Roztroušená skleróza: Porovnání verzí
m |
m (kategorizace) Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
<br> | <br> | ||
<br> | <br> | ||
+ | [[Kategorie:Neuropsychologie]] | ||
+ | [[Kategorie:Psychologie]] |
Verze z 18. 12. 2016, 18:39
- anglicky multiple sclerosis
- z latinského skleros = "tuhý" (po zánětu se tkáň zjizví a zůstane tuhá)
- roztoušená - v CNS se porůznu vytvářejí roztroušená zánětlivá ložiska (plaky, léze)
Obsah
Charakteristika
- Chronické nevyléčitelné onemocnění CNS, příčina neznámá (genetické dispozice, vliv prostředí, ad.) --> nejasná prevence
- Autoimunitní onemocnění (imunitní systém napadá vlastní buňky)
- Počet pacientů umírajících v posledních stádiích se snižuje, moderní léky jsou schopny chorobu kontrolovat a zpomalit její postup
- Nejčastěji propuká mezi 20. a 40. rokem života
Plaky (léze)
- Zánětlivá ložiska roztroušená v CNS, v bílé hmotě mozku a míchy
- Velikost několik mm až cm
2 hlavní destruktivní procesy v placích:
1) Rozpad myelinových pochev
- Imunitní systém chybně vyhodnocuje myelin jako cizí a ničí jej
- Zničení myelinové pochvy vede ke zpomalení či přerušení vedení vzruchu (tzv. kondukční blok)
- Přirozená kompenzace a regenerace: organismus často problém kompenzuje nahuštěním většího množství sodíkových a draslíkových kanálků a jejich rozprostřením po demyelinizované části vlákna --> elektrický impuls pak může pokračovat v cestě jako u nemyelinizovaného axonu. Oproti dřívějšímu názoru lékařů jsou též nervová vlákna do jisté míry schopna remyelinizace, tzn. znovuobnovení myelinových obalů.
- Negativní vliv zánětů: neustále probíhající zánětlivý proces regeneraci ale oddaluje a opakovaná demyelinizace vyčerpává regenerační schopnosti oligodendrocytů a znovuobnovený myelin není již tak silný a zářezy jsou blíž u sebe, takže vedení impulsů je sice obnoveno, ale je pomalejší.
2) Destrukce axonů v placích
- Demyelinizace není hlavním problémem, protože obnažení axonu neznamená automaticky zastavení přenosu vzruchů
- Axony se trhají a neexistuje nic, co by je dokázalo znovu spojit (pouze v periferním nervstvu jsou axony schopné částečné obnovy)
- Oproti dřívějšímu názoru dochází k ničení axonů již v časné fázi roztroušené sklerózy.
Příznaky
- mravenčení a snížení citlivosti, zvláště v rukou a nohách
- křeče (spasmy) a poruchy koordinace pohybů nebo snížená pohyblivost
- poruchy vidění (zamlžené nebo dvojité vidění, nystagmus - nekontrolované, rychlé a trhavé pohyby očí, většinou ze strany na stranu)
- špatná výslovnost a zadrhávání
- zánět očního nervu
- neustálá únava, vyčerpání
- poruchy sexuálních funkcí
- epileptické záchvaty,
- náhlé ochrnutí připomínající mrtvici
- úpadek duševních schopností – poruchy myšlení, logického uvažování a paměti
- tzv. Lhermittův příznak – pocit elektrických výbojů v páteři při předklonění hlavy
- emoční labilita
- deprese, úzkostnost, strach, hněv, pocit viny (že jsou přítěží) - často neventilovány z obavy před reakcí okolí
Průběh onemocnění
- velmi různorodý:
- mírné zhoršení příznaků s dlouhými obdobími bez jakýchkoliv příznaků (benigní průběh)
- trvalé následky po jednom či více závažných zánětech (atakách) bez dalšího zhoršování stavu
- od prvního záchvatu trvalé zhoršování stavu vedoucí již ve středním věku k upoutání na lůžko či inkontinenci (maligní průběh)
Vliv na rodinný systém
- jako každé závažné onemocnění se roztroušená skleróza stává problémem nejen pro pacienta, ale i pro jeho okolí
- narušení vztahů ale vede k progresi choroby, což dále zhoršuje negativní pocity jak u pacienta tak u jeho rodiny
- nutnost psychoterapie a práce s celým systémem rodiny
Zdroje:
- Fiedler, J. (2015). Mezioborová péče o pacienty s roztroušenou sklerózou : jak správně pečovat o pacienta s roztroušenou sklerózou. Olomouc: Solen.
- Havrdová, E. (2004). Roztroušená skleróza - první setkání. Praha: Unie Roska.
- Havrdová, E. (2013). Roztroušená skleróza. Praha: Mladá fronta.
- Havrdová, E. (2015). Roztroušená skleróza v praxi. Praha: Galén.
- Lenský, P. (2002). Roztroušená skleróza : strategie přístupu k chronické nemoci. Praha: Unie Roska.
- Preiss, M. (2006). Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada