie. Bezpečnostní teorie a praxe. -- (2), 109-116.
- Marcus, R. F. (2007). Aggression and violence in adolescence. New York: Cambridge University Press.
- Martínek, Z. (2009). Agresivita a kriminalita školní mládeže: druhy agresí, přístupy k agresivnímu chování, poruchy chování, šikana. Praha: Grada.
- Resnick, M. D., Ireland, M., & Borowsky, I. (2004). Youth violence perpetration: What protects? What predicts? Findings from the National Longitudinal Study of Adolescent Health. Journal Of Adolescent Health, 35(5), a424.e1-424.e10. http://doi.org/10.1016/j.jadohealth.2004.01.011
- Kocourková, J., Hort, V. (2004). Vražedné jednání dětských a adolescentních pachatelů. Kriminalistický sborník, č. 5, s. 28 - 29.
- Smith, D. J. (1994). Vražda z nevinnosti (1. vydání). Rudná u Prahy: Papyrus.
Šikana
- Říčan, P. (1995) Agresivita a šikana mezi dětmi : Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí (1. vyd.). Praha: Portál.
- Kratz, H. -J. (2005). Mobbing: jak ho rozpoznat a jak mu čelit. Praha: Management Press.
- Kolář, M. (2005). Bolest šikanování (Vyd. 2.). Praha: Portál.
- Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.
Domácí násilí
Agresivita a média
- Suchý, A. (2007). Mediální zlo - mýty a realita: souvislost mezi sledováním televize a agresivitou u dětí (Vyd. 1.). V Praze: Triton.
- Anderson, C. A., Berkowitz, L., Donnerstein, E., Huesmann, L. R., Johnson, J. D., Linz, D., ... & Wartella, E. (2003). The influence of media violence on youth.Psychological science in the public interest, 4(3), 81-110.
- Boxer, P., Huesmann, L., Bushman, B. J., O’Brien, M., & Moceri, D. (2009). The Role of Violent Media Preference in Cumulative Developmental Risk for Violence and General Aggression. Journal Of Youth And Adolescence, 38(3), 417-428. http://doi.org/10.1007/s10964-008-9335-2
- Coyne, S. M. (2015). Effects of viewing relational aggression on television on aggressive behavior in adolescents: A three-year longitudinal study. Developmental Psychology, 52(2), 284-295. http://doi.org/10.1037/dev0000068
- Johnson, J. G., Cohen, P., Smailes, E. M., Kasen, S., & Brook, J. S. (2002). Television viewing and aggressive behavior during adolescence and adulthood.Science, 295(5564), 2468-2471. http://doi.org/10.1126/science.1062929
- Saleem, N., Ahmed, S., Hanan, M. A., Haroon, S. (2013). Violent Movies and Criminal Behavior of Delinquents. Pakistan Journal of Social Sciences, 33 (2), 243-254.
Násilná kriminalita
- Marešová, A., Havel, R., Martinková, M., & Tamchyna, M. (2015). Násilná kriminalita v nejisté době (1. vyd.). (pp. 83-94) Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Dostupné z http://www.ok.cz/iksp/docs/424.pdf
- Heretik, A. (2012). Extrémna agresia I: forenzná psychológia vraždy (2. vyd.). Nové Zámky: Psychoprof.
- Staňková, L., Ščerba, F., & Vichlenda, M. (2014). Násilná kriminalita. Praha: Leges.