Organizace: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: <b>Taylorismus</b> <br>- Klasické období managementu a sociologie řízení <br>- Přelom devatenáctého a dvacátého století <br>- Název podle Fredericka Winslowa…)
 
Řádek 17: Řádek 17:
 
<br>- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
 
<br>- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
 
<br>- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje
 
<br>- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje
 +
 +
== Batismus ==
 +
 +
* Velký sociologický slovník definuje batismus jako systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.
 +
*  V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
 +
* Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká. / VEBER, 2009/
 +
 +
=== Typické znaky Batismu: ===
 +
* DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ I NÁKLADŮ
 +
* SAMOSPRÁVA – na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.
 +
hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.
 +
V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.
 +
dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků
 +
př.: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn. > SNAHA PŘEMĚNIT DĚLNICKÉ MYŠLENÍ V PODNIKATELSKÉ
 +
:*na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)
 +
 +
* ÚČAST NA ZISKU - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda
 +
 +
Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.
 +
 +
* SOCIÁLNÍ ASPEKTY -  baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.
 +
:*Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
 +
:*Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti./ ŠEVEČEK, 2009; TOMAN, 2013;VAVŘEČKA 1990; VEBER 2009/
 +
 +
=== SHRNUTÍ IDEOLOGIE BATISMU ===
 +
Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. / TOMAN, 2013/
 +
 +
=== TOMÁŠ BAŤA (1876 Zlín -1932 Otrokovice – letecké neštěstí)===
 +
==== ČESKÝ HENRY FORD? ====
 +
* Oba inspirováni Edison Illuminating Company, oba věřili, že podnikání přinese společenské blaho.
 +
* 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou (Ford Lízinka 1908)
 +
* 1900 – z živnosti přechází na v. o. s., 120 zaměstnanců (Ford zakládá závody 1903)
 +
* 1905 – dělník u Forda
 +
* 1923 - Tomáš Baťa se stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu s účastí na zisku.(Ford motivace vysokým platem) Začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
 +
* 1927 Pásová výroba (Ford 1913)
 +
==== Nenechává uniknout dalším příležitostem dosažení zisku, investuje do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu, do výroby pneumatik, punčoch, strojů, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví, které nemají nic společného s jeho původním ševcovským řemeslem. / www.baťa.cz, ŠEVEČEK 2009/ ====
 +
 +
=== KRITIKA ===
 +
* Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se. 
 +
* „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“ /SVATOPLUK 1959/
 +
 +
* Kritika kontroly a zásahů v osobním životě /MAREK A STROBACH, 2012/
 +
 +
=== ZDROJE ===
 +
* VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
 +
 +
* ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
 +
 +
* VAVREČKA, Hugo. Batismus – pracovní filosofie a dílo sociální: předmluva. ERDÉLY, Jenő. Baťa - švec, který dobyl světa. 1. vyd., v nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990.
 +
 +
* SVATOPLUK, Turek. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.
 +
 +
* PETRUSEK, Miloslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
 +
 +
* MAREK, Martin a Vít STROBACH. Náš cíl: člověk, lidé, rodiny…: Identita, disciplína a řád v baťovském koncernu. In: Deník Referendum [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/devitka/ck-martin-marek-vit-strobach-nas-cil-clovek-lide-rodiny-das-10-2011.pdf
 +
 +
* TOMAN, Miloš. Baťova soustava řízení – minulost či budoucnost?: 1,2. In: Im intuitivní marketing [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.intuitivnimarketing.cz/search/node/ba%C5%A5a?page=1
 +
 +
* Baťa. www.bata.cz [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bata.cz/bata-history

Verze z 29. 5. 2014, 22:11

Taylorismus
- Klasické období managementu a sociologie řízení
- Přelom devatenáctého a dvacátého století
- Název podle Fredericka Winslowa Taylora

Frederick Winslow Taylor
- 1856-1915
- Zakladatel vědeckého managementu
- Práce ve strojírenských, ocelářských a později papírenských podnicích - Na základě praxe návrhy, jak zvýšit výkonnost organizací zvyšováním produktivity
- Ovlivnil například i Tomáše Baťu

Řízení lidských zdrojů dle Taylora
- Úloha kázně - v čele jsou řídící pracovníci kvalifikovaní k řízení a současně dělníci disciplinovaně plní příkazy
- Umisťování pracovníků dle jejich schopností na co nejužitečnější pozici
- Motivace prostřednictvím denních úkolů a s tím související zavedení úkolové mzdy
- Vysoká míra specializace pracovních výkonů, což vede k menší době na zaučení, rychlé zdokonalování
- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje

Batismus

  • Velký sociologický slovník definuje batismus jako systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.
  • V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
  • Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká. / VEBER, 2009/

Typické znaky Batismu:

  • DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ I NÁKLADŮ
  • SAMOSPRÁVA – na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.
hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.
V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.
dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků
př.: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn. > SNAHA PŘEMĚNIT DĚLNICKÉ MYŠLENÍ V PODNIKATELSKÉ
  • na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)
  • ÚČAST NA ZISKU - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda
Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.
  • SOCIÁLNÍ ASPEKTY - baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.
  • Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
  • Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti./ ŠEVEČEK, 2009; TOMAN, 2013;VAVŘEČKA 1990; VEBER 2009/

SHRNUTÍ IDEOLOGIE BATISMU

Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. / TOMAN, 2013/

TOMÁŠ BAŤA (1876 Zlín -1932 Otrokovice – letecké neštěstí)

ČESKÝ HENRY FORD?

  • Oba inspirováni Edison Illuminating Company, oba věřili, že podnikání přinese společenské blaho.
  • 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou (Ford Lízinka 1908)
  • 1900 – z živnosti přechází na v. o. s., 120 zaměstnanců (Ford zakládá závody 1903)
  • 1905 – dělník u Forda
  • 1923 - Tomáš Baťa se stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu s účastí na zisku.(Ford motivace vysokým platem) Začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
  • 1927 Pásová výroba (Ford 1913)

Nenechává uniknout dalším příležitostem dosažení zisku, investuje do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu, do výroby pneumatik, punčoch, strojů, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví, které nemají nic společného s jeho původním ševcovským řemeslem. / www.baťa.cz, ŠEVEČEK 2009/

KRITIKA

  • Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se.
  • „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“ /SVATOPLUK 1959/
  • Kritika kontroly a zásahů v osobním životě /MAREK A STROBACH, 2012/

ZDROJE

  • VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
  • ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
  • VAVREČKA, Hugo. Batismus – pracovní filosofie a dílo sociální: předmluva. ERDÉLY, Jenő. Baťa - švec, který dobyl světa. 1. vyd., v nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990.
  • SVATOPLUK, Turek. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.
  • PETRUSEK, Miloslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace&oldid=4032“