Exekutivní funkce: Porovnání verzí
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
* zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu | * zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu | ||
* osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled) | * osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled) | ||
− | * exekutivní funkce udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle | + | * exekutivní funkce (EF) udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle |
* EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů | * EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů | ||
* EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování, | * EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování, | ||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
* EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému | * EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému | ||
* EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle | * EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle | ||
+ | == Historie == | ||
+ | případ '''Phineas Gage''' | ||
+ | '''Miller et al.''' (1960) využili pojem systémového inženýrství '''Test - Operate - Test - Exit''' řízení lidské kognice | ||
+ | '''Lurija''' (1969) přináší narušení funkčního systému programování, regulace a verifikace chování | ||
+ | '''Butterfield a Belmont'''(1977) popisují exekutivní funkce jako schopnost kdy osoba spontánně mění řídící proces jako reakci (přiměřenou) na objektivní změnu informace v úloze | ||
+ | '''Norman a Shallice''' (1980) vytvořili pojem supervizního pozornostního systému | ||
+ | '''Goldman-Rakic''' (1995) a '''Pennington et al.''' (1996) přišli s centrální exekutivou | ||
+ | '''Baddeley''' (1996) a '''Parkin''' (1998) toto pojetí řeší polemicky takřka dodnes |
Verze z 25. 5. 2014, 20:06
Exekutivní funkce
- v širším pojetí zahrnují řadu kognitivních dovedností, odpovědných za:
- plánování
- iniciaci
- sekvenční zpracování (řazení)
- monitorování (kontrolování, sledování)
dva názory:
- první spojuje exekutivní funkce se specifickými kognitivními funkcemi jako vhled, vůle, abstrakce, úsudek
- implikuje, že exekutivní funkce - tak jako paměť a jazyk - jsou získanými dovednostmi a mohou být přímo měřeny
- jejich narušení ústí do ztráty těchto schopností
- druhý zdůrazňuje kybernetická (lodivod) hlediska exekutivních faktorů, tj. že exekutivní faktory řídí výkon složitých činností interagují s ne-exekutivními procesy
- jejich narušení je možné vidět jen skrze dezorganizaci operací ne-exekutivních oblastí
- toto pojetí přináší zvýraznění dynamických interakcí mezi frontálními kontrolními systémy a jimi řízenými procesy
definice exekutivních funkcí
- exekutivní kognitivní schopnosti jsou řadou složitých oddělených kognitivních dovedností, zahrnujících plánování, organizaci, reagování na nové skutečnosti a pracovní paměť
- nejzákladnější exekutivní funkcí je schopnost použít záměr (úmysl) k regulaci (usměrňování) provádění cílem řízeného chování
- zahrnuje schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu
- osoby s jejich poruchami nejsou schopny řídit své vlastní chování a potřebují podporu (povzbuzení), vnější strukturaci a kontrolu (dohled)
- exekutivní funkce (EF) udržuje přiměřené zaměření s ohledem na dosažení budoucího cíle
- EF je mechanismem, jimž je optimalizována činnost v situacích, požadujících simultánní operace mnoha různých kognitivních procesů
- EF požaduje schopnost plánování a řazení složitých chování,
- simultánní sledování mnoha zdrojů informace, uchopení „jádra“ ve složité situaci, odolávání interferenci, tlumení nevhodných reakcí a podporu jednání pod delší období
- EF zahrnuje strategické plánování, regulaci podnětů, organizované paměťové vyhledávání a také flexibilitu myšlení a jednání
- EF jsou vyšší funkce, které integrují funkce základní, jako percepce, pozornost a paměť; tyto vyšší funkce zahrnují schopnost anticipovat, stanovit cíle, plán, sledovat výsledky a využívat zpětnou vazbu
- EF je myšlena jako regulační řízení
- EF je popsána jako schopnost zapojit nezávislé, cílevědomé a sebe-obslužné chování
- EF je proponována jako soubor procesů, které vedou, řídí a ovládají kognitivní, emoční a behaviorální funkce, zvláště během aktivního a nového řešení problému
- EF zdůrazňuje metakognitivní schopnosti, které umožňují jedinci vnímat podněty z prostředí, adaptivně na ně reagovat, flexibilně měnit směr jednání, anticipovat budoucí cíle, zvažovat následky a odpovídat integrovaně (tzv. zdravým, příp. selským rozumem), při využití všech těchto kapacit k dosažení uvědomovaného cíle
Historie
případ Phineas Gage Miller et al. (1960) využili pojem systémového inženýrství Test - Operate - Test - Exit řízení lidské kognice Lurija (1969) přináší narušení funkčního systému programování, regulace a verifikace chování Butterfield a Belmont(1977) popisují exekutivní funkce jako schopnost kdy osoba spontánně mění řídící proces jako reakci (přiměřenou) na objektivní změnu informace v úloze Norman a Shallice (1980) vytvořili pojem supervizního pozornostního systému Goldman-Rakic (1995) a Pennington et al. (1996) přišli s centrální exekutivou Baddeley (1996) a Parkin (1998) toto pojetí řeší polemicky takřka dodnes